Židovský stát útočil na cíle v údolí Bikáa i na město Baalbek na východě Libanonu. Při úderech na dvou místech zemřelo podle libanonských úřadů nejméně 19 lidí. Premiér země Nádžíb Míkátí po rozhovoru s americkým velvyslancem uvedl, že Izrael a libanonské hnutí Hizballáh by mohly už „v příštích hodinách či dnech“ dosáhnout dohody o příměří. To by podle návrhu zveřejněného stanicí Kan mělo trvat 60 dní. Na severu Pásma Gazy pak židovský stát v úterý zasáhl pětipodlažní obytnou budovu. Podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás si útok vyžádal 93 mrtvých, dalších čtyřicet lidí se pohřešuje. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že USA jsou „hluboce znepokojeny ztrátami na životech civilistů“, a úder označil za „děsivý“.
Miller také sdělil, že „tragické ztráty civilistů jsou další připomínkou toho, proč potřebujeme, aby tato válka skončila“. Poukázal i na „zprávy o dvou desítkách dětí, které byly při útoku zabity“.
Izrael tvrdí, že jeho operace v severní Gaze mají zabránit Hamásu v přeskupení, a obviňuje ho, že se usadil mezi civilním obyvatelstvem, což Hamás popírá. V úterním prohlášení židovský stát uvedl, že v Džabalíji zabil čtyřicet teroristů, a v centrální Gaze údajně „zlikvidoval mnoho teroristů“, včetně těch, kteří se „pokusili umístit výbušniny v blízkosti vojáků“.
Severní pásmo Gazy se potýká s prohlubující se humanitární krizí a statisíce lidí zde žijí v zoufalých podmínkách. Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk v pátek prohlásil, že „izraelská armáda vystavuje celou populaci bombardování, obléhání a riziku hladomoru“. Rovněž uvedl, že je nepřijatelné, aby palestinské ozbrojené skupiny údajně operovaly mezi civilisty, a to i uvnitř přístřešků pro vysídlené osoby, a vystavovaly je nebezpečí.
Izraelské údery v Libanonu
Izrael útočil také na několika místech v Libanonu. Podle tamních úřadů údery zasáhly rezidenční čtvrtě historického města Baalbek a jejich okolí. Konkrétnější informace nezveřejnily. Dále na jihu v údolí Bikáa izraelský úder zabil v jedné vesnici jedenáct lidí a patnáct zranil. Při úderu na jiném místě ve stejném regionu přišlo o život osm lidí včetně pěti žen, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Židovský stát uvedl, že cílil na sklady s pohonnými hmotami jednotky Hizballáhu, která zajišťuje zásobování palivem. Izraelská armáda později oznámila, že její letouny v Baalbeku a ve městě Nabatíja na jihu země zasáhly také velitelská centra a další infrastrukturu Hizballáhu. Současně opět hnutí obvinila, že ke své „teroristické“ činnosti systematicky zneužívá civilní infrastrukturu po celé zemi a „záměrně tak ohrožuje životy libanonských civilistů“.
Baalbek má asi 80 tisíc obyvatel, ale podle DPA se do něj uchýlila i řada lidí, které izraelské letecké údery vyhnaly z domovů v jižním Libanonu. Město se po středeční výzvě k evakuacím začalo vylidňovat. Podle zpravodaje agentury AFP civilní obrana projížděla městem a s pomocí reproduktorů žádala obyvatele, aby odešli. Výzvy k odchodu zněly i z mešit a kostelů. Na fotografiích z města jsou vidět kolony aut, ve kterých lidé ve spěchu odjíždějí, aniž by věděli kam, uvedla AFP.
Baalbek leží v údolí Bikáa, které je považováno za baštu Hizballáhu. Tuto oblast Izrael ostřeloval v předchozích týdnech už několikrát. V pondělí tam při izraelských náletech zemřelo více než šedesát lidí a další desítky utrpěly zranění, uvedl v úterý místní guvernér, podle něhož to byl nejhorší den co do počtu obětí za rok pravidelného přeshraničního ostřelování izraelské armády s Hizballáhem.
Izraelská armáda ostřelovala i další místa na území Libanonu. Podle agentury AFP nedaleko Bejrútu zabila řidiče nákladního auta, v němž byly údajně zbraně pro Hizballáh. Na jihu Libanonu ve městě Nabatíja armáda zabila podle svého vyjádření zástupce velitele speciálních jednotek Radván.
Izraelská stanice zveřejnila návrh příměří
Libanonský premiér Míkátí po rozhovoru se zvláštním americkým vyslancem Amosem Hochsteinem uvedl, že Izrael a teroristické hnutí Hizballáh by mohly už dosáhnout dohody o příměří „v nejbližších dnech, ještě před 5. listopadem,“ uvedl předseda libanonské vlády termín, kdy se v USA konají prezidentské volby. Dodal, že v tomto ohledu chová „opatrný optimismus“.
Izraelská veřejnoprávní stanice Kan zároveň ve středu večer zveřejnila návrh dohody, který podle ní prosazují Spojené státy a jenž počítá s šedesátidenním obdobím, během nějž by byla podél hranice s Izraelem nasazena libanonská armáda za pomoci jednotek OSN (UNIFIL). Ta by měla na jihu země mimo jiné zabavovat zbraně Hizballáhu, informovaly tiskové agentury Reuters a AFP.
Na konci 60denního období podle návrhu povedou Izrael a Libanon prostřednictvím USA nepřímá jednání o realizaci rezoluce 1701 Rady bezpečnosti OSN, podle níž mohou na hranici působit pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN, a o vyřešení hraničních sporů. Má být vytvořen nový Mezinárodní mechanismus pro monitorování a vymáhání (IMEM), jemuž by měly předsedat USA a jehož členy mají být Itálie, Francie, Německo, Španělsko, Británie, UNIFIL a země regionu.
Izrael se podle návrhu, o kterém informovala televize Kan, „může rozhodnout zakročit proti porušení“ příměří a může reagovat na hrozby z libanonského území. Pokud Libanon nebo IMEM nevyřeší dodávky nebo výrobu zbraní Hizballáhu, může Izrael po konzultaci s USA na takové cíle udeřit. Izrael by mohl také nadále provádět průzkumné lety nad Libanonem, neměly by však být viditelné pouhým okem ani překonávat zvukovou bariéru.
Podle údajné doprovodné dohody mezi Spojenými státy a Izraelem, která potvrzuje právo Izraele na sebeobranu, budou USA hrát hlavní roli při realizaci příměří a dohlédnou na to, aby Libanon plnil své závazky.
Izrael se k údajnému návrhu dohody nevyjádřil. Bílý dům v prohlášení uvedl, že uniklý návrh „neodráží aktuální stav jednání“. O návrhu na šedesátidenní příměří ovšem už během středy napsala agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Útočil i Hizballáh
K několika útokům se ve čtvrtek přihlásil i Hizballáh, který tvrdí, že útočil raketami a bezpilotními prostředky na vojenské základny na severu Izraele. Večer pak oznámil, že zaútočil raketami na základnu zvláštních sil u Tel Avivu. Izraelská armáda o tom, že by Hizballáh zasáhl její základny, neinformovala.
Ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začalo loni 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla stále trvající válka v Pásmu Gazy. Teroristické skupiny Hizballáh i Hamás podporuje Írán, který je několik desítek let úhlavním nepřítelem Izraele.
Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování Hizballáhu v Libanonu a v Bejrútu zabila řadu jeho velitelů, včetně dlouholetého vůdce hnutí Hasana Nasralláha. Kromě členů hnutí ale přitom podle libanonské vlády zemřely i stovky civilistů včetně dětí. Izraelské letecké údery také vyhnaly přes milion Libanonců z jejich domovů.
