Vězni strana 2 z 2

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

V Jablonci nad Nisou začal ve čtvrtek soud s třemi dozorci z věznice Rýnovice, jednání je neveřejné. Podle státního zástupce obžalovaní svévolně trestali vězně kopanci či fackami. Dozorci čelí žalobě za zneužití pravomoci úřední osoby a z přečinu porušení povinnosti dozorčí služby. Dvěma hrozí až deset let vězení a jednomu pět let. Z toho samého je v dalších třech kauzách obžalováno dalších dvanáct dozorců z Rýnovic.

Ozbrojenci v jihozápadním nigerijském státě Oyo v pátek večer zaútočili na věznici a osvobodili přes osm set zadržovaných. Podle agentury Reuters to oznámila vězeňská služba. Dopadeno podle ní zatím bylo 262 vězňů, po dalších 575 se stále pátrá. Útočníci měli podle vězeňské služby „sofistikované zbraně“ a po přestřelce s ostrahou odpálili zeď do dvora věznice dynamitem.

Přibližně devět tisíc z celkových bezmála dvaceti tisíc vězňů v Česku chce letos odvolit. Jedná se tak o pětačtyřicet procent z celkového počtu trestanců. Oproti minulým sněmovním volbám jde přibližně o čtvrtinový pokles. České televizi to potvrdili mluvčí všech pětatřiceti věznic v Česku. Nejvíce zájemců, přes osmdesát procent, se zaregistrovalo v bělušické věznici. Naopak nejmenší zájem je v té olomoucké, kde chce volební lístek odevzdat jen čtvrtina odsouzených. V pátek prvního října byla poslední možnost, kdy se odsouzení mohli k volbám přihlásit.

Izraelská policie dopadla poslední dva ze šesti palestinských vězňů, kteří před téměř dvěma týdny uprchli z věznice s nejvyšší ostrahou. Oznámil to izraelský policejní komisař Jakov Šabtaj.

Státní zástupkyně podala obžalobu na dva vězně ve věku 33 a 44 let kvůli loňské vzpouře ve věznici v Bělušicích na Mostecku. Pro Českou televizi to uvedla okresní státní zástupkyně Naďa Voláková z Okresního státního zastupitelství v Mostě. Protesty vězňů loni na podzim údajně vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19. Případem se nyní bude zabývat Okresní soud v Mostě. V případě odsouzení se vězňům mohou navýšit tresty o tři až deset let.

Vězni se mohou bránit žalobami proti pokutám, které dostanou jako kázeňské tresty, rozhodl ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS). Dosud justice pokuty přezkoumávat nemohla. Ústavní soudci ale vyhověli návrhu Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení části zákona. Věta, která vylučuje soudní přezkoumávání některých kázeňských trestů, se nově nebude vztahovat na pokuty. Nález soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka zdůrazňuje právo na přístup k soudu.

Stovky opravených a desítky vyrobených hudebních nástrojů prošly dílnou v Odolově na Trutnovsku. Odsouzení vězni se v ní zabývají xylofony, houslemi nebo třeba kytarami už dvacet let. Většina z nástrojů míří mezi děti.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

V Rusku vyvolal rozruch návrh ředitele vězeňské služby Alexandra Kalašnikova, aby se nedostatek pracovních sil v zemi nahrazoval prací vězňů, nikoliv migrací. Kalašnikov zároveň slíbil, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem gulagů. Kreml se k návrhu zatím nevyjádřil.

Obcím chybí odsouzení pracovníci, vězni totiž museli kvůli pandemii omezit práce mimo nápravné zařízení. Počet pozitivních ale klesá i v jejich řadách, v současné době věznice evidují už jen 150 nakažených. I proto Vězeňská služba ve středu jednala o jejich možném návratu. Rozhodovat o něm budou ředitelé jednotlivých zařízení.

Bývalou věznici v Uherském Hradišti začali ve čtvrtek vyklízet dělníci. Během příštích let se promění v justiční komplex pro okresní soud a státní zastupitelství, vznikne v ní i Muzeum totality. Připomene krutosti komunistů z 50. let, kteří v Uherském Hradišti mučili a popravovali odpůrce režimu. Rekonstrukce nejvýznamnější památky ve městě bude stát bezmála půl miliardy korun.

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavky na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly už během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

Obchod s orgány vězněných občanů v Číně pokračuje. Po prostudování důkazů a slyšení svědků k tomu došel Mezinárodní tribunál pro Čínu se sídlem v Londýně. Obětí jsou nejčastěji příslušníci náboženských skupin a národnostních menšin. Peking to ale popírá. Tvrdí, že systém reformoval a vypracoval registr dárců.

Za rok fungování „vězeňských náramků“ porušilo pravidla až 40 procent odsouzených, kteří je nosí. Nejčastěji se jedná o vybití náramku nebo pozdní příchody. Některé prohřešky jsou ale vážnější, ve vězení proto skončilo už sedm trestanců.

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Uvedl to server iDnes.cz, podle kterého je to poprvé, kdy české soudy umožnily vydání zadržených do Číny. Vydání musí ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Na Pražském okruhu se podařilo obnovit provoz v obou směrech poté, co jej ve čtvrtek po poledni zablokovala vážná nehoda autobusu vězeňské služby a nákladního auta, které převáželo historické tanky. Stala se na 19. kilometru okruhu u Řeporyj směrem na letiště. Jeden příslušník vězeňské služby při nehodě zemřel, dalších 14 lidí se zranilo. Autobus začal po srážce hořet.