Univerzita v Cambridgi

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Africké kukačky jsou velmi úspěšný parazit. Když snesou své vejce do hnízda jiného ptačího druhu, umí zařídit, aby se k nerozeznání podobala originálům. Jenže podle nové studie narazily na nepřítele, který se jejich parazitickým útokům dokáže ubránit. Je to nenápadný drongo africký.

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

Téměř dvě stovky let po smrti hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena získali vědci z pramene jeho vlasů DNA a snažili se zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra, kterou trpěl v posledních měsících života.

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Na Novém Zélandu našli paleontologové fosilie dvou nově popsaných druhů tučňáků. Jeden z nich je zřejmě tím vůbec největším, který kdy existoval. Vážil přes 150 kilogramů, což je více než trojnásobek velikosti nejmohutnějších současných tučňáků.

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Archeologové analyzovali poblíž slavného Stonehenge na místě, kde stávala prehistorická vesnice, výkaly tamních obyvatel. Detailní rozbor ukázal, že se v nich ukrývala vajíčka parazitických červů. Odborníci z nich zjistili, že tehdejší lidé hodovali na vnitřnostech dobytka a že zbytky dávali psům.

Nová studie britské Královské veterinární akademie naznačuje, že mopsové se potýkají s tak závažnými zdravotními problémy, že už „je nelze považovat ze zdravotního hlediska za typické psy“. Trápí je především dýchání, problematická je ale i kůže, a veterináři ze Spojeného království proto doporučují volbu jiného plemene.

Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Česká televize přinesla další díl speciálního vysílání Země v nouzi. Jeho cílem bylo pomoci a poradit, jak zvládnout současnou vlnu pandemie covidu-19. Pozvání přijali pediatrička Markéta Bloomfield, praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, intenzivista Jiří Sagan, lékárník Petr Horák, genetik Jan Pačes a pneumolog Michal Kopecký.

Důkazy o existenci života mimo Sluneční soustavu mohou být objeveny během dvou až tří let, uvedli odborníci poté, co přehodnotili, jaké druhy planet lze pokládat za obyvatelné.

Dalekohled Jamese Webba, který by se mohl podívat na samotný vznik hvězd a odhalit řadu tajemství vesmíru, je v podstatě připraven k podzimnímu startu. Mise už prošla úspěšně finální analýzou, a to znamená, že dlouho odkládanému letu by už nic nemělo zabránit.

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.