Mopsy příliš často trápí zdraví, varuje studie. Britští veterináři je lidem vymlouvají

Nová studie britské Královské veterinární akademie naznačuje, že mopsové se potýkají s tak závažnými zdravotními problémy, že už „je nelze považovat ze zdravotního hlediska za typické psy“. Trápí je především dýchání, problematická je ale i kůže, a veterináři ze Spojeného království proto doporučují volbu jiného plemene.

Mopsové patří mezi takzvané brachycefalické psy, tedy mezi plemena s krátkou čenichovou partií. Mezi nejznámější patří mops, anglický bulldog, francouzský buldoček, bostonský teriér, shi-tzu a další. Chovají se nejčastěji pro svůj výrazný vzhled; díky zploštělému obličeji mají výrazné oči, takže působí roztomile.

V posledních letech obliba mopsů vzrostla, například ve Velké Británii jejich počet během jedenadvacátého století stoupl pětinásobně. „Problém je, že vznikl pes s menší lebkou, ale nic jiného se na něm ekvivalentně nezmenšilo,“ popisuje zásadní potíž tohoto plemene veterinářka Myfanwy Hillová z univerzity v Cambridge, která pracovala na studii věnované tomuto plemenu.

Práce, která vyšla v květnu v odborném časopise Canine Medicine and Genetics, zkoumala zdravotní stav 4 308 mopsů a 21 835 jiných psů. Ukázalo se, že mopsové mají téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost než jiní psi, že se u nich ročně vyskytne jedna nebo více zdravotních poruch.  

„Jejich mozek je vtěsnaný do příliš malé schránky“ a ostatní měkké tkáně jsou „vtěsnány do menšího prostoru“, poznamenává Hillová. To podle ní způsobuje mnoho problémů, se kterými se tito psi potýkají, včetně problémů s dýcháním, kůží a zády. 

Srovnání lebky normálního psa a mopse
Zdroj: genetics.org

Problémy od hlavy po ocas

Vůbec nejčastějším problémem, který veterináři v tomto výzkumu u mopsů našli, je takzvaný brachycefalický obstrukční syndrom dýchacích cest, který se projevuje jako typické sípání spojené s neschopností kvalitně dýchat. U mopsů je asi čtyřiapadesátkrát častější než u jiných plemen. Úzké a tedy špatně průchodné dýchací cesty podle Hillové způsobují, že je spousta běžných činností pro mopse nesmírně namáhavá a energeticky náročná. „Je to, jako by se snažili dýchat příliš úzkým brčkem,“ popisuje veterinářka.

S tímto syndromem je spojené i typické mopsí chování - věčně vypadají, jako by se usmívali, procházejí se s vyplazeným jazykem a „roztomile“ u toho funí. Podle Hillové je to ale spíše voláním o pomoc. „Ve skutečnosti musí dýchat tlamou, protože nemohou efektivně dýchat nosem,“ vysvětluje.

Všechny tyto zdravotní komplikace se výrazně zhoršují v letních měsících, kdy jsou častější vlny veder. Sice k tomu zatím chybí spolehlivé údaje z vědeckých prací, ale podle veterinářů existuje spousta náznaků, že mopsi v této době opravdu trpí a také častěji umírají.

Vědci našli u mopsů také zjištěno vyšší riziko infekcí kůže na hlavě. Mají totiž na malé lebce více kůže, než je zapotřebí,  takže na ní vznikají různé záhyby, což vzniku různých kožních problémů pomáhá.  A „atraktivní ocas“, který se lidem líbí, ve skutečnosti ukazuje na deformovaný obratel, což může mít za následek větší počet vyhřezlých plotének.

Výzkum ale také zjistil, že mopsi mají i několik zdravotních výhod oproti ostatním plemenům - je u nich nižší riziko srdečního šelestu nebo poranění obecně. Celkově ale nevýhody nad těmito výhodami podle vědců výrazně převažují. 

Vybírat jinak

„Víme, že několik závažných zdravotních problémů souvisí s extrémními proporcemi mopsů, které řadě lidí mohou připadat roztomilé,“ vysvětlil pro BBC hlavní autor studie Dan O'Neill. Lidé by podle něj měli pochopit, že při výběru psa je důležitější zaměřit se spíše na jeho zdraví, než na touhy jeho lidského majitele.

„Dokud budou u psů tyto extrémní vlastnosti přetrvávat, budeme i nadále důrazně doporučovat potenciálním majitelům, aby si brachycefalická plemena, jako jsou mopsi, nekupovali,“ dodala Justine Shottonová, prezidentka Britské veterinární asociace. 

Zleva: extrémně brachycefalický mops, středně brachycefalický kříženec buldoka a středně brachycefalický boxer
Zdroj: Dog Trust

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...