Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.
Výběr poslanců do Státní dumy potrvá tři dny. Souběžně se v mnoha regionech uskuteční „volby“ do oblastních sněmů a místní „volby“.
Hlasování v některých příhraničních částech Ruska ovlivnily ukrajinské dronové útoky, informoval v pátek odpoledne zpravodaj ČT Karel Rožánek. „Ve městě Soči u Černého moře bylo úplně přerušeno hlasování. Lidé museli z hlasovacích místností do krytů. Zřejmě už ale dronová výstraha skončila,“ uvedl novinář.
V Moskvě, kde natáčel štáb ČT, podle něj platí zvýšená bezpečnostní opatření oproti „volbám“ před pěti lety. „V hlasovacích místnostech je více policistů, jsou tam příslušníci ruské gardy a ozbrojené složky mají i automatické zbraně,“ sdělil Rožánek.
Dominance Jednotného Ruska
Předpokládaným vítězem je vládní strana Jednotné Rusko, která podporuje Putina a v dolní komoře ruského parlamentu má dominantní postavení.
Letošní „volby“ přitom nesplňují mezinárodní demokratické standardy ani pravidla, k nimž se země dřív hlásila v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), upozornil analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Mezinárodní nezávislé pozorovatele z OBSE Moskva letos nepozvala.
„Maximálně některé politické strany v Rusku vysílají své pozorovatele, ti se ale nedostanou do všech volebních okrsků,“ zmínila redaktorka zahraniční redakce ČT Dominika Vřešťálová. V některých regionech je riziko podvodů vyšší než jinde, podotkla redaktorka v souvislosti s takzvanými volební sultanáty, jako jsou Čečensko, Ingušsko či Dagestán.
Podle Havlíčka jsou ,volby‘ v rozporu i s ruskou ústavou. „V každém případě je vidět, že je Kreml nervózní z hlediska své reakce a vnímání nálad ve společnosti. Takovým příkladem je vyřazení od 90. let fungující politické strany Jabloko, ale také odmítání jednotlivých kandidátů v rámci procesu registrace,“ uvedl Havlíček. „Volby“ podle něj vytváří základní právní rámec pro veřejnou debatu uvnitř ruské společnosti.
„Kremelský systém je založený na tom, že výsledek je sice předem daný, ale je to součást nějaké té legitimity. To znamená, že oni sledují, kolik lidí přijde hlasovat a kolik jich bude hlasovat za Jednotné Rusko, aby mohli říct: ,Podívejte se, opozice tu nemá prakticky žádnou podporu, celá společnost je sjednocená, semknutá za Vladimirem Putinem.‘ Takže oni to na rozdíl od jiných režimů skutečně počítají,“ upozornil redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Očekávané manipulace
Zásahy do hlasování se podle něj dějí spíš před jeho začátkem – jde zejména o vyloučení kandidátů, kteří by mohli ohrozit pozici prorežimních politiků. „Když to nevyjde, tak na úrovni ústřední volební komise jsou možnosti, jak i ty již odevzdané hlasy manipulovat,“ konstatoval Soukup s tím, že možnosti úprav výsledků jsou i v elektronickém systému.
Opozice v Ruské federaci je podle něj rozdělená v tom, zda hlasování zcela bojkotovat, nebo ho brát jako jednu z mála možností vyjádřit svůj postoj – a hlasovat pro kohokoli jiného než zástupce Putinovy strany.
„Tyto ,volby‘ nám neukáží, co si skutečně myslí ruská společnost, protože současný režim je nejméně svobodný minimálně od rozpadu Sovětského svazu. Strany, které se ,voleb‘ účastní, buď aktivně podporují válku na Ukrajině, nebo jsou ochotné v ní zatím pokračovat,“ poznamenala Vřešťálová.
Nynější „volby“ jsou prvními od rozkazu šéfa Kremlu k plnohodnotnému vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Poprvé se jich tak zúčastní i lidé na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace.
„V okupovaných částech ,volby‘ kvůli bezpečnosti začaly už před několika dny a dohlíží na ně armáda a protivzdušná obrana, aby zabránily útokům na volební místa,“ popsal situaci Rožánek. „Válka na Ukrajině má samozřejmě zásadní dopady na nelegitimitu voleb z hlediska jejich organizování na okupovaných územích včetně Krymu a Sevastopolu,“ podotkl Havlíček.
Spekuluje se o tom, že po hlasování by mohla přijít nová vlna mobilizace. „Putin si na to minimálně vytváří politické předpoklady. Nejprve si vytvořil podmínky, aby ty ,volby‘ vyhrál, když administrativně-represivními opatřeními eliminoval jakoukoli konkurenci. Následně začal otevřeně hovořit o válce, což je zlom v jeho komunikaci. ,Volby‘ dává do kontextu, že to je něco jako referendum o jeho válce,“ uvedl generálporučík Pavel Macko.
„Neočekává se všeobecná mobilizace, to by bylo moc eskalační, ale částečná by byla řešením ruských problémů,“ soudí Macko s odkazem na vysoké ztráty na bojišti.
Opozice hlásí porušování pravidel
Předseda strany Jabloko, které byla znemožněna účast ve volbách, Nikolaj Rybakov v pátek poukázal na silný nátlak vyvíjený na volební pozorovatele této strany, jichž je ve dvaceti regionech nasazena tisícovka. Vyzval předsedkyni volební komise Ellu Pamfilovovou k zásahu. Rybakov tvrdí, že pozorovatelům v Moskvě, v Petrohradě a v mnoha dalších městech byl odepřen vstup do volebních místností, přestože měli právo průběh hlasování sledovat.
V Tambově ve středním Rusku policie údajně předvolala k výslechu všechny pozorovatele strany Jabloko a bez opodstatněného důvodu je varovala před nezákonným jednáním.
I Komunistická strana Ruské federace si stěžovala, že mnoho jejích pozorovatelů bylo odmítnuto. Zakázaná platforma OVD-Info informovala o stovkách takových případů. Opoziční uskupení upozorňují i na četné případy, kdy byly skupiny zaměstnanců státních institucí a podniků hromadně sváženy autobusy k volebním místnostem. Objevují se přitom stížnosti, že státní zaměstnanci jsou pod tlakem, aby volili Jednotné Rusko.
V Moskvě si někteří lidé stěžovali, že byli ve volebních místnostech odmítnuti, protože byli bez svého vědomí či souhlasu automaticky zaregistrováni k on-line hlasování z domova. V důsledku toho jim nebyl přidělen hlasovací lístek. Zároveň ale z některých částí Ruska přicházely zprávy, že on-line hlasování nefunguje.
Hlasování v Česku
Mimo ruská území se hlasuje jen ve federálním volebním obvodu, v Česku tak Rusové budou hlasovat pro kandidátní listiny politických stran, nikoli pro kandidáty v jednomandátových obvodech.
Ruští občané starší 18 let pobývající v Česku tak mohou učinit v poslední den konání „voleb“, tedy v neděli na ruském velvyslanectví v Praze od 08:00 do 20:00. Ambasáda na svém webu uvádí, že není nutná registrace ani konzulární evidence, voliči se ale musí prokázat platným ruským cestovním pasem.
Rusko v srpnu požádalo Česko o zajištění bezpečnostních opatření v okolí ruského velvyslanectví v Praze během „voleb“ do Státní dumy, sdělil dříve mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Podle něj je to standardní praxe.
