Radek Matula

Česká republika patří k zemím, které Ruskem napadenou Ukrajinu podporují od samého počátku válečného konfliktu. Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Pecha to Kyjev nejen při diplomatických setkáních často oceňuje. Podnikům z tuzemska se podle něj i díky tomu otevřela cesta k zajímavým příležitostem. Řekl to v exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským.

„Jedinou naší obranou před ruským imperialismem je aktivní podpora Ukrajiny a jejího přijetí do NATO a do Evropské unie (EU), protože platí, že Rusko si na silnější nedovoluje,“ prohlásil po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Kuleba je na návštěvě Česka, před setkáním s Lipavským promluvil před českými velvyslanci. Kuleba v pondělí do Prahy prý přivezl souhlas ukrajinské vlády týkající se jmenováním nového českého velvyslance v Kyjevě. Podle Deníku N jím bude Radek Pech. Zatím není jasné, kdo bude naopak Ukrajinu zastupovat v Praze, výběr je dle Kuleby v konečné fázi.

Český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová se setkali s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazili v pátek ráno. Přijeli vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Kompromisy považují Ukrajinci po roce utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát za nepřijatelné a nehodlají se za příslib míru vzdát svého území, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Připustil, že Ukrajinci nejsou ohledně brzkého termínu ukončení války optimističtí, zároveň ale podle něj Rusové nedokázali shromáždit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě.

Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.

Česko se chce účastnit rychlé obnovy Ukrajiny, tedy pomoci vnitřním uprchlíkům s ubytováním ještě před zimou a také se zajištěním tepla či pitné vody. V pořadu Události, komentáře to uvedl velvyslanec Česka na Ukrajině Radek Matula. Zmínil rovněž, že česká ambasáda v Kyjevě pracuje dlouhodobě v nevyhovujících prostorových podmínkách a stále se jí nedaří získat vhodnou budovu.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Uplynulo 90 let od takzvaného procesu s českými učiteli na sovětské Ukrajině. V tehdy největším vykonstruovaném procesu proti českým krajanům v Sovětském svazu bylo odsouzeno 21 lidí. Ústav pro studium totalitních režimů uveřejňuje rozsáhlou dokumentaci k celému případu.