Haifa

Izrael v neděli zaútočil na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy. Podle agentury Reuters a serveru televize al-Džazíra, které se odvolávají na vyjádření úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás, si úder vyžádal 72 životů. Další desítky lidí utrpěly podle stejného zdroje zranění. Boje hlásí agentura DPA také z izraelsko-libanonského pomezí. Židovský stát podle Reuters zabil mluvčího teroristického hnutí Hizballáh Muhammada Afífa.

Sedm lidí zabil raketový útok teroristického hnutí Hizballáh v zemědělské oblasti u severoizraelského města Metula, které leží na hranici s Libanonem. Podle tamních médií to uvedl starosta města, píše agentura Reuters. Izraelská stanice Channel 12 informovala, že oběťmi jsou jeden izraelský občan a čtyři zahraniční zemědělští pracovníci. Jiní dva lidé byli zabiti při další vlně útoku v oblasti města Haifa. Na jihu Libanonu dle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských úderech zemřelo šest zdravotníků a další čtyři utrpěli zranění.

Při izraelském náletu na jihu Libanonu zahynul oblastní velitel elitních jednotek militantního šíitského hnutí Hizballáh známých jako Radván, oznámila izraelská armáda. Úřady v Pásmu Gazy ovládané Hamásem mluví o izraelském útoku v Chán Júnis. Odpoledne přišla také zpráva o útoku izraelských dronů na skupinu lidí čekajících na humanitární pomoc na severu Pásma, zemřelo údajně nejméně dvanáct lidí.

Izraelská armáda oznámila, že libanonské teroristické hnutí Hizballáh od pátečního večera vypálilo na židovský stát zhruba 320 střel. Jeruzalém mezitím dál cílí na pozice Hizballáhu v sousední zemi. Při úderech na tři libanonské vesnice severně a jižně od Bejrútu zemřelo patnáct lidí, píše AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Na jihu Libanonu utrpěl v noci zranění další příslušník mírových sil OSN. Zasáhl ho neznámý projektil, sdělila mise UNIFIL.

Izraelské letectvo v pondělí během jedné hodiny zasáhlo 120 objektů Hizballáhu v Libanonu, uvedla podle serveru The Times of Israel armáda. V noci měla v tamním hlavním městě Bejrútu udeřit i na ústředí tajné služby šíitského teroristického hnutí. To na židovský stát vypálilo asi 135 raket, ostřelovalo Haifu a další města na severu země, zraněno bylo několik lidí, informovala agentura DPA. Palestinští teroristé z Hamásu zase uvedli, že dopoledne ostřelovali Tel Aviv. Izrael také uvedl, že brzy zahájí operace na jižním pobřeží Libanonu a varoval obyvatele, aby se drželi mimo pláže, a rybáře, aby se vyhnuli části Středozemního moře. Zabití zvažovaného vůdce Hizballáhu Hášima Sáfí ad-Dína podle něj zatím nelze potvrdit.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh v neděli časně ráno vypálilo na sever Izraele přes sto střel, některé dopadly až k městu Haifa, informují místní média s odvoláním na izraelskou armádu. Podle agentury Reuters Hizballáh ostřeloval dosud nejhlouběji v izraelském vnitrozemí od loňského října. Tři lidé utrpěli lehká a středně těžká zranění. Izraelská armáda střelbu opětuje a cílí na pozice Hizballáhu na jihu Libanonu. Nad ránem také zahájily nové útoky na Izrael proíránské milice z Iráku.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Stačila chvíle nepozornosti a z vázy staré přibližně 3500 let zbyly jen střepy. Muzeum v izraelské Haifě se však k malému chlapci, kterému se artefakt podařilo rozbít, zachovalo velkoryse a náhradu škody po jeho rodičích nežádá. Naopak, provozovatelé instituce se rozhodli rodinu znovu pozvat na komentovanou prohlídku. Samotná nádoba se po krátké rekonstrukci do expozice brzy vrátí.

Rambamova nemocnice v izraelském městě Haifa přebudovala své podzemní garáže na zdravotní středisko, které má kapacitu přes dva tisíce lůžek. Největší zařízení svého druhu vzniklo v reakci na teroristické útoky Hamásu ze 7. října 2023. „Jsme schopni zavřít dveře a být zcela soběstační, tedy včetně elektřiny, vody, kyslíku, vody, paliv, po zhruba tři až čtyři dny bez jakékoliv pomoci zvenčí,“ řekl ředitel Rambamovy nemocnice Michael Halberthal. Lékaři tam mají k dispozici vybavení pro válečnou chirurgii i běžnou zdravotní péči.

Napětí od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem nepolevuje ani na izraelsko-libanonských hranicích. V neděli po úderu Hizballáhu na severu židovského státu zemřeli dva civilisté. Přes sto tisíc dalších Izraelců z oblasti uprchlo. Hizballáh, který je spojencem palestinských teroristů, vyhrožuje, že zaútočí na Haifu. Město se připravuje na nejhorší a s ním i tamní obří podzemní nemocnice.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Cestovní kancelář Čedok během pátku evakuuje zhruba pět set českých turistů z egyptského letoviska Taba u Rudého moře. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake a posléze informaci potvrdila i mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková. Mluvčí dopravce Smartwings v pátek pozdě večer uvedla, že je trojice letadel již na cestě do Česka. Zdravotnické zařízení v Tabě v noci zasáhl podle mluvčího egyptské armády patrně dron. Dřívější informace uváděly raketu. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež nemá v tuto chvíli informace o tom, že by klienty v Tabě měla ještě jiná tuzemská kancelář než Čedok. Druhou explozi vedle toho ohlásily úřady u města Nuweiba. Podle izraelského ministerstva zahraničí útočili jemenští šíitští povstalci Húsíové.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na neděli zaútočila na cíle v Sýrii. Stalo se tak poté, co bylo ze syrského území na Izrael vypáleno šest raket, informovala agentura AP. Zato po dnech zvýšeného napětí v jeruzalémské mešitě al-Aksá skončily ranní ramadánové modlitby pokojně. U přilehlé Zdi nářků se mezitím dopoledne shromáždily tisíce Židů u příležitosti pesachového požehnání. Až do západu Slunce vše podle agentury AP proběhlo bez zásadnějších incidentů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

V izraelských městech lidé opět demonstrovali proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, kterou protestující považují ze ohrožení demokracie. Místní média informují o tom, že jde zřejmě o dosud největší účast na demonstracích, které se konají už osmou sobotu. Policie večer oznámila, že zatkla dvě desítky demonstrantů.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Tváře čínských dělníků nelze v Tel Avivu přehlédnout. Žijí sice v uzavřených montovaných ubikacích, ale když se očkovalo proti covidu, najednou bylo vidět, jak mnoho jich ve městě je. O čínském vlivu v Izraeli informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

V Izraeli začal týden českého filmu. V Jeruzalémě, Tel Avivu nebo Haifě se promítají nové snímky i díla ze 60. let. Česká a čekoslovenská kinematografie je v zemi velmi populární. Návštěvnost festivalu nesrazil ani covid-19, přestože pořadatelům mnohé zkomplikoval. Na listopad pak plánuje České centrum například vystoupení národního baletu z Prahy. Kvůli pandemickým omezením bude ale podzim 2021 nejistá sezona.

V archeologickém nalezišti v Davidově městě ve východním Jeruzalémě bylo nalezeno dvacet žraločích zubů z doby před miliony let. Byly v objektu pocházejícím z 8. století před naším letopočtem a jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou. Článek o nálezu vyšel v odborném časopisu Frontiers in Ecology and Evolution.

Období Benjamina Netanjahua se po dvanácti letech chýlí ke konci. Lídrovi izraelské opozice Jairu Lapidovi se totiž podařilo sestavit vládní koalici. V nové vládě tak má být nejprve premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, odmítající vznik palestinského státu. Zhruba po dvou letech jej pak má vystřídat právě centrista Lapid ze strany Ješ Atid, který se v minulosti živil jako novinář.

Na 160 kilometrů izraelského pobřeží zamořily tento týden zbytky ropy, která vytekla asi před týdnem ze zatím nezjištěného plavidla ve východním Středomoří. Podle místních expertů jde o jednu z nejhorších ekologických katastrof tohoto druhu v Izraeli za několik desetiletí.