Mopsy příliš často trápí zdraví, varuje studie. Britští veterináři je lidem vymlouvají

Nová studie britské Královské veterinární akademie naznačuje, že mopsové se potýkají s tak závažnými zdravotními problémy, že už „je nelze považovat ze zdravotního hlediska za typické psy“. Trápí je především dýchání, problematická je ale i kůže, a veterináři ze Spojeného království proto doporučují volbu jiného plemene.

Mopsové patří mezi takzvané brachycefalické psy, tedy mezi plemena s krátkou čenichovou partií. Mezi nejznámější patří mops, anglický bulldog, francouzský buldoček, bostonský teriér, shi-tzu a další. Chovají se nejčastěji pro svůj výrazný vzhled; díky zploštělému obličeji mají výrazné oči, takže působí roztomile.

V posledních letech obliba mopsů vzrostla, například ve Velké Británii jejich počet během jedenadvacátého století stoupl pětinásobně. „Problém je, že vznikl pes s menší lebkou, ale nic jiného se na něm ekvivalentně nezmenšilo,“ popisuje zásadní potíž tohoto plemene veterinářka Myfanwy Hillová z univerzity v Cambridge, která pracovala na studii věnované tomuto plemenu.

Práce, která vyšla v květnu v odborném časopise Canine Medicine and Genetics, zkoumala zdravotní stav 4 308 mopsů a 21 835 jiných psů. Ukázalo se, že mopsové mají téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost než jiní psi, že se u nich ročně vyskytne jedna nebo více zdravotních poruch.  

„Jejich mozek je vtěsnaný do příliš malé schránky“ a ostatní měkké tkáně jsou „vtěsnány do menšího prostoru“, poznamenává Hillová. To podle ní způsobuje mnoho problémů, se kterými se tito psi potýkají, včetně problémů s dýcháním, kůží a zády. 

Srovnání lebky normálního psa a mopse
Zdroj: genetics.org

Problémy od hlavy po ocas

Vůbec nejčastějším problémem, který veterináři v tomto výzkumu u mopsů našli, je takzvaný brachycefalický obstrukční syndrom dýchacích cest, který se projevuje jako typické sípání spojené s neschopností kvalitně dýchat. U mopsů je asi čtyřiapadesátkrát častější než u jiných plemen. Úzké a tedy špatně průchodné dýchací cesty podle Hillové způsobují, že je spousta běžných činností pro mopse nesmírně namáhavá a energeticky náročná. „Je to, jako by se snažili dýchat příliš úzkým brčkem,“ popisuje veterinářka.

S tímto syndromem je spojené i typické mopsí chování - věčně vypadají, jako by se usmívali, procházejí se s vyplazeným jazykem a „roztomile“ u toho funí. Podle Hillové je to ale spíše voláním o pomoc. „Ve skutečnosti musí dýchat tlamou, protože nemohou efektivně dýchat nosem,“ vysvětluje.

Všechny tyto zdravotní komplikace se výrazně zhoršují v letních měsících, kdy jsou častější vlny veder. Sice k tomu zatím chybí spolehlivé údaje z vědeckých prací, ale podle veterinářů existuje spousta náznaků, že mopsi v této době opravdu trpí a také častěji umírají.

Vědci našli u mopsů také zjištěno vyšší riziko infekcí kůže na hlavě. Mají totiž na malé lebce více kůže, než je zapotřebí,  takže na ní vznikají různé záhyby, což vzniku různých kožních problémů pomáhá.  A „atraktivní ocas“, který se lidem líbí, ve skutečnosti ukazuje na deformovaný obratel, což může mít za následek větší počet vyhřezlých plotének.

Výzkum ale také zjistil, že mopsi mají i několik zdravotních výhod oproti ostatním plemenům - je u nich nižší riziko srdečního šelestu nebo poranění obecně. Celkově ale nevýhody nad těmito výhodami podle vědců výrazně převažují. 

Vybírat jinak

„Víme, že několik závažných zdravotních problémů souvisí s extrémními proporcemi mopsů, které řadě lidí mohou připadat roztomilé,“ vysvětlil pro BBC hlavní autor studie Dan O'Neill. Lidé by podle něj měli pochopit, že při výběru psa je důležitější zaměřit se spíše na jeho zdraví, než na touhy jeho lidského majitele.

„Dokud budou u psů tyto extrémní vlastnosti přetrvávat, budeme i nadále důrazně doporučovat potenciálním majitelům, aby si brachycefalická plemena, jako jsou mopsi, nekupovali,“ dodala Justine Shottonová, prezidentka Britské veterinární asociace. 

Zleva: extrémně brachycefalický mops, středně brachycefalický kříženec buldoka a středně brachycefalický boxer
Zdroj: Dog Trust

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
včera v 08:00

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.