V Cambridge vyrobili energetický článek ze sinic. Už rok bez přestávky pohání počítač

Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.

Vědci využili sinice druhu Synechocystis, které umí získávat energii přirozenou cestou ze Slunce s pomocí fotosyntézy. Systém je přitom vyrobený ze zcela běžných, laciných a z velké části i recyklovatelných materiálů, samotné sinice jsou netoxické. Autoři uvedli, že zařízení „má potenciál jako spolehlivý a obnovitelný způsob napájení malých zařízení“.

  • Jedny z vývojově nejstarších organismů, které osídlily vodu.
  • Nejstarší fosilie se sinicemi jsou tři a půl miliardy let staré.
  • Vědci popsali několik tisíc druhů sinic ve zhruba dvou stech rodech.
  • Vyskytují se ve všech druzích prostředí i mimo vodu, a to včetně nejextrémnějších podmínek – v poušti, termálních pramenech, kamenech nebo ledovcích.
  • Zdroj: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny

Zatím je tento systém jen malý, má rozměry jedné tužkové baterie, ale vědci ho navrhli tak, aby byl škálovatelný, tedy aby se dal použít v mnohem větších měřítkách. Ideální by podle nich byl pro napájení spousty předmětů, které jsou a ještě více budou součástí takzvaného internetu věcí. Tím se míní rozsáhlá a stále se rozrůstající síť elektronických zařízení, z nichž každé spotřebovává malé množství energie a která shromažďují a sdílejí data v reálném čase prostřednictvím internetu, jako například chytré hodinky. 

Jak to funguje?

Princip „sinicové elektrárny“ je jednoduchý – zařízení mění energii získanou fotosyntézou na elektřinu. Proud pak interaguje s hliníkovou elektrodou a napájí procesor počítače. Tato energie stačí k tomu, aby poháněla mikročip ARM Cortex-M0+, což je jedno z nejméně energeticky náročných zařízení tohozo typu. 

Profesoři Howe (vlevo) a Bombelli (vpravo) se sinicemi
Zdroj: Cambridge University

Profesor Christopher Howe z katedry biochemie Cambridgeské univerzity uvedl: „Tohle naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo.“ Sinice se přitom nemusí krmit, protože si samy vytvářejí potravu při fotosyntéze. A přestože fotosyntéza vyžaduje světlo, může zařízení vyrábět energii i v době tmy. Vědci se domnívají, že je to proto, že sinice zpracovává část své potravy, když není světlo, a to pokračuje ve výrobě elektrického proudu.

Paolo Bombelli, který výzkum vedl, dodal: „Dost nás překvapilo, jak konzistentně systém pracoval po dlouhou dobu – mysleli jsme si, že po několika týdnech přestane fungovat, ale on prostě pokračoval ve výrobě energie dál.“ Bombelli toto zařízení popsal v květnovém čísle odborného časopisu Energy & Environmental Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...