Izrael podnikl nálety na východ Libanonu. Podle agentury Reuters při nich zemřelo nejméně 60 lidí. Armáda židovského státu předtím udeřila i na jiholibanonské město Súr (Týros), v předstihnu tam vybízela k evakuaci. Útoky tam ničily infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při úderech zemřelo nejméně sedm lidí, píše agentura AFP. Přístavní město je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO a Jeruzalém ho bombardoval už v minulém týdnu.
Útok Izraele na východě Libanonu zabil nejméně 60 lidí, píše Reuters
Agentura Reuters se odvolává při zprávě o mrtvých během posledního úderu na východě Libanonu na vyjádření tří zdrojů, původně informovala o šestnácti mrtvých. Desítky lidí utrpěly zranění. Bližší podrobnosti o útocích na údolí Bikáa zatím Reuters nepřinesl. Agentura AFP s odvoláním na libanonskou vládu píše o nejméně 48 obětech těchto úderů.
Reportéři libanonského deníku L'Orient-Le Jour informovali nejméně o dvou vlnách úderů ze vzduchu při útoku na město Súr. Z části přístavního města pak stoupal dým. Později úřady informovaly o sedmi mrtvých a 17 zraněných. Podle fotografa agentury AFP úder mimo jiné zasáhl jednu rezidenční budovu.
Izraelská armáda odpoledne útok na Súr potvrdila. Údery podle ní ničily sklady, budovy a pozorovací stanoviště používaná Hizballáhem, píší izraelská média.
Výzva k evakuaci
Jeruzalém varoval obyvatele Súru předem. „Aktivity Hizballáhu přinutily IDF (izraelské ozbrojené síly) zakročit v oblasti, kde se nacházíte,“ zněla výzva v arabštině s mapou vymezující červeně části města, odkud se měli civilisté evakuovat.
Výzva Libanonce zároveň varovala, že budou ohroženi na životě, pokud se budou nacházet poblíž příslušníků Hizballáhu či jeho základen a zbraní. Podle agentury Reuters oblast, z níž se měli lidé evakuovat, sahala až k hotelu, kde obvykle sídlí novináři.
Armáda také informovala o desítkách raket, které byly podle ní během pondělí vypuštěny z Libanonu směrem na izraelské území. Informace o možných obětech zatím nejsou k dispozici.
Izrael a Hizballáh, který je spojencem Íránu, se ostřelují prakticky nepřetržitě od teroristického útoku palestinského Hamásu na židovský stát ze 7. října 2023. Letos v září se ale boje prudce vystupňovaly, Izrael zabil vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a poté zahájil pozemní operace na jihu Libanonu.
Jako hlavní cíl židovský stát uvádí zničit vojenské kapacity teroristů natolik, aby se osmdesát tisíc Izraelců mohlo vrátit na sever země do svých domovů.
Zasedání vlády na tajném místě
Hizballáh nedávno zaútočil i na dům izraelského premiéra v Caesareji, severně od Tel Avivu. Netanjahuův kabinet kvůli tomu nyní podle médií nebude zasedat v jeho kanceláři ani v sídle velení armády. Pondělního zasedání se podle Ynetu nebudou moci zúčastnit poradci ministrů.
Podle serveru o tom byli ministři ke svému překvapení informováni ráno s tím, že se jednání uskuteční na jiném místě, které nemá parkoviště ani místnost vyhrazenou poradcům. Ministři, kteří na místo dorazí ozbrojení, nebudou moci vstoupit do budovy se zbraní. Navzdory bezpečnostním hrozbám se však jednání podle Ynetu nekoná v nově postaveném podzemním bunkru v Jeruzalémě.
Oběti izraelského útoku na Írán
Na Blízkém východě o víkendu opět vzrostlo napětí po úderu Jeruzaléma na Írán. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla továrny na výrobu raket a další vojenské objekty nedaleko Teheránu i na dalších místech islámské republiky. Podle Netanjahua úspěšná akce sníží schopnost íránského režimu vyrábět rakety a oslabí také jeho obranu.
Podle íránských agentur zahynul u Teheránu civilista, íránská armáda hned po útoku informovala o smrti čtyř svých příslušníků. Izrael reagoval útokem na íránský úder z 1. října, kdy Teherán vyslal na židovský stát téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití Nasralláha a za smrt lídra Hamásu Ismáíla Haníji na konci července přímo v Teheránu.
Z islámské republiky teď zní slova o další odvetě. „Vždy jsme hájili práva našeho lidu a budeme v tom pokračovat. Vyjadřuji soustrast rodinám našich mučedníků, kteří přišli o život při službě v letectvu a protivzdušné obraně,“ prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján.
Íránská odpověď by ale nakonec nemusela být tak „ostrá“, jelikož nejvyšší duchovní vůdce Alí Chámeneí rozhodnutí nechal na prezidentovi, a navíc dopady izraelského úderu bagatelizoval, uvedl bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Expert Bříza: Íránský odvetný útok by nemusel být masivní (zdroj: ČT24)
Slova o příměří
Spojené státy, ale i řada evropských zemí a regionálních lídrů ale vidí po víkendovém izraelském úderu prostor pro uklidnění situace v Pásmu Gazy a Libanonu a vyzývají k příměří. Kontakt se všemi stranami konfliktu udržuje také Moskva, která má vazby na všechny klíčové hráče na Blízkém východě, včetně Izraele, Íránu, Libanonu, Palestinské autonomie a teroristického hnutí Hamás.
„Rusko neustále dělá vše pro to, aby vyzvalo strany ke zdrženlivosti a usnadnilo veškeré pokusy o uvolnění napětí (...) V regionu je stále mimořádně napjatá situace a samozřejmě je nyní velmi důležité podporovat v tomto ohledu zdrženlivost,“ upozornil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Načítání...
Desítky zadržených členů Hamásu
Netanjahuova kancelář v pondělí oznámila, že Izrael jedná o nové podobě dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí. Návrh bere v úvahu nedávné dění, čímž se patrně myslí říjnové zabití šéfa Hamásu Jahjá Sinvára. Úřad však upozornil, že se nejedná o egyptský návrh z víkendu. Podle Jeruzaléma plán v příštích dnech zprostředkovatelé projednají s Hamásem.
Kancelář uvedla, že nový návrh obsahuje prvky z předchozích návrhů a „bere v potaz hlavní problémy a nedávné dění v regionu“. V pozdějším prohlášení však oznámila, že Izrael nedostal návrh dohody, který představil Egypt. „Pokud by takový návrh byl předložen, tak by ho ministerský předseda okamžitě přijal,“ uvedl v pondělí večer podle agentury Reuters úřad. Podle izraelských médií Netanjahu na uzavřené schůzi s poslanci své strany Likud řekl, že nový egyptský návrh neexistuje.
Izraelská ofenziva v Gaze mezitím pokračuje. Armáda v pondělí oznámila, že vojáci při razii v nemocnici Kamála Advána na severu palestinské enklávy zadrželi zhruba sto teroristů z Hamásu. „Několik plně identifikovaných teroristů se převléklo za zdravotnický personál, takže jsme neměli jinou možnost než zkontrolovat i zdravotnický personál,“ řekl novinářům představitel izraelských sil.
Představitelé zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem odmítli, že by se v nemocnici ukrývali ozbrojenci. Zdravotníci tvrdí, že nejméně dvě děti zemřely na jednotce intenzivní péče poté, co izraelská palba v pátek zasáhla generátory a zásoby kyslíku.
Armáda naopak oznámila, že civilisté v nemocnici zůstali v bezpečí, a to i přes těžké boje v blízkosti komplexu. Nemocnici byly dodány pohonné hmoty, lékařské vybavení a kyslík.
Válka velkou část pásma zdevastovala a přinutila, někdy i opakovaně, opustit domovy přibližně 90 procent jeho populace. Statisíce Palestinců se tísní ve stanových táborech u pobřeží a podle humanitárních skupin mnozí z nich trpí hladem.
Normalizace vztahů s Araby
Netanjahu v pondělí uvedl, že by chtěl uzavřít další takzvané abrahámovské dohody, které vedly k navázání diplomatických styků se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem v roce 2020. Podle premiéra arabské země vidí, jak velké rány dokázal Izrael uštědřit Íránu a jeho spojencům, mezi kterými jsou právě Hamás i Hizballáh.
„Usiluji o pokračování procesu, který před několika lety vedl k podpisu abrahámovských dohod, a o dosažení míru s dalšími arabskými zeměmi,“ řekl v izraelském parlamentu Netanjahu. „Oni chtějí stejně jako my stabilní, bezpečný a vzkvétající Blízký východ,“ uvedl dále izraelský premiér.
Mezi zeměmi, se kterými Izrael usiloval o navázání diplomatických vztahů, je Saúdská Arábie. Výsledek by byl vysoce symbolický, jelikož v této zemi se nacházejí nejposvátnější místa pro islám. Rijád však dal opakovaně najevo, že o jednání s Izraelci nestojí, dokud izraelská armáda bojuje v Pásmu Gazy.
