V Cambridge vyrobili energetický článek ze sinic. Už rok bez přestávky pohání počítač

Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.

Vědci využili sinice druhu Synechocystis, které umí získávat energii přirozenou cestou ze Slunce s pomocí fotosyntézy. Systém je přitom vyrobený ze zcela běžných, laciných a z velké části i recyklovatelných materiálů, samotné sinice jsou netoxické. Autoři uvedli, že zařízení „má potenciál jako spolehlivý a obnovitelný způsob napájení malých zařízení“.

  • Jedny z vývojově nejstarších organismů, které osídlily vodu.
  • Nejstarší fosilie se sinicemi jsou tři a půl miliardy let staré.
  • Vědci popsali několik tisíc druhů sinic ve zhruba dvou stech rodech.
  • Vyskytují se ve všech druzích prostředí i mimo vodu, a to včetně nejextrémnějších podmínek – v poušti, termálních pramenech, kamenech nebo ledovcích.
  • Zdroj: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny

Zatím je tento systém jen malý, má rozměry jedné tužkové baterie, ale vědci ho navrhli tak, aby byl škálovatelný, tedy aby se dal použít v mnohem větších měřítkách. Ideální by podle nich byl pro napájení spousty předmětů, které jsou a ještě více budou součástí takzvaného internetu věcí. Tím se míní rozsáhlá a stále se rozrůstající síť elektronických zařízení, z nichž každé spotřebovává malé množství energie a která shromažďují a sdílejí data v reálném čase prostřednictvím internetu, jako například chytré hodinky. 

Jak to funguje?

Princip „sinicové elektrárny“ je jednoduchý – zařízení mění energii získanou fotosyntézou na elektřinu. Proud pak interaguje s hliníkovou elektrodou a napájí procesor počítače. Tato energie stačí k tomu, aby poháněla mikročip ARM Cortex-M0+, což je jedno z nejméně energeticky náročných zařízení tohozo typu. 

Profesoři Howe (vlevo) a Bombelli (vpravo) se sinicemi
Zdroj: Cambridge University

Profesor Christopher Howe z katedry biochemie Cambridgeské univerzity uvedl: „Tohle naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo.“ Sinice se přitom nemusí krmit, protože si samy vytvářejí potravu při fotosyntéze. A přestože fotosyntéza vyžaduje světlo, může zařízení vyrábět energii i v době tmy. Vědci se domnívají, že je to proto, že sinice zpracovává část své potravy, když není světlo, a to pokračuje ve výrobě elektrického proudu.

Paolo Bombelli, který výzkum vedl, dodal: „Dost nás překvapilo, jak konzistentně systém pracoval po dlouhou dobu – mysleli jsme si, že po několika týdnech přestane fungovat, ale on prostě pokračoval ve výrobě energie dál.“ Bombelli toto zařízení popsal v květnovém čísle odborného časopisu Energy & Environmental Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
včera v 08:00

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.