Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.
V Cambridge vyrobili energetický článek ze sinic. Už rok bez přestávky pohání počítač
Vědci využili sinice druhu Synechocystis, které umí získávat energii přirozenou cestou ze Slunce s pomocí fotosyntézy. Systém je přitom vyrobený ze zcela běžných, laciných a z velké části i recyklovatelných materiálů, samotné sinice jsou netoxické. Autoři uvedli, že zařízení „má potenciál jako spolehlivý a obnovitelný způsob napájení malých zařízení“.
- Jedny z vývojově nejstarších organismů, které osídlily vodu.
- Nejstarší fosilie se sinicemi jsou tři a půl miliardy let staré.
- Vědci popsali několik tisíc druhů sinic ve zhruba dvou stech rodech.
- Vyskytují se ve všech druzích prostředí i mimo vodu, a to včetně nejextrémnějších podmínek – v poušti, termálních pramenech, kamenech nebo ledovcích.
- Zdroj: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny
Zatím je tento systém jen malý, má rozměry jedné tužkové baterie, ale vědci ho navrhli tak, aby byl škálovatelný, tedy aby se dal použít v mnohem větších měřítkách. Ideální by podle nich byl pro napájení spousty předmětů, které jsou a ještě více budou součástí takzvaného internetu věcí. Tím se míní rozsáhlá a stále se rozrůstající síť elektronických zařízení, z nichž každé spotřebovává malé množství energie a která shromažďují a sdílejí data v reálném čase prostřednictvím internetu, jako například chytré hodinky.
Jak to funguje?
Princip „sinicové elektrárny“ je jednoduchý – zařízení mění energii získanou fotosyntézou na elektřinu. Proud pak interaguje s hliníkovou elektrodou a napájí procesor počítače. Tato energie stačí k tomu, aby poháněla mikročip ARM Cortex-M0+, což je jedno z nejméně energeticky náročných zařízení tohozo typu.
Profesor Christopher Howe z katedry biochemie Cambridgeské univerzity uvedl: „Tohle naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo.“ Sinice se přitom nemusí krmit, protože si samy vytvářejí potravu při fotosyntéze. A přestože fotosyntéza vyžaduje světlo, může zařízení vyrábět energii i v době tmy. Vědci se domnívají, že je to proto, že sinice zpracovává část své potravy, když není světlo, a to pokračuje ve výrobě elektrického proudu.
Paolo Bombelli, který výzkum vedl, dodal: „Dost nás překvapilo, jak konzistentně systém pracoval po dlouhou dobu – mysleli jsme si, že po několika týdnech přestane fungovat, ale on prostě pokračoval ve výrobě energie dál.“ Bombelli toto zařízení popsal v květnovém čísle odborného časopisu Energy & Environmental Science.