Írán na útok Izraele asi odpovědět musí, ale nebude to masivně, míní Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

„Izrael se zaměřil na vojenské cíle, aby neeskaloval napětí tím, že udeří na ropná, nebo dokonce jaderná zařízení. Takže to bylo vojensky silné, ale zároveň úměrné současné situaci,“ komentoval ve vysílání ČT24 armádní generál ve výslužbě. Dodal, že zatím je příliš brzy na to říct, do jaké míry byla akce, zaměřená podle dostupných informací například na výrobny raket, efektivní. Íránská armáda sdělila, že škody jsou „omezené“, to je ale podle Šedivého v podobných situacích obvyklá rétorika.

Izraelci podle něj použili „poměrně sofistikované zbraně“, z čehož usuzuje, že poškození cílů úderu může být poměrně velké, což může omezit schopnosti Teheránu. „I na Írán je vyvíjen politický tlak, aby zastavil další odvetné akce, aby se situace dále neeskalovala,“ zdůraznil Šedivý.

59 minut
Speciál ČT24 k odvetnému útoku Izraele na Írán (26. října 2024)
Zdroj: ČT24

Upozornil ale, že země hraje roli regionálního hegemona, a pokud by Teherán na noční údery alespoň „formálně neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici“. Přesto vojenský expert doufá, že íránská odveta bude spíše symbolická.

„Myslím, že Izrael byl připraven útok provést mnohem dříve, ale z USA unikly některé tajné informace, což úder pravděpodobně zpozdilo, protože Izraelci museli vyhodnotit, do jaké míry toto ovlivní chování Íránu. K tomu ale pravděpodobně nedošlo, takže připravený plán (síly židovského státu) zrealizovaly,“ nechal se slyšet generál ve výslužbě.

Doplnil, že pro Írán zůstává Izrael „státem, který má být zničen“ a Šedivý tak nepředpokládá, že by se dlouhodobá rétorika a názory Teheránu najednou změnily. „Ale musí pochopit, že schopnosti Izraele jsou mnohem větší než jejich vlastní. Pokud odpověď Íránu přijde, tak si dovolím tvrdit, že nebude tak masivní. Pokud se k ní skutečně odhodlá,“ predikuje expert s tím, že Teherán nebude chtít vypadat jako poražený, ale jako ten, kdo ze střetu s Jeruzalémem vychází vítězně.

Šlo o signál, míní Macko a Kalhousová

„Útok podle dostupných informací směřoval především proti centrům protivzdušné obrany Íránu. To znamená, že má do budoucna i zabezpečit slabší obranu Íránu proti možnému dalšímu útoku pro případ, že by se Írán rozhodl eskalovat,“ řekl pro ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Zdůraznil, že úder proběhl výlučně proti vojenským cílům, ale takovým způsobem, aby Írán pochopil, že Izrael je schopný zasáhnout jeho citlivá místa a v případě nutnosti i „přitlačit“.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Irena Kalhousová také vidí odvetu Izraele jako jakýsi signál o schopnostech izraelské armády. „Írán, myslím si, nebude chtít úplně otevřeně mluvit o tom, co přesně se podařilo Izraelcům zasáhnout a jak velké škody to způsobilo,“ řekla s tím, že to Teheránu kupříkladu umožní „neztratit tvář“ pro případ, že by se rozhodl na útok dále neodpovědět. Podle ní je vidět, že se snaží trochu zlehčovat účinnost izraelské operace.

Na druhou stranu podotkla, že Írán zažil podobně masivní útok na svém území naposledy za války s Irákem. „Je to něco, čeho se Írán v minulosti vždycky obával. Proto je jeho vojenská strategie spíše postavená na tom, že za Írán bojují jeho spojenci,“ řekla Kalhousová, podle níž se Írán nechce vystavovat přímým útokům jiných zemí.

Podle Vlastimila Břízy z katedry mezinárodních vztahů na FSV UK Izrael těsně před útokem vyslal k Íránu „jisté signály“, že přijde útok, který nebude fatálního charakteru a že Írán by se měl vyvarovat jakékoli unáhlené reakce. „Vypadá to, že tento apel zabral, protože vidíme, že Írán ze svých odpalovacích zařízení, která ve větší části nebyla zničena (...), neopětoval útok zpátky na Izrael,“ řekl.

V samotném Izraeli je odveta vůči Íránu považována spíše za slabší a umírněnou, popsala dále velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, především proto, že necílila na ropnou a jadernou infrastrukturu. „Domnívám se, že společnost si spíše přála, aby ten útok, když už musí být veden, Írán výrazně poškodil a možná vedl i ke změně režimu,“ zmínila. Překvapivý byl podle ní načasováním před šábesem, nejdůležitějším židovským svátkem.

Izraelská armáda provedla v noci na sobotu útok na cíle v Íránu v několika vlnách a na více místech jako odvetu za raketový útok Teheránu na území židovského státu před několika týdny. Tehdy Írán vypálil asi 180 raket a střel různého typu, velkou většinu z nich zneškodnila izraelská protivzdušná obrana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...