Příběhy Čechoslováků odvlečených do sovětských gulagů připomíná výstava v brněnském krytu 10-Z s názvem Čechoslováci v lágru. Jednou z dosud žijících pamětnic tehdejších represí je i šestaosmdesátiletá Věra Sosnarová rozená Mělká.
Věru Sosnarovou odvlekla sovětská NKVD na Sibiř jen pár dní po konci války v květnu 1945 s mladší sestrou a s matkou, která pocházela z Ruska. Věře bylo tehdy čtrnáct. A na Sibiři nakonec strávila téměř dvacet let života.
„Hlad jsme měli, dělali jsme dvanáct i čtrnáct hodin denně. A to násilí … přišli bachaři, otevřeli dveře a ožralí vlítli do baráku,“ popisuje strastiplné chvíle v sibiřském gulagu Věra Sosnarová, která o svém příběhu mlčela až do devadesátých let, ze strachu, aby ji nezavlekli zpátky. Teď pořádá přednášky a se svým příběhem objíždí školy.
„Strach, léta byl strach. Strašný to bylo, každá minuta byla těžká, vždyť tam tisíce lidí zahynuly,“ vzpomínala Sosnarová.
„Jednalo se o velice mladou dívku a najednou se ocitla na Sibiři. Tábory se často nacházely právě v odlehlých místech SSSR,“ řekl autor výstavy a historik Adam Hradilek.
Ačkoliv Věru Sosnarovou i se sestrou nakonec propustili roku 1964 zpět do vlasti, konkrétně do znojemského JZD, pro další desetitisíce podobně vězněných lidí z tehdejšího Československa se stal sovětský gulag osudným. Podle historiků se represe z tehdejších dob dotkly až 25 tisíc lidí.
Výstava v atomovém krytu
Pamětnice teď promluvila o svých zážitcích také na vernisáži výstavy Čechoslováci v gulagu. Na ní shromáždili její autoři Adam Hradilek a Jan Dvořák množství materiálů z archivů NKVD, bývalého sovětského lidového komisariátu vnitra, i autentických předmětů lágrového života a vzpomínek přeživších.
Počet Čechů a Slováků, kteří po válce zmizeli v sovětských táborech, se odhaduje okolo pěti tisíc. Jejich osudy, včetně židů, mohou zhlédnout až do 27. května návštěvníci atomového Krytu 10-Z na brněnské Husově ulici.
Krajany zmizelé v sovětských trestaneckých lágrech připoměla již dříve kniha Čechoslováci v gulagu nebo třídílný dokumentární cyklus režisérky Marty Novákové. Teprve před čtyřmi lety se totiž českým badatelům otevřely desetiletí nedobytné archivy sovětské tajné policie, ze kterých v knižních či filmových svědectvích doby mohli čerpat.
