Vězni

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Odvolací soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudek prvoinstančního soudu v Mostě v případu vzpoury vězňů v Bělušicích na Mostecku v roce 2020 a rozhodl znovu. Josefu Lukáčovi zrušil náhrady škody. V případě Tomáše Opelta soud upřesnil popis skutku, náhradu škody ale ponechal v původní výši. Tresty odnětí svobody u obou mužů zůstávají stejné, čtyři a půl a dva roky vězení.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

V době narůstající krize přeplněnosti věznic v západní Evropě má pobaltské Estonsko opačný problém. Díky velmi nízké zločinnosti se musí starat o údržbu prázdných žalářů, navíc v situaci nutných vládních škrtů. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s neotřelým nápadem: nabídnout nadbytečné kapacity zahraničním partnerům na komerční bázi.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Woodland se podle svého obhájce Stanislava Kševického částečně přiznal. Agentura AP ale píše, že se jeho obhájci chtějí odvolat, protože mu úřady vinu neprokázaly. Před vynesením rozsudku byl půl roku ve vazbě. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

V posledních letech přibývá případů zadržení a odsouzení Američanů, kteří se ocitnou na území Ruska. Často pochybná obvinění, trestaná drakonickými rozsudky, jsou zřejmě motivovaná snahou vyměňovat tyto osoby za ruské trestance zadržované ve Spojených státech. Americké ministerstvo zahraničí svým občanům důrazně doporučuje do Ruska vůbec necestovat.

Ukrajinský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v „pozitivním duchu“, přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše „negativně“. V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Okresní soud v Jičíně v pátek potrestal podmínkou dva z osmi dozorců z věznice Valdice na Jičínsku, které obžaloba viní ze zneužití pravomoci úřední osoby a dalších činů. Zbývajících šest obžalovaných se podle soudu nedopustilo trestného činu, ale mohlo by jít o kárný přestupek, řekl předseda senátu okresního soudu Aleš Výmola. Ve dvou případech podle obžaloby dva z obžalovaných fyzicky napadli v celách vězně a další tomu přihlíželi. Obžalovaní vinu odmítli, někteří označili obvinění ze strany vězňů za pomstu. Rozsudek není pravomocný.

Snižování recidivy a vysokého počtu vězňů je jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní je potřeba investovat mimo jiné do digitalizace, jako jsou elektronické náramky. Ty by v Česku měly být znovu dostupné od léta. Využívat se budou pro odsouzené v domácím vězení. Loni soudy tento typ alternativního trestu uložily ve čtyřiašedesáti případech.

Připravit vězně na opětovný život na svobodě má otevřená věznice ve středočeských Jiřicích. Má snížit recidivu, která v tuzemsku dosahuje až 70 procent. Napomáhat má i to, že si odsouzení uvědomí, co svým činem způsobili obětem. Na to cílí nový projekt Mezinárodního společenství s názvem Akt omluvy.

Českým věznicím scházejí stovky dozorců a strážných. Nejvíce jich hledají ve Valdicích na Jičínsku. Kvůli nedostatku personálu tam už museli pozastavit dvě specializovaná oddělení pro vězně trpící poruchou chování. Podle vězeňské služby je problém získat hlavně mladé zájemce. Třeba i proto, že ve službě u sebe nesmějí mít vlastní mobilní telefon. Nepomáhá ani náborový příspěvek ve výši 150 tisíc korun.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Dočasné příměří mezi Izraelem a teroristickým palestinským hnutím Hamás zatím pokračuje do pátečního rána, informovala izraelská armáda. Prodloužení o jeden den se povedlo dojednat jen krátce před vypršením předchozí úmluvy. Izraelská armáda večer informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a dále do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy Politkovské a soud ho poslal za mříže na dvacet let. Ve vězení měl být do roku 2034. Jeho advokát serveru RBK informace o jeho omilostnění potvrdil.

Z letiště v katarském hlavním městě Dauhá vzlétlo letadlo s pěti Američany propuštěnými v rámci výměny vězňů mezi Spojenými státy a Íránem, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP letoun míří do Washingtonu. Americký prezident Joe Biden poděkoval vládám Kataru, Ománu, Švýcarska a Jižní Koreje za pomoc se zajištěním jejich osvobození. Írán a Spojené státy avizovaly, že si vymění vězně poté, co na účty v Kataru dorazilo zhruba šest miliard dolarů původně zmrazených Teheránu v Jižní Koreji.

Belgie a Írán si v Ománu vyměnily vězně. Teherán propustil belgického humanitárního pracovníka odsouzeného za údajnou špionáž výměnou za diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii. Pozdě večer Belgičan přiletěl do vlasti, přímo na letišti na něj čekala jeho rodina. Výměnu jako první oznámilo ománské ministerstvo zahraničí.

Myanmarská junta propustila 3113 vězňů, včetně 98 cizinců. S odvoláním na prohlášení vojenské vlády to v pondělí uvedla agentura Reuters, podle níž krok přišel na myanmarský Nový rok. Teprve před pár dny armáda při leteckém útoku na odpůrce nedemokratické vlády zabila kolem sta lidí.