Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.
„Zavedení zákona by mohlo mít zničující důsledky pro palestinské uprchlíky na okupovaném palestinském území, což je nepřijatelné,“ zdůraznil Guterres. „Uvedl také, že věc předloží k projednání na Valném shromáždění OSN.
Návrh zákona schválili poslanci izraelského parlamentu, stejně jako zákon, jehož záměrem je přerušit oficiální styky s agenturou.
Schválení zákona kritizovaly také Londýn či Berlín. Německé ministerstvo zahraničí ve svém pondělním prohlášení uvedlo, že návrh zákona zakazujícího UNRWA „ostře kritizuje“. Londýn je podle britského premiéra Keira Starmera hlasováním Knesetu „vážně znepokojen“.
„Hrozí, že tento zákon znemožní zásadní práci UNRWA pro Palestince, že ohrozí celou mezinárodní humanitární odpověď v Gaze i poskytování základních zdravotnických a vzdělávacích služeb na Západním břehu,“ uvedl Starmer a dodal, že humanitární situace v Pásmu Gazy je „prostě nepřijatelná“.
Ve společném komuniké pondělní hlasování izraelského parlamentu odsoudily Irsko, Norsko, Slovinsko a Španělsko. „Práce agentury je zásadní a nenahraditelná pro miliony Palestinců, a zvláště v aktuálním kontextu v Gaze,“ sdělily vlády těchto čtyř evropských zemí, které uznaly palestinský stát. Schválení izraelského zákona podle nich vytváří velmi vážný precedent pro práci OSN.
Norsko se obrátilo na Mezinárodní soudní dvůr
Norsko navíc požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjasnil povinnosti Izraele týkající se umožnění dodávek humanitární pomoci Palestincům. „Žádáme proto Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby rozhodl o povinnosti Izraele usnadnit humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu, kterou poskytují mezinárodní organizace, včetně OSN, a státy,“ citovala AFP z prohlášení norského premiéra Jonase Gahra Störeho.
Agentura Reuters napsala, že Oslo předloží rezoluci Valnému shromáždění OSN, která požádá Mezinárodní soudní dvůr o stanovisko v této otázce.
Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka však izraelská legislativa proti UNRWA není počátkem konce židovského státu v OSN. „K tomu by byl potřeba návrh Rady bezpečnosti OSN. Američané, Britové v dohledné době něco takového rozhodně neučiní,“ zdůraznil. I spekulace o tom, že by Izrael opustil organizaci sám, jsou podle Borka „sci-fi“.
Teroristické hnutí Hamás, které Pásmo Gazy dosud ovládalo a proti němuž Izrael vede válku, rozhodnutí izraelských zákonodárců označilo za součást „agrese a sionistické války proti palestinskému lidu“.
Zákon podpořila i opozice
Zákon zakazující působení UNRWA v Izraeli schválila většina 92 členů Knesetu ze 120, píše agentura AP. Znamená to, že ho podpořili i členové opozice. Proti navržené právní úpravě se na schůzi parlamentu vyjadřovali zástupci arabské menšiny. Podobně dopadlo i hlasování o druhé normě, tedy přerušení oficiálních styků s agenturou.
„To není nějaký nový plán, to je výraz fašistické atmosféry ve státu Izrael. Hájím uprchlíky, hájím školy, hájím humanitární pomoc,“ prohlásil poslanec arabské strany Chadaš-Taal Ahmed Tibi.
Kvůli zákazu působení agentury OSN hrozí zastavení či výrazné omezení aktivity agentury v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. UNRWA je na obou územích důležitým poskytovatelem humanitární pomoci. Krok ještě před hlasováním parlamentu kritizovaly například Spojené státy.
Oba zákony podle Lazzarini porušují Chartu OSN i povinnosti, které má Izrael podle mezinárodního práva. Představují také nebezpečný precedent. „Tyto zákony zvyšují utrpení Palestinců a nejsou ničím jiný než kolektivním trestem,“ uvedl na síti X Lazzarini.
Problematická pověst UNRWA
Zákaz podle zástupců UNRWA výrazně zkomplikuje humanitární aktivity agentury v Pásmu Gazy a na Západní břehu Jordánu. Například vstup do Pásma Gazy je možný v současné době jen skrze přechody z Izraele, protože přechod Rafah z Egypta je zavřený.
Izrael nyní musí vyřešit, kdo jiný má tedy distribuovat pomoc civilistům v Gaze. Zákony kritizují i někteří západní spojenci Izraele. „Není nikdo jiný, kdo je (agenturu UNRWA, pozn. red.) může nahradit teď, uprostřed této krize,“ říká mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po hlasování sdělil, že nepřetržitá humanitární pomoc v Pásmu Gazy musí zůstat zajištěna, uvedla agentura Reuters.
Izrael agenturu OSN kritizuje dlouhodobě, tvrdí například, že pro UNRWA pracovali či pracují členové teroristické organizace Hamás včetně lidí, kteří se podíleli na útoku proti Izraeli ze 7. října. Agentura některé zaměstnance propustila a posílila vnitřní mechanismus, aby zaručila svou neutralitu.
Mezi tyto zaměstnance měl podle Izraele patřit třeba Muhamad Abú Attáwí – člen komanda, které zabíjelo Izraelce, schovávající se v tomto protileteckém krytu. „Agentura nevěděla, co se nachází pod její centrálou v Gaze. Náš personál opustil centrálu 12. října 2023,“ řekl k obviněním Lazzarini.
V souvislosti s izraelským obviněním pozastavila na začátku roku řada zemí financování UNRWA, v říjnu však s výjimkou jediného státu příspěvky pro agenturu znovu obnovily. Lazzarini tehdy zdůraznil, že jeho úřad po „hrozných obviněních“ zahájil vyšetřování a spolupracoval také s vyšetřovací komisí, kterou vedla někdejší francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.
Ta na jaře mimo jiné uvedla, že izraelské úřady ohledně svých tvrzení, že stovky zaměstnanců UNRWA jsou členy teroristických organizací, jako jsou Hamás či Palestinský islámský džihád, neposkytly důkazy. Podle Lazzariniho dostala UNRWA od komise padesát doporučení a od té doby „udělala značný pokrok“.
Přesto mnozí izraelští zákonodárci i v pondělí poukazovali na spojitost mezi UNRWA a Hamásem, který však v Pásmu Gazy před válkou vykonával úkoly běžné pro vládu. „UNRWA není agenturou pro uprchlíky, ale pro Hamás,“ řekl podle agentury AP jeden z navrhovatelů zákona Boaz Bismuth.
„UNRWA už dávno není agenturou humanitární pomoci, ale kromě toho, že je nedílnou součástí podpory teroru a nenávisti, je i agenturou pro chudobu a utrpení. Důvod existence agentury je jednoduchý: aby UNRWA přežila, vytvořila poptávku po svém produktu. Kruh hrůzy dnes (v pondělí) skončil,“ řekl také podle listu The Jerusalem Post izraelský poslanec Juli Edelstein.
Izraelské námitky vůči agentuře zněly už dávno před válkou. Jde i o to, že třeba vnukům a pravnukům arabských běženců z roku 1948 ponechává UNRWA status uprchlíků. Židovský stát říká, že tím se oddaluje jejich integrace a místo toho se podporuje ideologie násilí a odmítání legitimity Izraele.
„Agentura UNRWA není součástí řešení, ale je součástí problému,“ tvrdil v roce 2019 Ron Prosor, bývalý velvyslanec Izraele při OSN.
Další sporné normy
Izraelští poslanci pak v úterý podpořili další sporné právní normy. Parlamentní výbor podpořil návrh zákona, který by umožnil vládě nechat deportovat blízké příbuzné lidí, kteří spáchali teroristický útok na Izrael. Norma se má týkat i lidí, kteří věděli o plánování takového útoku a neoznámili to úřadům či teroristický čin schvalovali.
Zákon je namířen především proti izraelským občanům a podle zástupců arabské menšiny v parlamentu by se stal nástrojem pro uplatňování kolektivních trestů. Pro hlasovalo devět z jedenácti členů výboru, a návrh tak bude ještě projednávat plénum. V diskuzi zákon podpořil i krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Poslanec za největší vládní stranu Likud Ariel Kallner řekl, že Izrael čelí „vnitřnímu nepříteli“, napsal server The Times of Israel.
Podle izraelských médií zákonodárci také schválili novelu základního zákona, jež se týká Jeruzaléma. Podle novely má být možné umisťovat do Jeruzaléma jen diplomatické mise na úrovni velvyslanectví, které budou obsluhovat izraelské občany. Norma má posílit symbolický význam Jeruzaléma jako izraelského hlavního města. „Je to historický zákon, který se přidává k dalším historickým zákonům schváleným v posledních dnech,“ prohlásil poslanec za Likud Dan Illouz.
Podle serveru The Times of Israel se norma nedotkne již existujících diplomatických misí. Řada zemí má v Jeruzalémě konzulát, Česká republika pak pobočku velvyslanectví, které sídlí v Tel Avivu. Velvyslanectví mají v Jeruzalémě jen Spojené státy a další čtyři menší země. Podle deníku The Jerusalem Post tak zákon zřejmě zabrání vzniku amerického konzulátu pro Palestince. Jeruzalém považují za své hlavní město i Palestinci a Izrael nezákonně okupuje jeho východní část.
