Rezoluce

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) jednají o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně o stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat. Vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).

Valné shromáždění OSN schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky, dále také Spojené státy a Izrael. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, podotýká agentura AP.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Vládní i opoziční politici odmítli výzvu ministryně obrany k tomu, aby Česko vystoupilo z OSN. Jana Černochová (ODS) ji publikovala na síti X v sobotu v reakci na rezoluci Valného shromáždění organizace vyzývající k humanitárnímu příměří v Gaze. Proti ní hlasovalo 14 z 193 členských států včetně Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhořčení ministryně chápe, nicméně hodlá v rámci OSN dál prosazovat české postoje. Výzvy Černochové si všímají i zahraniční média. O jejím příspěvku na sociální síti X informovala například agentura DPA, izraelský deník The Jerusalem Post či rakouský deník Kurier.

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Bez přijetí závěrečného dokumentu skončilo v pátek v Lodži dvoudenní jednání ministrů zahraničí států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na pozadí války Ruska proti Ukrajině se ministři nedokázali dohodnout na společné rezoluci, napsala agentura DPA. Organizace zrozená za studené války k zachování míru v Evropě čelí tváří v tvář válce existenční krizi, tvrdí agentura AP.

Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 ze 705 poslanců. Krátce nato se Evropský parlament dostal pod kybernetický útok, kvůli kterému například nefungují jeho stránky.

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů ve čtvrtek EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Americký prezident Joe Biden oznámil dodatečnou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal poslance amerického Kongresu o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou či alespoň o dodávku protileteckých systémů. Biden také v projevu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, Kreml to označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že operace ruské armády na Ukrajině byla jedinou možností, jak zajistit ruskou bezpečnost, a postupuje podle plánu. Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.

Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Vláda odpověděla na rezoluci Evropského parlamentu, který před několika týdny odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozhodnout mohou pouze soudy, řekla na tiskové konferenci po setkání členů kabinetu s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.

Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.