Vězni strana 2 z 3

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou odsoudil další čtyři dozorce z věznice Rýnovice za trestání vězňů. Muži od soudu odešli s podmíněnými tresty a zákazem činnosti. Tři z nich se na místě odvolali, jeden z dozorců a státní zástupce si ponechali lhůtu pro odvolání. Obžalobě čelí celkem patnáct rýnovických dozorců, soudy se jimi zabývají v oddělených řízeních. Už loni soud nepravomocně potrestal jiné tři dozorce, vyslechli si také podmíněné tresty.

Mexické ministerstvo obrany oznámilo, že do města Ciudad Juárez na hranicích se Spojenými státy vyslalo dvě stě vojáků, aby tam pomáhali v boji proti organizovanému zločinu. Stalo se tak několik dní poté, co z místní věznice uprchlo množství vězňů včetně známého narkobarona. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.

Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Americká metropole Washington D.C. je známá svými politickými muraly – velkými legálními obrazy na stěnách domů. Poblíž rušné M Street nedaleko Georgetownské univerzity nyní poutá pozornost černobílý mural s tvářemi osmnácti Američanů vězněných v zahraničí.

Rusko posílá do bojů na Ukrajině vězně. Podle americké televizní stanice CNN jsou rekrutováni v nápravných zařízeních po celé zemi. Nabízí jim brzkou svobodu a v přepočtu až 80 tisíc korun měsíčně. Koncem minulého týdne nezávislý investigativní portál The Insider napsal, že žoldnéře z řad vězňů verbuje přímo polovojenská Wagnerova skupina. Ta už měla najmout tisícovku odsouzených.

List The New York Times (NYT) zveřejnil fotografie z věznice na Guantánamu, kam Spojené státy od roku 2002 vozily zadržené teroristy. Pentagon z věznice vydával pouze oficiální fotografie, newyorský deník nyní s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil snímky, jež pro armádu nejsou lichotivé. Spoutaní vězni na nich mají brýle přelepené páskou, roušky na ústech a často i sluchátka na uších.

Právní úprava odběru a uchovávání vzorků DNA od podezřelých nebo vězňů zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o Policii ČR. Konstatoval ale, že zákon není ideální, hrozí jeho nadužívání, a je proto potřeba aplikovat normu zdrženlivě. Politici by podle nálezu měli zvážit přijetí nového, specializovaného zákona, který v záležitostech DNA databáze zohlední mezinárodní závazky Česka, potřeby kriminalistů i práva jednotlivců.

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

V Jablonci nad Nisou začal ve čtvrtek soud s třemi dozorci z věznice Rýnovice, jednání je neveřejné. Podle státního zástupce obžalovaní svévolně trestali vězně kopanci či fackami. Dozorci čelí žalobě za zneužití pravomoci úřední osoby a z přečinu porušení povinnosti dozorčí služby. Dvěma hrozí až deset let vězení a jednomu pět let. Z toho samého je v dalších třech kauzách obžalováno dalších dvanáct dozorců z Rýnovic.

Ozbrojenci v jihozápadním nigerijském státě Oyo v pátek večer zaútočili na věznici a osvobodili přes osm set zadržovaných. Podle agentury Reuters to oznámila vězeňská služba. Dopadeno podle ní zatím bylo 262 vězňů, po dalších 575 se stále pátrá. Útočníci měli podle vězeňské služby „sofistikované zbraně“ a po přestřelce s ostrahou odpálili zeď do dvora věznice dynamitem.

Přibližně devět tisíc z celkových bezmála dvaceti tisíc vězňů v Česku chce letos odvolit. Jedná se tak o pětačtyřicet procent z celkového počtu trestanců. Oproti minulým sněmovním volbám jde přibližně o čtvrtinový pokles. České televizi to potvrdili mluvčí všech pětatřiceti věznic v Česku. Nejvíce zájemců, přes osmdesát procent, se zaregistrovalo v bělušické věznici. Naopak nejmenší zájem je v té olomoucké, kde chce volební lístek odevzdat jen čtvrtina odsouzených. V pátek prvního října byla poslední možnost, kdy se odsouzení mohli k volbám přihlásit.

Izraelská policie dopadla poslední dva ze šesti palestinských vězňů, kteří před téměř dvěma týdny uprchli z věznice s nejvyšší ostrahou. Oznámil to izraelský policejní komisař Jakov Šabtaj.

Státní zástupkyně podala obžalobu na dva vězně ve věku 33 a 44 let kvůli loňské vzpouře ve věznici v Bělušicích na Mostecku. Pro Českou televizi to uvedla okresní státní zástupkyně Naďa Voláková z Okresního státního zastupitelství v Mostě. Protesty vězňů loni na podzim údajně vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19. Případem se nyní bude zabývat Okresní soud v Mostě. V případě odsouzení se vězňům mohou navýšit tresty o tři až deset let.

Vězni se mohou bránit žalobami proti pokutám, které dostanou jako kázeňské tresty, rozhodl ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS). Dosud justice pokuty přezkoumávat nemohla. Ústavní soudci ale vyhověli návrhu Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení části zákona. Věta, která vylučuje soudní přezkoumávání některých kázeňských trestů, se nově nebude vztahovat na pokuty. Nález soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka zdůrazňuje právo na přístup k soudu.

Stovky opravených a desítky vyrobených hudebních nástrojů prošly dílnou v Odolově na Trutnovsku. Odsouzení vězni se v ní zabývají xylofony, houslemi nebo třeba kytarami už dvacet let. Většina z nástrojů míří mezi děti.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

V Rusku vyvolal rozruch návrh ředitele vězeňské služby Alexandra Kalašnikova, aby se nedostatek pracovních sil v zemi nahrazoval prací vězňů, nikoliv migrací. Kalašnikov zároveň slíbil, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem gulagů. Kreml se k návrhu zatím nevyjádřil.

Obcím chybí odsouzení pracovníci, vězni totiž museli kvůli pandemii omezit práce mimo nápravné zařízení. Počet pozitivních ale klesá i v jejich řadách, v současné době věznice evidují už jen 150 nakažených. I proto Vězeňská služba ve středu jednala o jejich možném návratu. Rozhodovat o něm budou ředitelé jednotlivých zařízení.

Bývalou věznici v Uherském Hradišti začali ve čtvrtek vyklízet dělníci. Během příštích let se promění v justiční komplex pro okresní soud a státní zastupitelství, vznikne v ní i Muzeum totality. Připomene krutosti komunistů z 50. let, kteří v Uherském Hradišti mučili a popravovali odpůrce režimu. Rekonstrukce nejvýznamnější památky ve městě bude stát bezmála půl miliardy korun.

Jedním z prvních kroků, které učinil Václav Havel po svém zvolení československým prezidentem 29. prosince 1989, bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie na Nový rok 1990. Požadavky na prominutí trestů se přitom ve věznicích po celém Československu objevovaly už během prosince, někde se jí vězni dožadovali odmítáním jídla či drobnými nepokoji. Již v den zvolení Havel oznámil, že se amnestie opravdu chystá, přesný rozsah vyhlásil o tři dny později.

Obchod s orgány vězněných občanů v Číně pokračuje. Po prostudování důkazů a slyšení svědků k tomu došel Mezinárodní tribunál pro Čínu se sídlem v Londýně. Obětí jsou nejčastěji příslušníci náboženských skupin a národnostních menšin. Peking to ale popírá. Tvrdí, že systém reformoval a vypracoval registr dárců.