Izrael vybral cíle svých nynějších útoků v Íránu na základě svých národních zájmů, nikoliv podle toho, co mu nařídily Spojené státy. Uvedla to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v reakci na zprávy jedné z místních televizí. Izrael v noci na sobotu udeřil na Írán. První útoky měly mířit hlavně na raketové základny, posléze údajně zasáhly výrobny dronů a velitelská stanoviště islámských revolučních gard. Íránská státní agentura IRNA uvedla, že „při obraně země“ zahynuli čtyři vojáci. Íránská diplomacie prohlásila, že země má právo a povinnost se bránit.
Netanjahu: Izrael vybral cíle v Íránu na základě svých národních zájmů
Události: Odvetný útok Izraele na Írán (zdroj: ČT24)
Dopoledne Teherán v prohlášení ještě mluvil o smrti dvou „bojovníků, kteří odráželi střely zločinného sionistického režimu“. Informaci o dalších dvou zabitých přinesla vpodvečer agentura AP. Podle agentury IRNA byli všichni čtyři členy jednotek protivzdušné obrany.
Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý útok Teheránu z 1. října delší dobu. Írán už prohlásil, že na aktuální útok odpoví. „Írán má právo a povinnost bránit se proti vnějším agresivním akcím na základě přirozeného práva na sebeobranu zakotveného v článku 51 Charty OSN,“ uvedla podle agentury AFP v prohlášení íránská diplomacie.
Speciál ČT24 k odvetnému útoku Izraele na Írán (26. října 2024) (zdroj: ČT24)
Saúdská Arábie podle Reuters odsoudila izraelský odvetný úder vůči Íránu jako „porušení svrchovanosti“ a mezinárodního práva, zároveň ale vyzvala strany konfliktu k „maximální zdrženlivosti“. Írán od 9:00 místního času (7:30 SELČ) ve svém vzdušném prostoru po izraelském útoku obnovuje lety, doplnila agentura.
Spojené státy americké v podobném duchu jako Rijád vyzvaly Írán, aby neopětoval útoky na Izrael, vyplývá z prohlášení představitelů administrativy prezidenta Joea Bidena. Sám Biden řekl, že Izrael při útocích proti Íránu zřejmě zasáhl jen vojenské cíle. Dodal, že doufá, že to bude znamenat konec eskalace.
Izrael navíc v pátek, v předvečer úderů, zaslal přes prostředníky Teheránu vzkaz, v němž jej varoval, aby na útok nereagoval, sdělily portálu Axios tři informované zdroje. Motivem Jeruzaléma podle nich bylo omezit možnost další eskalace konfliktu a vzájemných útoků mezi Izraelem a Íránem.
„Vojenská akce splnila své cíle“
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle serveru The Times of Israel (ToI) ráno konstatoval, že vojenská akce splnila své cíle. Doplnil, že lokality, na které se úder zaměřil, byly zvoleny ze širokého seznamu možných. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dodala, že Izrael cíle pro své údery vybral na základě národních zájmů a ne pod nátlakem USA.
„Budeme vědět, jak vybrat další cíle, a v případě potřeby je zasáhnout. Je to jasný vzkaz, že kdokoli bude ohrožovat Izrael, zaplatí za to vysokou cenu,“ nechal se slyšet Hagari. Agentura DPA tvrdí, že noční útok na Írán byl největší, kterému země čelila od 80. let.
Izraelská armáda v noci uvedla, že provádí „přesné útoky na vojenské cíle v Íránu“. Teheránem zaznělo v první vlně útoku podle íránské státní televize nejméně šest výbuchů a aktivní zde byla také protivzdušná obrana. Ve druhé vlně hlásila média čtyři exploze ve východní části metropole. Podle DPA nastala jedna z explozí přímo v centru, svědci hovořili o ohlušující ráně.
Studio 6: Zpravodaj ČT David Borek o izraelském odvetném úderu na Írán (zdroj: ČT24)
„Omezené škody“
Kromě Teheránu otřásly výbuchy také městem Karadž na západním předměstí metropole. Íránská armáda potvrdila, že napadeny byly vojenské základny v provinciích Teherán, Chúzestán a Ílám na západě země. Útok byl podle ní odvrácen a způsobil jen „omezené škody“. Státní média v Íránu původně označila úder za „neškodný“.
Íránská polooficiální agentura Fars už dříve informovala, že terčem vzdušného útoku bylo několik vojenských základen západně a jihozápadně od Teheránu. Útok skončil po několika hodinách před rozbřeskem a podle izraelské armády se její letouny „bezpečně vrátily domů“. Jedním z cílů úderů bylo zařízení na výrobu raket, které Írán v posledním roce odpaloval na Izrael, doplnila armáda s tím, že zasaženy byly také prostředky íránské protivzdušné obrany.
„Íránský režim a jeho prostředníci v regionu od (loňského) 7. října neúnavně útočí na Izrael – na sedmi frontách – včetně přímých útoků z íránského území,“ citovala agentura AP z prohlášení armády židovského státu. „Stejně jako každá jiná suverénní země na světě má i Izrael právo a povinnost reagovat,“ dodaly izraelské síly.
Vojenské cíle, ne jaderné
Americké stanice NBC a ABC s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedly, že útok necílil na íránská jaderná ani ropná zařízení a soustředil se na vojenské cíle. Americký činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, řekl agentuře Reuters, že před zahájením úderu byly Spojené státy Jeruzalémem informovány. Podle něj se ale Washington na izraelské operaci nijak nepodílel. Kvůli útoku si telefonoval americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Jo'avem Galantem, upřesnil činitel.
Podle záchranných složek, na které odkazovala státní tisková agentura IRNA, si útoky nevyžádaly v Teheránu žádné oběti. DPA v noci napsala, že hlavní město se potýká s výpadky internetu. Írán stejně jako sousední Irák v reakci na údery zároveň zrušil veškeré lety.
„Není to nějaká skrytá akce v pološeru. Je to akce, kterou Izrael pár minut poté, co přišly zprávy z Íránu, oficiálně potvrdil,“ poznamenal v nočním vstupu zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „Pokud byly zvoleny cíle vojenské, může se jednat o limitovaný, cílený útok, který se snaží nalézt střední cestu mezi potřebou vzkázat Íránu silově, že Izrael si nenechá líbit ostřelování svého území, ale zároveň to kalibrovat tak, aby to nevyvolalo další a další vlny reakcí,“ doplnil.
Terčem útoku byl například protivzdušný systém S-300 u teheránského letiště, utajovaný komplex Parčín, nejméně tři raketové základny íránských revolučních gard v okolí Teheránu a v západních provinciích či továrny na výrobu dronů a mobilních raketových systémů a jejich odpaliště.
Exploze v noci zněly také oblastí syrského hlavního města Damašku, sdělila tamní státní média. Podle agentury SANA zaútočil Izrael na vojenské základny v centrálních a jižních částech země, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala některé ze střel. Izrael to ale nepotvrdil. Jeruzalém provádí údery proti cílům v Sýrii spojeným s Teheránem pravidelně, v posledních měsících je však zintenzivnil.
V sobotu večer libanonské teroristické hnutí Hizballáh vyzvalo obyvatele více než dvaceti izraelských osad k okamžité evakuaci, informovala agentura Reuters. Hizballáh tvrdí, že tato místa jsou legitimními cíli, protože je údajně používají jako základny izraelští vojáci. Íránem podporovaný Hizballáh se k obyvatelům obcí obrátil prostřednictvím videa. Podle Reuters Hizballáh rovněž ve videu na platformě Telegram vydal podobné varování několika málo obcím na Izraelem okupovaných Golanských výšinách.
Íránské útoky
Írán letos 1. října vyslal na Izrael téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha koncem září armádou židovského státu v Bejrútu a za smrt lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji na konci července v Teheránu, která je připisována rovněž Jeruzalému. Při útoku na Izrael 1. října zemřel jeden Palestinec na okupovaném Západním břehu, většinu raket odrazila protivzdušná obrana.
Jednalo se o druhý útok Teheránu z íránského území na Izrael, ten první se odehrál letos v polovině dubna, kdy íránský režim poslal přes tři sta raket a útočných dronů, většinu rovněž zachytila protivzdušná obrana židovského státu. Tehdy šlo o odvetu za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard.
Teherán opakovaně varoval židovský stát před odvetným útokem a zdůrazňoval, že jakýkoli úder by se setkal s ještě silnější odvetou, připomněla agentura Reuters.
Izrael v uplynulých týdnech zintenzivnil ofenzivu proti Hamásu v Pásmu Gazy a jeho Íránem podporovanému spojenci v Libanonu, Hizballáhu. Válku na Blízkém východě vyvolal před více než rokem útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž zahynulo přes tisíc lidí a přibližně dvě stovky dalších byly odvlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí.
