Pavel Macko

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Na neohlášenou návštěvu Kyjeva přijel v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin. V Ruskem napadené zemi oznámil další vojenskou pomoc Washingtonu – má jít o munici, protitankové zbraně a obrněná vozidla v celkové hodnotě 400 milionů dolarů (zhruba 9,3 miliardy korun). Návštěva probíhá krátce před prezidentskými volbami, které USA čekají za zhruba dva týdny, země chce skrze ni Ukrajině vyjádřit podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další cíle na Ukrajině se v noci na pondělí opět staly terčem ruských útoků. Podle tamních zdrojů při nich utrpělo více než 20 lidí.

Rusové obsadili vesnici Ostrivske v Doněcké oblasti, uvedl server Ukrajinska pravda. V úterý ruská armáda postoupila ve městě Toreck a ukrajinské úřady v Charkovské oblasti nařídily povinnou evakuaci všech civilistů z Kupjansku ve východní části regionu. Už dříve toto město musely opustit rodiny s dětmi.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Nejméně sedm lidí zemřelo a na padesát dalších utrpělo zranění při rozsáhlém raketovém a dronovém útoku, který Rusko podniklo proti Ukrajině. Z mnoha míst byly hlášeny výbuchy a poškozená je i Kyjevská vodní elektrárna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo přes sto raket a sto dronů. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk doplnil, že šlo o největší vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze a že protivzdušná obrana zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů. Rusko útočilo také strategickými bombardéry Tu-95. Situaci i proto monitorují polské a spojenecké stíhačky.

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti, napsal Institut pro studium války (ISW). Server The Kyiv Independent píše dokonce o patnácti kilometrech. Server Meduza upozorňuje na informace ruských prokremelských telegramových kanálů, podle nichž ukrajinské jednotky pokračovaly v postupu. Podle zdroje The Washington Post Ukrajinci ovládají město Sudžu. Dosud potvrzený rozsah a místo ofenzivy naznačují, že byly prolomeny nejméně dvě ruské obranné linie a opěrný bod.

Rusko v noci na středu podniklo jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Ukrajinu od začátku války, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony podle vojáků sestřelila protivzdušná obrana. Zatím nejsou hlášeny žádné škody ani oběti, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.

Ukrajinské jednotky čelí novému ruskému útoku u Avdijivky v Doněcké oblasti. V uplynulém dni tam údajně zlikvidovaly na padesát ruských tanků a více než stovku obrněnců. Ve čtvrtek okupanti podle ukrajinského generálního štábu přišli o více než třináct set vojáků, z toho devět stovek právě u Avdijivky. Tato čísla nelze nezávisle ověřit. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze bojů píše, že současné ukrajinské útoky na levém – Rusy okupovaném – břehu Dněpru v Chersonské oblasti se zdají být větší než dříve pozorované taktické přepady.

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

Ohlášená úplná blokáda Pásma Gazy je bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální, uvedla v 90' ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Filipi. Pokud dojde na izraelskou pozemní ofenzivu v Gaze, zaplatí za to životy hlavně civilisté, obává se Filipi. Izrael už na jihu země hromadí vojska i těžkou techniku, zatím ale není jasné, zda k operaci reálně dojde, nebo se jedná pouze o snahu teroristy odstrašit. Experti v případě vpádu izraelských sil do Gazy varují před dalším vyhrocením situace. Panují hlavně obavy z rozpoutání nové války s libanonským Hizballáhem.

Ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední, třetí linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti, píše ve své poslední zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v současné době pronikají touto obrannou linií, byť analytici institutu zatím nejsou schopni posoudit, zda Ukrajinci ruskou obranu už zcela prolomili. K podobnému závěru došel deník The Wall Street Journal (WSJ), který tento vývoj bojů označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části.

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který je jedním z nejbližších spojenců Spojených států a významným příjemcem americké vojenské a ekonomické pomoci, nedávno nařídil vyrobit čtyřicet tisíc raket, které měly být tajně exportovány do Ruska, a to navzdory válce na Ukrajině. S odvoláním na uniklý americký zpravodajský dokument o tom píše list The Washington Post (WP). Britské ministerstvo obrany později uvedlo, že americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti.

Ukrajina je rozhodnutá bránit Bachmut za každou cenu s tím, že chce co nejvíc vyčerpat ruské okupanty a získat čas na výcvik dalších vojáků před ohlášenou jarní protiofenzivou. V té by měl být i prvek překvapení, míní generál ve výslužbě Ozbrojených sil Slovenské republiky Pavel Macko.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Úspěch u Chersonu definitivně zabezpečil Mykolajiv a Oděsu před ruským útokem, komentuje vývoj na frontě pro ČT slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko. Ukrajinci budou moci uvolněné jednotky navíc nasadit jinde. Očekávat se dá třeba útok směrem k Azovskému moři, který by rozdělil okupační síly na dvě části a přerušil zásobování.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale upozornil, že dělat z prohlášení závěry ohledně stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě země, potvrdila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve večerním projevu řekl, že se o město bojuje. Zástupce šéfa jeho kanceláře Kyrylo Tymošenko večer na sociálních sítích zveřejnil video, v němž ukrajinští vojáci uvádějí, že město už osvobodili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska „stáhlo na výhodnější pozice“. Z nedaleké Charkovské oblasti přišla zpráva o tom, že Rusko zasáhlo konvoj s civilisty a zabilo přes dvacet lidí.