Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.
Za životy izraelských rukojmí požadují teroristé daleko větší cenu. „(Nabídka) nereaguje ani na jeden ze základních požadavků našeho lidu a hnutí odporu – tedy kompletní příměří, stažení (Izraelců) z Pásma Gazy, návrat vysídlených a skutečnou výměnu vězňů,“ stojí v prohlášení, o němž informovala agentura Reuters.
Pro Tel Aviv je přitom zničení Hamásu hlavním cílem války. Chce tak zamezit opakování masakrů ze sedmého října loňského roku a odstrašit i další islamisty v regionu. „Pokud rozhodujícím způsobem nezvítězíme v Gaze, může to přiblížit vypuknutí války na severní frontě,“ varoval izraelský ministr obrany Joav Gallant.
Izraelský kabinet ovšem čelí vnitropolitickému tlaku, zejména rodiny unesených nezajímá až tolik vojenské vítězství, jako spíše návrat jejich blízkých. Levice i její radikální křídlo zas místo vítězství nad Hamásem usilují spíše o konec šéfa vlády Benjamina Netanjahua.
Mezinárodní humanitární operace v Gaze v posledních dnech nabírá obrátky. Zásadním problémem ale zůstává lokální distribuce uprostřed chaosu po zhroucení moci Hamásu. V enklávě nyní hrozí hladomor, což rozhodnutí Rady mimo jiné popohnalo.
USA kývly na rezoluci o Gaze
Mnohem podstatnější je ovšem podle analytiků mezinárodní tlak na Izrael, především od jeho hlavního spojence – Spojených států amerických. Ty nechaly v rámci OSN projít rezoluci o Gaze, premiér Netanjahu proto v pondělí zrušil cestu svých poradců do USA. „Musí jít o jasný signál, že skončí tento děsivý útok na náš lid,“ komentoval rezoluci palestinský vyslanec při OSN Rijád Mansúr.
Jeho izraelský protějšek Giland Erdan naopak upozornil na to, že Rada bezpečnosti OSN nedokázala ani po šesti měsících „odsoudit vrahy a násilníky, kteří tuto válku začali“.
Rezoluce sice mluví o propuštění rukojmí i o příměří, jedno druhým ovšem nepodmiňuje. Obsahuje ještě jeden podstatný bod pro obě strany – přechod k trvalému klidu zbraní. „Zdůrazňuji, že naše hlasování nepředstavuje změnu v naší politice,“ prohlásil k americkému postoji mluvčí Bílého domu John Kirby. USA dále odmítají třeba obvinění, že Izrael páchá v Gaze genocidu. Posvětily také ujištění Jeruzaléma, že dodávanou munici užívá v souladu s dohodnutými pravidly.
Spojené státy prý dávaly „jasně a konzistentně“ najevo, že podporují příměří jako součást dohody o propuštění rukojmí.
Izrael naopak vnímá hlasování v OSN jako chybu, která povede k opačným výsledkům, než si Američané přejí. „Rezoluce dává Hamásu naději, že mezinárodní tlak donutí Izrael přijmout příměří bez propuštění rukojmí,“ konstatoval izraelský premiér Netanjahu. „Poškozuje to naše válečné úsilí i snahy o propuštění rukojmí,“ citoval šéfa vlády jeho úřad.
Izrael tak rozhovory v Dauhá ukončuje. Hodlá se spolehnout na to, že jediné, čemu islamisté v Gaze rozumí, je vojenská síla.
