Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.
Jednou ze žalujících je Jelizaveta Michajlovová. V roce 1938 jejího otce Semjona Michajlova označili za zrádce národa a poslali na devět let do jednoho z gulagů v Magadanu. Domů se vrátil v roce 1946, o dva roky později se v Moskvě narodila Jelizaveta.
Krátce poté ale Michajlova poslal vojenský tribunál do gulagu podruhé, tentokrát na pětadvacet let. V březnu roku 1956 ho rehabilitovali a propustili trvale na svobodu. „Já jsem ho poprvé viděla v červnu 1956, on přijel a já se s ním teprve seznámila. Žilo se nám velmi těžce,“ vzpomíná Jelizaveta Michajlovová.
Michajlovovi původně bydleli ve čtvrti Vešňaki na východě Moskvy, jako rodina „zrádce národa“ ale byli z města vykázáni a nějakou dobu žili v dnešním Moldavsku. Jelizaveta nyní bydlí se svými dvěma dcerami ve vesnici Zolotkovo zhruba dvě stě kilometrů východně od Moskvy ve Vladimirské oblasti.
Dům, v kterém její rodina původně v Moskvě bydlela, nechaly místní úřady zbourat kvůli nové výstavbě ještě během existence Sovětského svazu. Jelizaveta teď chce v hlavním městě jako náhradu získat srovnatelný nový byt.
„Má šanci uspět. Organizace Děti gulagu ukázala, že ji podporuje ohromné množství lidí. Více než sto tisíc lidí podepsalo petici na podporu Dětí gulagu,“ uvádí Grigorij Vajpan, právní zástupce potomků obětí stalinistických represí.
Duma nemá vůli zákon schválit
Návrat do původního místa bydliště a odškodnění slíbil obětem represí už rehabilitační zákon z roku 1991. V roce 2019 potvrdil tento nárok také ústavní soud, který konstatoval, že kompenzace nejsou kvůli neustálým změnám zákona a nesplnitelným podmínkám vymahatelné, a nařídil zákonodárcům najít řešení.
Jenže podle Vajpana není ve Státní dumě u velké části poslanců politická vůle nový zákon o vrácení majetku obětem represí schválit. Ruská vláda ho už sice v roce 2020 Dumě předložila, zákon ale tehdy nepostoupil ani do druhého čtení. Od té doby se nic neděje.
„Ze všech politických stran, které jsou ve Státní dumě, pouze jediná z nich, a to Jednotné Rusko, nepodporuje nároky Dětí gulagu. Ostatní parlamentní strany Děti gulagu podporují,“ dodává Vajpan.
Odvolání proti zamítnutí žaloby o vrácení majetku rodinám obětí stalinistických represí bude řešit kolegium ruského nejvyššího soudu. Jednání bude neveřejné.
