Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.
Írán na útok Izraele asi odpovědět musí, ale nebude to masivně, míní Šedivý
„Izrael se zaměřil na vojenské cíle, aby neeskaloval napětí tím, že udeří na ropná, nebo dokonce jaderná zařízení. Takže to bylo vojensky silné, ale zároveň úměrné současné situaci,“ komentoval ve vysílání ČT24 armádní generál ve výslužbě. Dodal, že zatím je příliš brzy na to říct, do jaké míry byla akce, zaměřená podle dostupných informací například na výrobny raket, efektivní. Íránská armáda sdělila, že škody jsou „omezené“, to je ale podle Šedivého v podobných situacích obvyklá rétorika.
Izraelci podle něj použili „poměrně sofistikované zbraně“, z čehož usuzuje, že poškození cílů úderu může být poměrně velké, což může omezit schopnosti Teheránu. „I na Írán je vyvíjen politický tlak, aby zastavil další odvetné akce, aby se situace dále neeskalovala,“ zdůraznil Šedivý.
59 minut
Speciál ČT24 k odvetnému útoku Izraele na Írán (26. října 2024)
Upozornil ale, že země hraje roli regionálního hegemona, a pokud by Teherán na noční údery alespoň „formálně neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici“. Přesto vojenský expert doufá, že íránská odveta bude spíše symbolická.
„Myslím, že Izrael byl připraven útok provést mnohem dříve, ale z USA unikly některé tajné informace, což úder pravděpodobně zpozdilo, protože Izraelci museli vyhodnotit, do jaké míry toto ovlivní chování Íránu. K tomu ale pravděpodobně nedošlo, takže připravený plán (síly židovského státu) zrealizovaly,“ nechal se slyšet generál ve výslužbě.
Doplnil, že pro Írán zůstává Izrael „státem, který má být zničen“ a Šedivý tak nepředpokládá, že by se dlouhodobá rétorika a názory Teheránu najednou změnily. „Ale musí pochopit, že schopnosti Izraele jsou mnohem větší než jejich vlastní. Pokud odpověď Íránu přijde, tak si dovolím tvrdit, že nebude tak masivní. Pokud se k ní skutečně odhodlá,“ predikuje expert s tím, že Teherán nebude chtít vypadat jako poražený, ale jako ten, kdo ze střetu s Jeruzalémem vychází vítězně.
Šlo o signál, míní Macko a Kalhousová
„Útok podle dostupných informací směřoval především proti centrům protivzdušné obrany Íránu. To znamená, že má do budoucna i zabezpečit slabší obranu Íránu proti možnému dalšímu útoku pro případ, že by se Írán rozhodl eskalovat,“ řekl pro ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Zdůraznil, že úder proběhl výlučně proti vojenským cílům, ale takovým způsobem, aby Írán pochopil, že Izrael je schopný zasáhnout jeho citlivá místa a v případě nutnosti i „přitlačit“.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Irena Kalhousová také vidí odvetu Izraele jako jakýsi signál o schopnostech izraelské armády. „Írán, myslím si, nebude chtít úplně otevřeně mluvit o tom, co přesně se podařilo Izraelcům zasáhnout a jak velké škody to způsobilo,“ řekla s tím, že to Teheránu kupříkladu umožní „neztratit tvář“ pro případ, že by se rozhodl na útok dále neodpovědět. Podle ní je vidět, že se snaží trochu zlehčovat účinnost izraelské operace.
Na druhou stranu podotkla, že Írán zažil podobně masivní útok na svém území naposledy za války s Irákem. „Je to něco, čeho se Írán v minulosti vždycky obával. Proto je jeho vojenská strategie spíše postavená na tom, že za Írán bojují jeho spojenci,“ řekla Kalhousová, podle níž se Írán nechce vystavovat přímým útokům jiných zemí.
GALERIE
Reakce odborníků na odvetný úder Izraele vůči Íránu
Podle Vlastimila Břízy z katedry mezinárodních vztahů na FSV UK Izrael těsně před útokem vyslal k Íránu „jisté signály“, že přijde útok, který nebude fatálního charakteru a že Írán by se měl vyvarovat jakékoli unáhlené reakce. „Vypadá to, že tento apel zabral, protože vidíme, že Írán ze svých odpalovacích zařízení, která ve větší části nebyla zničena (...), neopětoval útok zpátky na Izrael,“ řekl.
V samotném Izraeli je odveta vůči Íránu považována spíše za slabší a umírněnou, popsala dále velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, především proto, že necílila na ropnou a jadernou infrastrukturu. „Domnívám se, že společnost si spíše přála, aby ten útok, když už musí být veden, Írán výrazně poškodil a možná vedl i ke změně režimu,“ zmínila. Překvapivý byl podle ní načasováním před šábesem, nejdůležitějším židovským svátkem.
Izraelská armáda provedla v noci na sobotu útok na cíle v Íránu v několika vlnách a na více místech jako odvetu za raketový útok Teheránu na území židovského státu před několika týdny. Tehdy Írán vypálil asi 180 raket a střel různého typu, velkou většinu z nich zneškodnila izraelská protivzdušná obrana.
