V Cambridge vyrobili energetický článek ze sinic. Už rok bez přestávky pohání počítač

Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.

Vědci využili sinice druhu Synechocystis, které umí získávat energii přirozenou cestou ze Slunce s pomocí fotosyntézy. Systém je přitom vyrobený ze zcela běžných, laciných a z velké části i recyklovatelných materiálů, samotné sinice jsou netoxické. Autoři uvedli, že zařízení „má potenciál jako spolehlivý a obnovitelný způsob napájení malých zařízení“.

  • Jedny z vývojově nejstarších organismů, které osídlily vodu.
  • Nejstarší fosilie se sinicemi jsou tři a půl miliardy let staré.
  • Vědci popsali několik tisíc druhů sinic ve zhruba dvou stech rodech.
  • Vyskytují se ve všech druzích prostředí i mimo vodu, a to včetně nejextrémnějších podmínek – v poušti, termálních pramenech, kamenech nebo ledovcích.
  • Zdroj: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny

Zatím je tento systém jen malý, má rozměry jedné tužkové baterie, ale vědci ho navrhli tak, aby byl škálovatelný, tedy aby se dal použít v mnohem větších měřítkách. Ideální by podle nich byl pro napájení spousty předmětů, které jsou a ještě více budou součástí takzvaného internetu věcí. Tím se míní rozsáhlá a stále se rozrůstající síť elektronických zařízení, z nichž každé spotřebovává malé množství energie a která shromažďují a sdílejí data v reálném čase prostřednictvím internetu, jako například chytré hodinky. 

Jak to funguje?

Princip „sinicové elektrárny“ je jednoduchý – zařízení mění energii získanou fotosyntézou na elektřinu. Proud pak interaguje s hliníkovou elektrodou a napájí procesor počítače. Tato energie stačí k tomu, aby poháněla mikročip ARM Cortex-M0+, což je jedno z nejméně energeticky náročných zařízení tohozo typu. 

Profesoři Howe (vlevo) a Bombelli (vpravo) se sinicemi
Zdroj: Cambridge University

Profesor Christopher Howe z katedry biochemie Cambridgeské univerzity uvedl: „Tohle naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo.“ Sinice se přitom nemusí krmit, protože si samy vytvářejí potravu při fotosyntéze. A přestože fotosyntéza vyžaduje světlo, může zařízení vyrábět energii i v době tmy. Vědci se domnívají, že je to proto, že sinice zpracovává část své potravy, když není světlo, a to pokračuje ve výrobě elektrického proudu.

Paolo Bombelli, který výzkum vedl, dodal: „Dost nás překvapilo, jak konzistentně systém pracoval po dlouhou dobu – mysleli jsme si, že po několika týdnech přestane fungovat, ale on prostě pokračoval ve výrobě energie dál.“ Bombelli toto zařízení popsal v květnovém čísle odborného časopisu Energy & Environmental Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.