Libanon a Izrael hlásí mrtvé u vzájemné hranice

Sedm lidí zabil raketový útok teroristického hnutí Hizballáh v zemědělské oblasti u severoizraelského města Metula, které leží na hranici s Libanonem. Podle tamních médií to uvedl starosta města, píše agentura Reuters. Izraelská stanice Channel 12 informovala, že oběťmi jsou jeden izraelský občan a čtyři zahraniční zemědělští pracovníci. Jiní dva lidé byli zabiti při další vlně útoku v oblasti města Haifa. Na jihu Libanonu dle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských úderech zemřelo šest zdravotníků a další čtyři utrpěli zranění.

Město Metula je ze tří stran obklopeno libanonským územím. Jeho obyvatelé byli v říjnu 2023 evakuováni, zůstali pouze zemědělští pracovníci a bezpečnostní složky, napsala agentura AP.

„Systém protivzdušné obrany není kalibrován tak, aby chránil lidi v neosídlených oblastech. Pokud se někdo nachází na poli, na farmě, (...) tak je samozřejmě v ohrožení,“ vysvětlil zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. V izraelském zemědělství dlouhodobě pracují hlavně gastarbeiteři, podotkl také k národnosti lidí, kteří při útoku zemřeli.

Dva lidé byli zabiti při další vlně raketového útoku Hizballáhu v olivovém háji u severoizraelského města Kirjat Ata ležícího u města Haifa. Hizballáh se k útoku asi pětadvaceti raket přihlásil a řekl, že cílil na oblast města Haifa.

12 minut
Zpravodaj ČT David Borek o situaci na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Kvůli přeshraničnímu ostřelování ze strany Hizballáhu zemřelo v Izraeli od počátku konfliktu 71 lidí, včetně 41 civilistů. Pravidelné ostřelování navíc vedlo k evakuaci asi šedesáti tisíc lidí z oblasti hraničící s Libanonem.

V Libanonu pak izraelské údery podle agentury AFP zabily záchranáře ze zdravotnických organizací přidružených k Hizballáhu a jeho spojenci, hnutí Amal. Za posledních 24 hodin uvádí libanonské úřady 45 mrtvých.

Podle libanonského ministerstva zdravotnictví od loňského října, kdy se izraelská armáda začala s hnutím Hizballáh ostřelovat přes hranici, zemřelo v Libanonu při izraelských úderech 178 zdravotníků a 279 dalších bylo zraněno.

Útok na sklad zbraní Hizballáhu v Sýrii

Tři lidé zemřeli také při izraelském útoku u syrského města Kusajr, které leží blízko libanonské hranice, informovala podle agentury AFP nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Londýně a dění v Sýrii monitoruje prostřednictvím rozsáhlé sítě spolupracovníků.

Podle SOHR izraelská armáda cílila na sklad zbraní a paliva libanonského hnutí Hizballáh v průmyslové zóně u Kusajru. Národnost obětí není známa, při útoku ale bylo také zraněno pět syrských civilistů.

Také izraelská armáda podle serveru The Times of Israel oznámila, že cílem leteckých útoků byly sklad zbraní a velitelské středisko Hizballáhu a jeho elitních jednotek Radván. Úder byl součástí snahy zabránit pašování zbraní dodávaných Íránem, uvedla armáda.

Izrael se chystá ostřelovat Baalbek

Izraelská armáda ve čtvrtek také znovu vydala pokyn k evakuaci pro obyvatele města Baalbek na východě Libanonu a okolních obcí, kde se opět chystá ostřelovat objekty, které jsou podle ní spojené s Hizballáhem, informovala agentura Reuters. Výzvu k evakuaci adresovala armáda i pro desítku obcí na jihu Libanonu, kde vede už měsíc i pozemní operaci.

Pokyn k opuštění míst na jihu Libanonu se podle agentury AFP týká i tábora Rašídíja, který je druhým největším palestinským uprchlickým táborem v Libanonu a žije v něm na třicet tisíc lidí. „Zakazuje se jít na jih. Jakýkoli pohyb směrem na jih pro vás bude nebezpečný,“ varovala izraelská armáda na síti X.

Konflikt mezi židovským státem a militantním hnutím Hizballáh, které začalo ostřelovat sever Izraele raketami loni 8. října v rámci podpory palestinského teroristického hnutí Hamás, eskaloval letos v září. Izrael od té doby podniká na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil také pozemní operaci v jižním Libanonu.

Od loňského října zemřelo při izraelských útocích v Libanonu podle tamní vlády na 2820 lidí, včetně 555 žen a 166 nezletilých, napsala agentura DPA. Letecké údery vyhnaly z domovů na 1,4 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...