Írán na útok Izraele asi odpovědět musí, ale nebude to masivně, míní Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

„Izrael se zaměřil na vojenské cíle, aby neeskaloval napětí tím, že udeří na ropná, nebo dokonce jaderná zařízení. Takže to bylo vojensky silné, ale zároveň úměrné současné situaci,“ komentoval ve vysílání ČT24 armádní generál ve výslužbě. Dodal, že zatím je příliš brzy na to říct, do jaké míry byla akce, zaměřená podle dostupných informací například na výrobny raket, efektivní. Íránská armáda sdělila, že škody jsou „omezené“, to je ale podle Šedivého v podobných situacích obvyklá rétorika.

Izraelci podle něj použili „poměrně sofistikované zbraně“, z čehož usuzuje, že poškození cílů úderu může být poměrně velké, což může omezit schopnosti Teheránu. „I na Írán je vyvíjen politický tlak, aby zastavil další odvetné akce, aby se situace dále neeskalovala,“ zdůraznil Šedivý.

Nahrávám video

Upozornil ale, že země hraje roli regionálního hegemona, a pokud by Teherán na noční údery alespoň „formálně neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici“. Přesto vojenský expert doufá, že íránská odveta bude spíše symbolická.

„Myslím, že Izrael byl připraven útok provést mnohem dříve, ale z USA unikly některé tajné informace, což úder pravděpodobně zpozdilo, protože Izraelci museli vyhodnotit, do jaké míry toto ovlivní chování Íránu. K tomu ale pravděpodobně nedošlo, takže připravený plán (síly židovského státu) zrealizovaly,“ nechal se slyšet generál ve výslužbě.

Doplnil, že pro Írán zůstává Izrael „státem, který má být zničen“ a Šedivý tak nepředpokládá, že by se dlouhodobá rétorika a názory Teheránu najednou změnily. „Ale musí pochopit, že schopnosti Izraele jsou mnohem větší než jejich vlastní. Pokud odpověď Íránu přijde, tak si dovolím tvrdit, že nebude tak masivní. Pokud se k ní skutečně odhodlá,“ predikuje expert s tím, že Teherán nebude chtít vypadat jako poražený, ale jako ten, kdo ze střetu s Jeruzalémem vychází vítězně.

Šlo o signál, míní Macko a Kalhousová

„Útok podle dostupných informací směřoval především proti centrům protivzdušné obrany Íránu. To znamená, že má do budoucna i zabezpečit slabší obranu Íránu proti možnému dalšímu útoku pro případ, že by se Írán rozhodl eskalovat,“ řekl pro ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Zdůraznil, že úder proběhl výlučně proti vojenským cílům, ale takovým způsobem, aby Írán pochopil, že Izrael je schopný zasáhnout jeho citlivá místa a v případě nutnosti i „přitlačit“.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Irena Kalhousová také vidí odvetu Izraele jako jakýsi signál o schopnostech izraelské armády. „Írán, myslím si, nebude chtít úplně otevřeně mluvit o tom, co přesně se podařilo Izraelcům zasáhnout a jak velké škody to způsobilo,“ řekla s tím, že to Teheránu kupříkladu umožní „neztratit tvář“ pro případ, že by se rozhodl na útok dále neodpovědět. Podle ní je vidět, že se snaží trochu zlehčovat účinnost izraelské operace.

Na druhou stranu podotkla, že Írán zažil podobně masivní útok na svém území naposledy za války s Irákem. „Je to něco, čeho se Írán v minulosti vždycky obával. Proto je jeho vojenská strategie spíše postavená na tom, že za Írán bojují jeho spojenci,“ řekla Kalhousová, podle níž se Írán nechce vystavovat přímým útokům jiných zemí.

Podle Vlastimila Břízy z katedry mezinárodních vztahů na FSV UK Izrael těsně před útokem vyslal k Íránu „jisté signály“, že přijde útok, který nebude fatálního charakteru a že Írán by se měl vyvarovat jakékoli unáhlené reakce. „Vypadá to, že tento apel zabral, protože vidíme, že Írán ze svých odpalovacích zařízení, která ve větší části nebyla zničena (...), neopětoval útok zpátky na Izrael,“ řekl.

V samotném Izraeli je odveta vůči Íránu považována spíše za slabší a umírněnou, popsala dále velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, především proto, že necílila na ropnou a jadernou infrastrukturu. „Domnívám se, že společnost si spíše přála, aby ten útok, když už musí být veden, Írán výrazně poškodil a možná vedl i ke změně režimu,“ zmínila. Překvapivý byl podle ní načasováním před šábesem, nejdůležitějším židovským svátkem.

Izraelská armáda provedla v noci na sobotu útok na cíle v Íránu v několika vlnách a na více místech jako odvetu za raketový útok Teheránu na území židovského státu před několika týdny. Tehdy Írán vypálil asi 180 raket a střel různého typu, velkou většinu z nich zneškodnila izraelská protivzdušná obrana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled