Netanjahu: Izrael vybral cíle v Íránu na základě svých národních zájmů

Nahrávám video

Izrael vybral cíle svých nynějších útoků v Íránu na základě svých národních zájmů, nikoliv podle toho, co mu nařídily Spojené státy. Uvedla to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v reakci na zprávy jedné z místních televizí. Izrael v noci na sobotu udeřil na Írán. První útoky měly mířit hlavně na raketové základny, posléze údajně zasáhly výrobny dronů a velitelská stanoviště islámských revolučních gard. Íránská státní agentura IRNA uvedla, že „při obraně země“ zahynuli čtyři vojáci. Íránská diplomacie prohlásila, že země má právo a povinnost se bránit.

Dopoledne Teherán v prohlášení ještě mluvil o smrti dvou „bojovníků, kteří odráželi střely zločinného sionistického režimu“. Informaci o dalších dvou zabitých přinesla vpodvečer agentura AP. Podle agentury IRNA byli všichni čtyři členy jednotek protivzdušné obrany.

Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý útok Teheránu z 1. října delší dobu. Írán už prohlásil, že na aktuální útok odpoví. „Írán má právo a povinnost bránit se proti vnějším agresivním akcím na základě přirozeného práva na sebeobranu zakotveného v článku 51 Charty OSN,“ uvedla podle agentury AFP v prohlášení íránská diplomacie.

Nahrávám video

Saúdská Arábie podle Reuters odsoudila izraelský odvetný úder vůči Íránu jako „porušení svrchovanosti“ a mezinárodního práva, zároveň ale vyzvala strany konfliktu k „maximální zdrženlivosti“. Írán od 9:00 místního času (7:30 SELČ) ve svém vzdušném prostoru po izraelském útoku obnovuje lety, doplnila agentura.

Spojené státy americké v podobném duchu jako Rijád vyzvaly Írán, aby neopětoval útoky na Izrael, vyplývá z prohlášení představitelů administrativy prezidenta Joea Bidena. Sám Biden řekl, že Izrael při útocích proti Íránu zřejmě zasáhl jen vojenské cíle. Dodal, že doufá, že to bude znamenat konec eskalace.

Izrael navíc v pátek, v předvečer úderů, zaslal přes prostředníky Teheránu vzkaz, v němž jej varoval, aby na útok nereagoval, sdělily portálu Axios tři informované zdroje. Motivem Jeruzaléma podle nich bylo omezit možnost další eskalace konfliktu a vzájemných útoků mezi Izraelem a Íránem.

„Vojenská akce splnila své cíle“

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle serveru The Times of Israel (ToI) ráno konstatoval, že vojenská akce splnila své cíle. Doplnil, že lokality, na které se úder zaměřil, byly zvoleny ze širokého seznamu možných. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dodala, že Izrael cíle pro své údery vybral na základě národních zájmů a ne pod nátlakem USA.

„Budeme vědět, jak vybrat další cíle, a v případě potřeby je zasáhnout. Je to jasný vzkaz, že kdokoli bude ohrožovat Izrael, zaplatí za to vysokou cenu,“ nechal se slyšet Hagari. Agentura DPA tvrdí, že noční útok na Írán byl největší, kterému země čelila od 80. let.

Izraelská armáda v noci uvedla, že provádí „přesné útoky na vojenské cíle v Íránu“. Teheránem zaznělo v první vlně útoku podle íránské státní televize nejméně šest výbuchů a aktivní zde byla také protivzdušná obrana. Ve druhé vlně hlásila média čtyři exploze ve východní části metropole. Podle DPA nastala jedna z explozí přímo v centru, svědci hovořili o ohlušující ráně.

Nahrávám video

„Omezené škody“

Kromě Teheránu otřásly výbuchy také městem Karadž na západním předměstí metropole. Íránská armáda potvrdila, že napadeny byly vojenské základny v provinciích Teherán, Chúzestán a Ílám na západě země. Útok byl podle ní odvrácen a způsobil jen „omezené škody“. Státní média v Íránu původně označila úder za „neškodný“.

Íránská polooficiální agentura Fars už dříve informovala, že terčem vzdušného útoku bylo několik vojenských základen západně a jihozápadně od Teheránu. Útok skončil po několika hodinách před rozbřeskem a podle izraelské armády se její letouny „bezpečně vrátily domů“. Jedním z cílů úderů bylo zařízení na výrobu raket, které Írán v posledním roce odpaloval na Izrael, doplnila armáda s tím, že zasaženy byly také prostředky íránské protivzdušné obrany.

„Íránský režim a jeho prostředníci v regionu od (loňského) 7. října neúnavně útočí na Izrael – na sedmi frontách – včetně přímých útoků z íránského území,“ citovala agentura AP z prohlášení armády židovského státu. „Stejně jako každá jiná suverénní země na světě má i Izrael právo a povinnost reagovat,“ dodaly izraelské síly.

Vojenské cíle, ne jaderné

Americké stanice NBC a ABC s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele uvedly, že útok necílil na íránská jaderná ani ropná zařízení a soustředil se na vojenské cíle. Americký činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, řekl agentuře Reuters, že před zahájením úderu byly Spojené státy Jeruzalémem informovány. Podle něj se ale Washington na izraelské operaci nijak nepodílel. Kvůli útoku si telefonoval americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Jo'avem Galantem, upřesnil činitel.

Podle záchranných složek, na které odkazovala státní tisková agentura IRNA, si útoky nevyžádaly v Teheránu žádné oběti. DPA v noci napsala, že hlavní město se potýká s výpadky internetu. Írán stejně jako sousední Irák v reakci na údery zároveň zrušil veškeré lety.

„Není to nějaká skrytá akce v pološeru. Je to akce, kterou Izrael pár minut poté, co přišly zprávy z Íránu, oficiálně potvrdil,“ poznamenal v nočním vstupu zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „Pokud byly zvoleny cíle vojenské, může se jednat o limitovaný, cílený útok, který se snaží nalézt střední cestu mezi potřebou vzkázat Íránu silově, že Izrael si nenechá líbit ostřelování svého území, ale zároveň to kalibrovat tak, aby to nevyvolalo další a další vlny reakcí,“ doplnil.

Terčem útoku byl například protivzdušný systém S-300 u teheránského letiště, utajovaný komplex Parčín, nejméně tři raketové základny íránských revolučních gard v okolí Teheránu a v západních provinciích či továrny na výrobu dronů a mobilních raketových systémů a jejich odpaliště.

Exploze v noci zněly také oblastí syrského hlavního města Damašku, sdělila tamní státní média. Podle agentury SANA zaútočil Izrael na vojenské základny v centrálních a jižních částech země, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala některé ze střel. Izrael to ale nepotvrdil. Jeruzalém provádí údery proti cílům v Sýrii spojeným s Teheránem pravidelně, v posledních měsících je však zintenzivnil.

V sobotu večer libanonské teroristické hnutí Hizballáh vyzvalo obyvatele více než dvaceti izraelských osad k okamžité evakuaci, informovala agentura Reuters. Hizballáh tvrdí, že tato místa jsou legitimními cíli, protože je údajně používají jako základny izraelští vojáci. Íránem podporovaný Hizballáh se k obyvatelům obcí obrátil prostřednictvím videa. Podle Reuters Hizballáh rovněž ve videu na platformě Telegram vydal podobné varování několika málo obcím na Izraelem okupovaných Golanských výšinách.

Íránské útoky

Írán letos 1. října vyslal na Izrael téměř dvě stovky raket v odvetě za zabití šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha koncem září armádou židovského státu v Bejrútu a za smrt lídra palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji na konci července v Teheránu, která je připisována rovněž Jeruzalému. Při útoku na Izrael 1. října zemřel jeden Palestinec na okupovaném Západním břehu, většinu raket odrazila protivzdušná obrana.

Jednalo se o druhý útok Teheránu z íránského území na Izrael, ten první se odehrál letos v polovině dubna, kdy íránský režim poslal přes tři sta raket a útočných dronů, většinu rovněž zachytila protivzdušná obrana židovského státu. Tehdy šlo o odvetu za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard.

Teherán opakovaně varoval židovský stát před odvetným útokem a zdůrazňoval, že jakýkoli úder by se setkal s ještě silnější odvetou, připomněla agentura Reuters.

Izrael v uplynulých týdnech zintenzivnil ofenzivu proti Hamásu v Pásmu Gazy a jeho Íránem podporovanému spojenci v Libanonu, Hizballáhu. Válku na Blízkém východě vyvolal před více než rokem útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž zahynulo přes tisíc lidí a přibližně dvě stovky dalších byly odvlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
před 5 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 7 mminutami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 1 hhodinou

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 9 hhodinami
Načítání...