Český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová se setkali s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazili v pátek ráno. Přijeli vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Společnou návštěvou jsme chtěli vyjádřit silnější poselství, řekli Čaputová s Pavlem po jednání se Zelenským
Rusko-ukrajinská válka (duben 2023)
„Člověk by řekl, že po více než roce a čtvrt velice drsné války, mnoha obětech, velké části země zničené budou ti lidé tady trošku frustrovaní, rezignovaní, ale to není pravda. Místní jsou nezlomně přesvědčeni o tom, že válku vyhrají, že ji dotáhnou do vítězného konce a že naplní svůj sen být svobodnou zemí,“ uvedl prezident v rozhovoru pro ČT.
Pavel a Čaputová společně se Zelenským připomněli památku padlých během nočních ruských náletů. „Hovořili jsme především o tom, jak zastavit tento stát, který přináší podobné tragédie,“ řekl ukrajinský prezident.
Poděkoval Slovákům a Čechům za vojenskou podporu a zdůraznil její důležitost. Zelenskyj uvedl, že by neměla existovat žádná tabu, co se dodávek zbraňových systémů týče. „Je spravedlivé dodat našim vojákům všechno, co slouží k ochraně životů,“ řekl.
Ukrajinský prezident také zmínil, že se státníky jednal o konkrétních krocích, které by pomohly k poválečné obnově země. „České republice chci poděkovat za připravenost dodat mosty, které se dají snadno přemístit,“ zmínil konkrétní příklad.
Pavel řekl, že hlavním cílem jeho návštěvy je ujistit Ukrajince o české podpoře. „Vnímáme naprosto jasně, že své členství v EU a NATO si plně zaslouží. Dali svým přístupem, hrdinstvím, vytrvalostí příklad mnoha zemím.“ Prezident také řekl, že se bude zasazovat o to, aby přístupové rozhovory s Ukrajinou začaly do konce roku.
Pavel slíbil další dodávky vojenského materiálu, ale i další formy pomoci. „Máme připravených šest klíčových projektů joint ventures s Ukrajinou, které můžeme ve velice krátké době spustit. (…) Máme také připravené projekty, které se týkají rekonstrukce Ukrajiny, nemluvím o poválečné obnově, protože rekonstrukce může a musí probíhat už teď,“ dodal.
Slovenská prezidentka zdůraznila partnerství mezi zeměmi a řekla, že doufá, že vytrvá i v budoucnosti. Zmínila, že je důležité potrestat válečné zločiny, ke kterým na Ukrajině dochází, a ocenila ochotu Česka zapojit se do jejich dokumentování.
„Jsem velmi ráda, že se podařilo společné úsilí a Ukrajina získala status kandidátské země (pro vstup do Evropské unie),“ řekla Čaputová. „Tento proces je velmi důležitý a je předpokladem získání plnohodnotného členství. Slovenská republika je otevřená spolupráci nebo inspiraci v reformních krocích, kterými procházíte,“ dodala prezidentka.
Odpoledne musely obě hlavy státu kvůli leteckému poplachu v Kyjevě do hotelového krytu. Nucený přechod do krytu narušil odpolední program české hlavy státu. Poslední pracovní setkání se zástupci krymských Tatarů proto Pavlův tým uspořádal improvizovaně právě přímo v prostorách krytu.
Hotel uzpůsobil část podzemních garáží pro potřeby úkrytu, umístil tam stoly se židlemi pro několik desítek lidí. Na schůzku s českou hlavou státu tam přišli exiloví vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov.
Po necelé hodině ukrajinské úřady poplach v Kyjevě odvolaly. Z krytu odešla nejprve Čaputová. Pavel dokončil jednání s krymskými Tatary a poté ji následoval. Podle ukrajinské aplikace upozorňující na riziko vzdušných úderů trval v pátek v podvečer poplach v Kyjevě 43 minut.
„V Kyjevě se můžeme cítit podstatně bezpečněji než například v Kramatorsku nebo dalších oblastech na východě Ukrajiny. Kyjev má jako metropole opravdu velmi dobrou protileteckou obranu. Tady ty protiletecké poplachy nejsou příliš časté. Dnes (v pátek – pozn. red.) se rozezněly po jedenapadesáti dnech,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský. Podotkl, že ve východních oblastech slyší obyvatelé sirény i několikrát denně.
Prezidenti si prohlédli následky ruské agrese
Pavel při návštěvě Ukrajiny bezprostředně popsal, že to na něj působí jako v Afghánistánu nebo bývalé Jugoslávii.
„Myslel jsem si, že už to nikdy neuvidím takto blízko a zvlášť v Evropě. Je to smutný pohled, z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, že je to záměr, protože chyba navigace nebo chybné zadání cíle se samozřejmě může někdy stát, ale při tomto počtu to prostě není chyba. To je jednoznačně plán a ten je jasný: vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak lidí na vládu k ústupkům. Protože vidět takhle rozbité civilné cíle a oběti, zvláště děti, to prostě může zlomit vůli a Ukrajince to naštěstí nezlomilo a jsem moc rád, že to nezlomilo ani ostatní státy,“ prohlásil český prezident.
Proč stále Rusko v útocích na Ukrajině pokračuje, je těžké podle Pavla soudit. „Rusko ukázalo v posledních letech tolik inklinace k barbarství, že mě to ani nepřekvapuje,“ dodal.
Nad ruskou krutostí se pozastavila i Čaputová. „Hanebné útoky z poslední noci na některá ukrajinská města včetně Dnipra nebo Umaně, při kterých zahynuli nevinní civilisté, nám připomínají, že si nemůžeme dovolit odvrátit zrak,“ napsala na Facebooku. Situace na Ukrajině se podle ní i díky neutuchajícímu zájmu demokratického světa v některých směrech od její poslední návštěvy zlepšila, například v metropoli, kam se po ukončení ruské ofenzivy zaměřené na Kyjev vrátila část obyvatel.
„Kyjev je dnes město fungující téměř normálním životem,“ uvedla Čaputová a dodala, že i díky západní pomoci se fronta posunula směrem na východ, dále od slovenských hranic. „Tento posun znamená, že naše pomoc má smysl, přibližuje nás blíže k míru a dál od agresora,“ napsala prezidentka.
Zpravodaj ČT na Ukrajině Michal Kubal upozornil, že Pavel a Čaputová přijeli do napadené země v den, kdy Rusové po bezmála dvou měsících znovu zaútočili na Kyjev. Není podle něj nicméně jasné, zda to přímo souvisí s návštěvou nejvyšších ústavních činitelů Česka a Slovenska.
Pavel s Čaputovou položením květin připomněli přísahu České družiny z října 1914. Česká družina byla první dobrovolnická jednotka Čechoslováků na východní frontě a stala se základem československých jednotek v Rusku za první světové války. Datum přísahy je bráno jako okamžik vzniku legií v Rusku.
Předseda ukrajinského parlamentu Stefančuk sdílel na Twitteru fotografie z jednání s Pavlem a dalšími zástupci Česka. Vyjádřil vděčnost za to, že česká podpora Ukrajiny přetrvává. „Diskutovali jsme vstup Ukrajiny do NATO, sankční tlak na Rusko, podporu obrany Ukrajiny a její obnovu, nejen poválečnou.“
Program je kvůli bezpečnosti nejasný
Návštěvu hlav států doprovázejí přísná bezpečnostní opatření, média například nesmějí pořízené záběry vysílat v reálném čase, aby se podle nich nemohly řídit ruské síly. To samé platí i o programu Pavla a Čaputové – hrubé obrysy známé jsou, podrobnosti však nikoli.
Zatím také podle Kubala není zřejmé, zda návštěva státníků bude pouze jednodenní, či zda potrvá déle.
Na termínu cesty se Pavel dohodl krátce po své inauguraci telefonicky se Zelenským. Že se cesta uskuteční společně s Čaputovou, která již na Ukrajině byla dříve, se oba politici domluvili po zvolení Pavla. Prezidenta a prezidentku po příjezdu na nádraží ve městě Nemišajeve, které leží desítky kilometrů severozápadně od Kyjeva, přivítali mimo jiné bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis a český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula.
Pavel i Čaputová zvolili stejný způsob dopravy jako další evropští i světoví státníci, kteří Ukrajinu v posledních měsících navštívili. Vládními speciály se dopravili na polské letiště Rzeszów, odkud je policejní kolona dovezla na vlak do Přemyšle.
Nic podobného už nesmíme dopustit, řekl Pavel v Buči
Několikačlenný tým obou prezidentů střeží ozbrojení ochránci. Termín návštěvy nesměl být předem zveřejněn a cestující ve vlaku museli mít vypnuté mobilní telefony kvůli riziku jejich zaměření.
Pavel s Čaputovou v první části cesty navštívili Boroďanku. Zde si Pavel prohlédl známé graffiti od britského streetartového umělce Banksyho, na kterém malý chlapec poráží dospělého muže. Poté se jejich program podle zpravodaje ČT Kubala rozdělil. Pavel zamířil do Buči, která se stala loni na jaře symbolem ruských válečných zločinů. Na ulicích a v hromadném hrobě v Buče bylo po ústupu ruských vojsk nalezeno několik stovek těl ukrajinských civilistů včetně žen a malých dětí.
„Myslím, že by to pro nás všechny mělo být memento, abychom něco takového už nedopustili,“ uvedl Pavel v Buče. Dodal, že Česko nesmí Ukrajince nechat samotné.
U kostela se prezident setkal se svým přítelem, se kterým má společnou armádní minulost, a s jeho ženou. Manželský pár bydlí v Buče, odkud před ruskými invazními vojsky stihl včas uprchnout. Jeho dům ale ruští vojáci poničili.
Ukrajinu po jejím napadení Ruskem v únoru 2022 navštívilo již několik českých politiků. Premiér Petr Fiala (ODS) se do Kyjeva vydal necelé tři týdny po zahájení otevřené ruské invaze, v říjnu pak zemi navštívila část české vlády. Na Ukrajině byli i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) nebo ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Česko patří v přepočtu na obyvatele k významným podporovatelům napadené země. Černochová v únoru řekla, že loni ministerstvo obrany Ukrajině poskytlo mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty, čtyři kusy letecké techniky a třináct samohybných kanonových houfnic.
Podle Fialy česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činila do poloviny letošního února deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.