Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se ještě kolem 11:00 SEČ držela téměř beze změn a pohybovala se pod 97 dolary (kolem 2060 korun) za barel. Podle Reuters za nižší cenou WTI ve srovnání s Brentem stojí mimo jiné uvolňování ropy ze strategických zásob Spojených států. Podle agentury Bloomberg přesáhla později cena ropy WTI přes sto dolarů za barel po zprávě serveru Politico, že Spojené státy nezavedou zákaz vývozu.
Podle agentury Bloomberg ve čtvrtek cena ropy Brent vystoupila až na 119,13 dolaru za barel. Začátkem minulého týdne se vyšplhala na 119,50 USD, tedy na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2022. Historického maxima, které činilo zhruba 147,5 USD, dosáhla cena Brentu v roce 2008. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Brent dostal na zhruba 139 USD.
„Eskalace na Blízkém východě, cílené útoky na ropnou infrastrukturu a smrt íránských vůdců. To vše signalizuje dlouhodobější narušení dodávek ropy,“ upozornila analytička Priyanka Sachdevaová ze společnosti Phillip Nova.
Útok na přístav
Saúdskoarabský přístav Janbu na pobřeží Rudého moře, který je v současné době jedním ze dvou hlavních zbývajících terminálů pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu, dopoledne krátce přerušil nakládání suroviny, informoval Reuters s odvoláním na dva zdroje. Saúdskoarabské ministerstvo obrany předtím oznámilo, že na město mířila balistická střela, kterou se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit.
Resort dříve také uvedl, že do areálu rafinerie SAMREF společnosti Saudi Aramco v blízkosti přístavu Janbu dopadl dron a že rozsah škod vyhodnocuje. O blíže neurčeném vzdušném útoku na rafinerii už ráno informoval Reuters s odvoláním na svůj zdroj, podle nějž byl ale dopad tohoto incidentu minimální. Podle jednoho ze zdrojů Reuters bylo nakládání ropy pozastaveno poté, co byl po dronovém útoku evakuován personál rafinerie.
Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na čtvrtek dle Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.
Útoky dronem ve čtvrtek zasáhly dvě největší kuvajtské rafinérie a způsobily tam menší požáry. Oba byly rychle uhašeny a nikdo nebyl zraněn, informovala podle agentury AFP státní kuvajtská agentura KUNA.
Kuvajtská národní ropná společnost nejprve oznámila, že po útoku dronu vznikl požár v jedné z provozních jednotek rafinérie Míná al-Ahmadí. Později dodala, že dron způsobil menší požár i v její druhé velké rafinérii Míná Abdalláh. Obě zařízení mají dohromady kapacitu asi 800 tisíc barelů ropy denně.
List Times of Israel odpoledne informoval, že trosky sestřelené íránské balistické střely zasáhly ropnou rafinerii Bazan v izraelské Haifě. Podle izraelského ministra energetiky Eliho Cohena nevznikly žádné významné škody na infrastruktuře, ale elektrická síť v severním Izraeli utrpěla určité škody. Ministr podle agentury AP dodal, že v některých oblastech se podařilo obnovit dodávky elektřiny a v dalších na tom energetici stále pracují.
Výzva k evakuaci
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek rovněž vyzvaly k evakuaci několika ropných zařízení v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru, včetně závodů společnosti SAMREF, která je společným podnikem Saudi Aramco a americké Exxon Mobil.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň ve čtvrtek ráno prohlásil, že se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne právě cena plynu. Úder Jeruzaléma zároveň označil za nepochopitelný.
„Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v tuzemsku dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ uvedl Babiš.
Babiš odkázal také na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu nic nevěděly. Židovský stát podle Trumpa už na toto mimořádně důležité pole útočit nebude.
Zdražení plynu
Obavy ohledně plynu se následně potvrdily, když cena suroviny pro Evropu na začátku čtvrtečního obchodování kvůli konfliktu na Blízkém východě vzrostla o 35 procent a překročila 70 eur (přes 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Později se však její růst zmírnil.
Krátce před 09:00 SEČ si cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku připisovala zhruba 24 procent a pohybovala se v blízkosti 68 eur (přes 1660 korun) za MWh.
Za zdražováním plynu podle agentury AFP stojí zejména zprávy o íránskému útoku na největší závod na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, který se nachází v Kataru. Katarská státní energetická společnost sdělila, že útok způsobil značné škody. Vláda nicméně později oznámila, že všechny požáry jsou pod kontrolou, píše AFP.
Trump ale také varoval, že pokud Írán znovu zaútočí na Katar, Spojené státy „s pomocí nebo souhlasem Izraele nebo bez nich vyhodí do povětří celé pole Jižní Pars v takové síle, jakou Írán nikdy předtím neviděl“.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Pět evropských států společně s Japonskem přitom ve čtvrtek vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K aktuálnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě upustil od svých hrozeb, kladení min, útoků pomocí dronů a střel a dalších pokusů zablokovat průliv pro obchodní lodní dopravu,“ vyjmenovaly státy. V prohlášení také vyzvaly k okamžitému plošnému zákazu útoků na civilní infrastrukturu, včetně ropných a plynových zařízení.
