Jednotné Rusko

Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Proti agresi na Ukrajině a politice ruského vládce Vladimira Putina je podle dlouhodobých průzkumů zhruba pětina Rusů. O jejich hlasy bude v zářijových místních volbách usilovat nová protiválečná a prozápadní koalice Občanské iniciativy a vznikající strany Úsvit. V jejím čele stojí Jekatěrina Duncovová, která se chtěla postavit Putinovi. Úřady jí to však kvůli údajným formálním chybám nepovolily. Opozice varuje, že regionální hlasování bude nejspíš opět zmanipulované.

Orgány v Česku prověřují majetek rodiny dalšího ruského politika. Finanční analytický úřad (FAÚ) podle informací ČT zkoumá firmu, kterou zakládal poslanec městské dumy v Dzeržinsku Ivan Grigoriev. Společnost – nyní ovládaná jeho rodiči – vlastní na lukrativních místech v Praze dvanáct bytů. Už dříve ČT informovala, že v Česku má nemovitosti i rodina současného ruského ministra školství Sergeje Kravcova.

Vládní strana Jednotné Rusko přesvědčivě ovládla víkendové regionální a místní volby v Rusku, oznámil podle prorežimního deníku Kommersant tajemník strany Andrej Turčak. Pozorovatelé vládnoucí strany podle něj nezaznamenali ve volbách žádné vážnější pochybení.

V Rusku skončily místní volby, první v podstatě celostátní hlasování od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Účast podle centrální volební komise nepřesáhla v žádném z regionů třicet procent. Nad relevancí voleb v zemi pod putinovským režimem panují pochyby, Moskva navíc taková hlasování uspořádala i v okupovaných ukrajinských regionech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

Politika Michaila Abdalkina z ruské komunistické strany, která platí za spojence vládního Jednotného Ruska, čeká soud za údajnou diskreditaci armády. Poslanec ze Samarské oblasti totiž zveřejnil video, na kterém vyjádřil svou nelibost vůči šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Jeho vlastní strana ho chce navíc poslat bojovat na frontu.

Tuzemské úřady v souvislosti se sankcemi prověřují majetek ruských politiků a podnikatelů podezřelých z krádeže desítek tun zlata. Vyšetřovatelé a novináři pracují s verzí, že z jeho prodeje Rusové následně financovali zakládání firem v Česku. Web Investigace.cz upozorňuje, že si dotyční v tuzemsku pořídili i luxusní byty.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Komunální volby v Rusku podle oficiálních výsledků jasně vyhrálo Jednotné Rusko, jemuž se v zemi říká s odkazem na jeho loajalitu Vladimiru Putinovi „strana moci“. Režim tentokrát nedovolil zástupcům demokratické opozice obsadit téměř žádná zastupitelská křesla. Třeba v Moskvě získali liberální demokraté ze strany Jabloko pouze čtyři mandáty z více než čtrnácti set, dosud jich měli 140. Opozice kritizuje především nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Za týden čekají Rusko komunální volby, ve čtrnácti regionech se navíc budou vybírat noví gubernátoři. Jasným favoritem je vládní strana Jednotné Rusko šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve velkých městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, sice může částečně uspět opozice, na politickém rozložení sil v zemi to ale nic nezmění, neboť volby v Rusku zpravidla doprovázejí podezření z podvodů a manipulací. Desítky opozičních zastupitelů režim už dříve z různých důvodů uvěznil. Téma invaze na Ukrajinu, kterou režim odmítá nazývat válkou, do kampaně téměř nepromlouvá.

Jedním z nejhlasitějších podporovatelů válečného úsilí ruského vůdce Vladimira Putina je tajemník ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak. Mezi ruskými politiky patří do takzvané „strany války“. Pozornost si získal svými častými cestami na Donbas, kde se věnuje propagandě po boku tamních separatistických vůdců. Díky této aktivní roli jeho význam ve straně posiluje i na úkor faktického stranického šéfa Dmitrije Medvěděva a podle komentátorů aspiruje na významnější postavení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.

V úterý poprvé zasedá osmá Státní duma. Dolní komora ruského parlamentu je stále pod plnou kontrolou Jednotného Ruska, kterému se přezdívá strana moci. Přesto je role Dumy v legislativním procesu poměrně důležitá. Podle politologů především naplňuje reálným obsahem často mlhavá politická zadání Kremlu. Slouží také jako jakýsi test reakcí veřejnosti na nejrůznější plány.

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.

Ústřední volební komise oznámila, že zpracovala všechny hlasovací lístky odevzdané ve volbách do dolní komory ruského parlamentu. Vládní strana Jednotné Rusko, spojená s prezidentem Vladimirem Putinem, uhájila dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě. Komise hodlá výsledky oficiálně zveřejnit v pátek. Hlasování předcházely měsíce represí úřadů vůči opozici, která zároveň kritizuje samotný průběh voleb a upozorňuje na volební podvody.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku v neděli skončily parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Moskevský soud uložil bratrovi uvězněného opozičníka Alexeje Navalného Olegovi podmíněný trest – rok odnětí svobody s roční podmínkou – za porušení hygienických norem, jelikož se v lednu zúčastnil zakázané demonstrace za Navalného osvobození. „Pokládáme tento verdikt za nespravedlivý a odvoláme se,“ řekl agentuře TASS obhájce Nikas Paraskevov.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.