Mopsy příliš často trápí zdraví, varuje studie. Britští veterináři je lidem vymlouvají

Nová studie britské Královské veterinární akademie naznačuje, že mopsové se potýkají s tak závažnými zdravotními problémy, že už „je nelze považovat ze zdravotního hlediska za typické psy“. Trápí je především dýchání, problematická je ale i kůže, a veterináři ze Spojeného království proto doporučují volbu jiného plemene.

Mopsové patří mezi takzvané brachycefalické psy, tedy mezi plemena s krátkou čenichovou partií. Mezi nejznámější patří mops, anglický bulldog, francouzský buldoček, bostonský teriér, shi-tzu a další. Chovají se nejčastěji pro svůj výrazný vzhled; díky zploštělému obličeji mají výrazné oči, takže působí roztomile.

V posledních letech obliba mopsů vzrostla, například ve Velké Británii jejich počet během jedenadvacátého století stoupl pětinásobně. „Problém je, že vznikl pes s menší lebkou, ale nic jiného se na něm ekvivalentně nezmenšilo,“ popisuje zásadní potíž tohoto plemene veterinářka Myfanwy Hillová z univerzity v Cambridge, která pracovala na studii věnované tomuto plemenu.

Práce, která vyšla v květnu v odborném časopise Canine Medicine and Genetics, zkoumala zdravotní stav 4 308 mopsů a 21 835 jiných psů. Ukázalo se, že mopsové mají téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost než jiní psi, že se u nich ročně vyskytne jedna nebo více zdravotních poruch.  

„Jejich mozek je vtěsnaný do příliš malé schránky“ a ostatní měkké tkáně jsou „vtěsnány do menšího prostoru“, poznamenává Hillová. To podle ní způsobuje mnoho problémů, se kterými se tito psi potýkají, včetně problémů s dýcháním, kůží a zády. 

Srovnání lebky normálního psa a mopse
Zdroj: genetics.org

Problémy od hlavy po ocas

Vůbec nejčastějším problémem, který veterináři v tomto výzkumu u mopsů našli, je takzvaný brachycefalický obstrukční syndrom dýchacích cest, který se projevuje jako typické sípání spojené s neschopností kvalitně dýchat. U mopsů je asi čtyřiapadesátkrát častější než u jiných plemen. Úzké a tedy špatně průchodné dýchací cesty podle Hillové způsobují, že je spousta běžných činností pro mopse nesmírně namáhavá a energeticky náročná. „Je to, jako by se snažili dýchat příliš úzkým brčkem,“ popisuje veterinářka.

S tímto syndromem je spojené i typické mopsí chování - věčně vypadají, jako by se usmívali, procházejí se s vyplazeným jazykem a „roztomile“ u toho funí. Podle Hillové je to ale spíše voláním o pomoc. „Ve skutečnosti musí dýchat tlamou, protože nemohou efektivně dýchat nosem,“ vysvětluje.

Všechny tyto zdravotní komplikace se výrazně zhoršují v letních měsících, kdy jsou častější vlny veder. Sice k tomu zatím chybí spolehlivé údaje z vědeckých prací, ale podle veterinářů existuje spousta náznaků, že mopsi v této době opravdu trpí a také častěji umírají.

Vědci našli u mopsů také zjištěno vyšší riziko infekcí kůže na hlavě. Mají totiž na malé lebce více kůže, než je zapotřebí,  takže na ní vznikají různé záhyby, což vzniku různých kožních problémů pomáhá.  A „atraktivní ocas“, který se lidem líbí, ve skutečnosti ukazuje na deformovaný obratel, což může mít za následek větší počet vyhřezlých plotének.

Výzkum ale také zjistil, že mopsi mají i několik zdravotních výhod oproti ostatním plemenům - je u nich nižší riziko srdečního šelestu nebo poranění obecně. Celkově ale nevýhody nad těmito výhodami podle vědců výrazně převažují. 

Vybírat jinak

„Víme, že několik závažných zdravotních problémů souvisí s extrémními proporcemi mopsů, které řadě lidí mohou připadat roztomilé,“ vysvětlil pro BBC hlavní autor studie Dan O'Neill. Lidé by podle něj měli pochopit, že při výběru psa je důležitější zaměřit se spíše na jeho zdraví, než na touhy jeho lidského majitele.

„Dokud budou u psů tyto extrémní vlastnosti přetrvávat, budeme i nadále důrazně doporučovat potenciálním majitelům, aby si brachycefalická plemena, jako jsou mopsi, nekupovali,“ dodala Justine Shottonová, prezidentka Britské veterinární asociace. 

Zleva: extrémně brachycefalický mops, středně brachycefalický kříženec buldoka a středně brachycefalický boxer
Zdroj: Dog Trust

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.