Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.
Nord Stream 2 je geopolitická zbraň, řekl Zelenskyj německému kancléři. Na středu vyhlásil den jednoty
Horizont ČT24: Německý kancléř navštívil Kyjev (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Doporučení pokračovat v jednáních se Západem a ohlášené brzké ukončení rozsáhlých manévrů v blízkosti hranic s Ukrajinou přicházejí v době, kdy se Západ obává ruské invaze na Ukrajinu kvůli přítomnosti více než sta tisíc ruských vojáků u ukrajinských hranic a v sousedním Bělorusku. K útoku by podle dřívějších vyjádření Washingtonu mohlo dojít „kdykoliv“.
„(Jednání) by se samozřejmě neměla vést donekonečna, ale v dané etapě bych navrhl v nich pokračovat a prodloužit je,“ řekl Lavrov s tím, že možnosti ještě nejsou vyčerpány. „Vždy je tu šance,“ odpověděl Lavrov na Putinův dotaz ohledně možnosti dosažení konsensu se Západem.
Sergej Lavrov a Vladimir Putin
Podle něj ruské ministerstvo zahraničí na deseti stranách připravilo odpověď na reakci Spojených států a Severoatlantické aliance na návrhy Ruska ohledně bezpečnostních záruk. Tyto reakce a odpovědi západních zemí na otázky ohledně interpretace principu nedělitelné bezpečnosti označil Lavrov za neuspokojivé, Moskva podle něj bude usilovat o konkrétní reakci každé oslovené země.
Scholz v Kyjevě slíbil úvěr, nesoulad ohledně plynovodu trvá
Německý kancléř Olaf Scholz v Kyjevě prohlásil, že čeká od Ruska jasné kroky ke snížení napětí, a ujistil o připravenosti Německa a dalších západních zemí k dialogu s Moskvou o evropské bezpečnosti.
Oznámil, že Německo poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy korun), a varoval, že Západ je připraven uvalit „dalekosáhlé a účinné sankce“, pokud Rusko poruší územní celistvost Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na tiskové konferenci zdůraznil, že se s kancléřem shodl v přístupu k jednáním o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, dál ale trvají rozpory ohledně rizik, jaké představuje spuštění nově postaveného plynovodu Nord Stream 2. „Zdůraznil jsem, že dnes vnímáme Nord Stream 2 výhradně prizmatem energetických a bezpečnostních hrozeb pro nás i region. Jasně chápeme, že je to geopolitická zbraň. Proto Ukrajina potřebuje záruky energetické bezpečnosti,“ řekl Zelenskyj.
Nord Stream 2 má po dně Baltu přivádět do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí a Berlín se jen chladně staví k možnosti, že by se projekt mohl stát součástí nových západních sankcí v případě ruského útoku na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina dál usiluje o přijetí do NATO. „Uvědomujeme si, že členství v Alianci by zaručilo naši bezpečnost a územní celistvost,“ prohlásil prezident. Německý kancléř ale upozornil, že otázka členství Ukrajiny v NATO není v současnosti na stole. V úterý čeká Scholze v Moskvě jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ve středu budou po celé Ukrajině vyvěšeny vlajky
Prezident Zelenskyj vyhlásil na středu den jednoty. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země a v deset hodin ráno místního času má zaznít hymna. Právě 16. února by podle zdrojů serveru Politico a dalších médií mohla začít ruská invaze na Ukrajinu.
„Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu. „V tento den vyvěsíme národní vlajky, budeme nosit modro-žluté stuhy a celému světu dáme najevo svoji jednotu,“ doplnil. Zelenskyj podtrhl, že Ukrajina je silná „jako nikdy předtím“.
Zelenskyj zároveň pověřil kabinet, aby zajistil zvýšení finančních příspěvků pro vojáky ukrajinských ozbrojených sil o 30 procent a pro příslušníky pohraniční služby a národní gardy o 20 procent.
USA přesouvají ambasádu do Lvova a v Kyjevě likvidují dokumenty
Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že USA zavírají svou ambasádu v Kyjevě a její operace přesouvají do Lvova. „Ambasáda (po přesunu) zůstane otevřená a v kontaktu s ukrajinskou vládou,“ stojí v ministrově vyjádření. Jako důvod pro přesun uvedl „dramatické přibývání ruských sil“ na hranicích s Ukrajinou a bezprostřední hrozbu invaze.
Podle zdrojů listu The Wall Street Journal se americká diplomacie snaží především zabránit tomu, aby v případě ruské invaze Moskva získala některé z utajovaných materiálů, které byly na ambasádě v Kyjevě. Ničí proto počítače a ruší zabezpečené linky, čímž zařízení učiní nepoužitelným pro diplomatické účely.
Oligarchové prý opouštějí Ukrajinu
Podle listu Ukrajinska pravda zemi opouští místní podnikatelé a oligarchové. Jen v neděli z hlavního města údajně odletěly dvě desítky charterů a soukromých letadel. Podle deníku nebylo v posledních šesti letech takové množství letů zpozorováno.
Zemi podle listu opustila i letadla patřící miliardářům Rinatu Achmetovovi a Borysovi Kolesnikovovi. Kolesnikov později sdělil, že je v Kyjevě, odkud odjet nehodlá. Stroj podle něj odletěl kvůli technické údržbě do Prahy.
Sám Achmet je podle deníku od 30. ledna v Curychu. Koncem ledna odcestoval do zahraničí například i druhý nejbohatší Ukrajinec Viktor Pinčuk. Podnikatel a poslanec Vadym Novynsky je zase od 10. února v Mnichově.
Soukromý let pro padesátku lidí si objednal opoziční poslanec, milionář Ihor Abramovyč. Letadlo má do Vídně přepravit příbuzné jeho spolustraníků a podnikatelských partnerů, tvrdí Ukrajinska Pravda.
ČSA linky do Kyjeva nepřeruší
Ukrajině podle víkendových zpráv hrozí odstřižení od letecké dopravy kvůli obavám pojišťoven ze stoupajícího rizika ruské invaze. Varování potvrdila ukrajinská letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na pondělí přistát v Kišiněvu. Vlastník letadla totiž zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru.
Leasingové společnosti podle SkyUp požadují od ukrajinských aerolinek, aby se pronajaté letouny co nejdříve přesunuly na území Evropské unie. V sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM. Stejný postup zvažuje například i německá Lufthansa, rozhodnutí ale dosud nepadlo, informuje Reuters.
České aerolinie chtějí z Prahy do Kyjeva zatím stále létat. „ (Lety) budou provozovány nadále dle platného letového řádu. Situaci monitorujeme, v případě zhoršení bezpečnostní situace jsme připraveni adekvátně zareagovat,“ oznámila mluvčí společnosti Vladimíra Dufková.
Český dopravce podle pražského letiště původně zrušil spoje naplánované na 18., 21. a 23. února. V pondělí dopoledne ovšem letiště uvedlo, že aerolinky znovu zažádaly o jejich obnovení. Provoz nepřerušují ani další tři ukrajinské společnosti, které z Prahy na Ukrajinu pravidelně létají.
Ukrajinská vláda přislíbila, že ponechá vzdušný prostor otevřený. Na mimořádném zasedání vydělila 16,6 miliardy hřiven (asi 12,9 miliardy korun) na zajištění bezpečnosti letů pro pojišťovací, leasingové a letecké společnosti. Tyto prostředky měly původně posloužit ke snížení státního dluhu, poznamenala Ukrajinska pravda.
České ministerstvo zahraničí o víkendu před cestami na Ukrajinu varovalo. „Pokud tam jste, zvažte možnost opuštění země. Ministerstvo vyzývá občany, kteří zvažují odjezd z Ukrajiny letecky, aby tak učinili bezodkladně,“ stojí v prohlášení resortu. Obdobné doporučení svým občanům vydalo v neděli také Srbsko a Kosovo. Dříve se stejně rozhodly například i USA, Británie či Německo.
Spojené státy se rozhodly ze země stáhnout rovněž 160 členů floridské národní gardy, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Snížení počtu diplomatů ohlásil i Kreml, který tento krok vysvětlil obavami z údajných provokací.
Náměstek českého ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN) po pondělním jednání resortního krizového štábu oznámil, že české zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově jsou připraveny nadále fungovat.
Rodinní příslušníci zaměstnanců ambasády v hlavním městě Ukrajiny už odcestovali, k opuštění státu se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes dvacet pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zůstává třicet diplomatů, upřesnil Dvořák.
Situace na východě se zhoršuje, informuje Člověk v tísni
V některých oblastech na východě Ukrajiny už dříve zasažených boji přestaly fungovat služby, zdravotnictví, školství, železniční doprava a zavřeno má také mnoho obchodů. Vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt v minulosti přerušil provoz továren a dolů, chybí i pracovní příležitosti.
„Vesničky podél linie dotyku se do velké míry vylidnily. Zůstávají tam jen lidé, kteří nemají kam jít dál,“ popisuje situaci regionální ředitel Člověka v tísni pro východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav. V obcích setrvávají převážně ženy důchodového věku.
V řadě vesnic je porouchaný vodovodní řád a vzhledem k nízkému počtu obyvatel se ho nevyplatí opravit. Člověk v tísni, který na Ukrajině působí od roku 2014, proto místním dováží pitnou vodu. V částech země ovládaných vojenskými silami koordinovanými Ruskem také opravuje ostřelováním poničené domy.
Studio 6: Na východní Ukrajině pomáhá Člověk v tísni (zdroj: ČT24)
Na obou stranách konfliktu humanitární organizace pomáhá kolem 200 tisícům lidí. „Další věc, kterou provozujeme, je horká linka pro psychosociální pomoc, kde v poslední době zaznamenáváme zvýšený počet telefonátů,“ vyjmenovává Drbohlav.
Podle něj je těžké odhadovat, jak se v případě ruské invaze změní potřeby obyvatel, protože existuje víc variant vývoje. „My vidíme, že eskalace z posledních měsíců tu situaci zhoršuje.“ Nicméně i v případě uklidnění situace, bude podle něj pomoc stále potřeba.
Ruští zákonodárci řeší Donbas
Zákonodárci z vládní strany Jednotné Rusko předložili parlamentu návrh rezoluce, v níž vybízejí ministerstvo zahraničí, aby se vyslovilo k uznání nezávislosti „lidových republik“ vytvořených proruskými separatisty v části Donbasu na východě Ukrajiny.
Státní duma, dolní komora parlamentu, by návrh měla podle agentury projednat ještě v pondělí. Usnesení by pak bylo zasláno prezidentu Vladimiru Putinovi. Za formální uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky se již dříve zasazovali ruští komunisté, ale jejich návrh se dosud nedostal na pořad parlamentu.