Rezoluce

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odmítla demokraty prosazovanou rezoluci, která měla zabránit dalším úderům na Írán bez souhlasu Kongresu, informují tiskové agentury. Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump rozpoutal válku bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala Trumpovy republikány disponující sněmovní většinou. Obdobné usnesení o den dříve neprošlo Senátem.

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Rada bezpečnosti OSN (RB) schválila rezoluci, která počítá s vysláním mezinárodních bezpečnostních sil do Pásma Gazy. Rada také souhlasila s možností budoucí cesty k nezávislému palestinskému státu. Informuje o tom agentura AP, podle níž americký návrh prošel v poměru třináct ku nule. V hlasování se zdržely Rusko a Čína.

Poprvé v historii si genocidu ve Srebrenici letos světové společenství připomíná jako mezinárodní den. Symbolické odsouzení zločinů a vzpomínku na jejich oběti ovšem zastiňuje současné dění v Bosně a Hercegovině. Bosenskosrbská politická reprezentace vytváří atmosféru nebezpečí, která v dubnu vedla k dosud nevídanému uzavření památníku ve městě, kde před třiceti lety došlo k masovému vraždění civilistů.

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva.

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) jednají o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně o stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat. Vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).

Valné shromáždění OSN schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky, dále také Spojené státy a Izrael. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, podotýká agentura AP.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Vládní i opoziční politici odmítli výzvu ministryně obrany k tomu, aby Česko vystoupilo z OSN. Jana Černochová (ODS) ji publikovala na síti X v sobotu v reakci na rezoluci Valného shromáždění organizace vyzývající k humanitárnímu příměří v Gaze. Proti ní hlasovalo 14 z 193 členských států včetně Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhořčení ministryně chápe, nicméně hodlá v rámci OSN dál prosazovat české postoje. Výzvy Černochové si všímají i zahraniční média. O jejím příspěvku na sociální síti X informovala například agentura DPA, izraelský deník The Jerusalem Post či rakouský deník Kurier.

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).