Navrácení majetku

V říjnu 1990 schválil československý parlament malý restituční zákon, díky kterému se začal vracet majetek zabavený komunisty. Během malé restituce stát vracel zhruba sto tisíc nemovitostí v hodnotě asi 120 miliard korun. Před staronovými majiteli však stála nutnost investovat do desítky let zanedbaných aktiv, čtyřicet let komunistického hospodaření se na nich většinou neblaze podepsalo.

Ruská federace vlastní desítky staveb na českém území, které získala od tehdejšího Československa. A někde k tomu bezplatně užívá i pozemky. Na ministerstvu zahraničí tak vznikla pracovní skupina, která bude usilovat o navrácení takového majetku.

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.

Městský soud v Praze pravomocně potvrdil podmíněné tresty pro dvě bývalé pražské úřednice, které vydaly osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky díky rozhodnutí o občanství mohli uplatnit restituční nároky. Městský soud tak rozhodl po červencovém verdiktu Nejvyššího soudu a vyhověl dovolání Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.