Ukrajina se nevzdá území výměnou za mír, očekává český velvyslanec Matula

Kompromisy považují Ukrajinci po roce utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát za nepřijatelné a nehodlají se za příslib míru vzdát svého území, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Připustil, že Ukrajinci nejsou ohledně brzkého termínu ukončení války optimističtí, zároveň ale podle něj Rusové nedokázali shromáždit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě.

Český velvyslanec na Ukrajině se obává, že válka, kterou proti svému sousedovi rozpoutalo Rusko, neskončí rychle, nevidí rychlé řešení. „Budou dál umírat vojáci na frontě, budou umírat civilisté kvůli barbarským raketovým útokům na civilní infrastrukturu, na obytné domy,“ uvedl velvyslanec.

Nedomnívá se, že by Kyjev přistoupil na to, že by se vzdal některé části ukrajinského území výměnou za mír. Zároveň je přesvědčen, že Rusové nejsou schopni spustit velkou ofenzivu, o které se hovořilo již v únoru v souvislosti s prvním výročím invaze.

„Ruským jednotkám se na frontě nedaří, fronta se nehýbe. Ruští vojáci šli do bojů dříve, než byli vycvičeni a řádně připraveni, což je zjevně důsledek politického tlaku ruského vedení,“ míní ambasador. Vedení podle něj stanovilo cíle do konce března obsadit v administrativních hranicích Doněckou a Luhanskou oblast, masivní ofenziva ale nezačala. Za zlomový okamžik by nepovažoval ani případné dobytí Bachmutu ruskými silami. To by podle Matuly mělo pro Moskvu spíše propagandistický než strategický význam.

Většina ukrajinských rodin podle diplomata už ve válce někoho ztratila

Válka podle velvyslance stále tvoří problémy v podstatě všem Ukrajincům. „Spousta lidí přišla o práci. Jsou rozdělené rodiny, protože muži jsou na frontě, ženy jsou někde doma. Rozdělené rodiny jsou i z toho důvodu, že spousta žen odešla do zahraničí, do Polska, do České republiky, do dalších zemí, nebo odešly z konfliktních oblastí do jiných oblastí na Ukrajině,“ řekl.

Strach z dalšího vývoje, možného postupu ruských vojsk či z útoků raketami a bojovými drony je všudypřítomný, řekl velvyslanec. Jsou problémy s cestováním, občas také s dodávkami elektřiny. „Největší problém je, že většina ukrajinských rodin ve válce už někoho ztratila,“ dodal.

Na východě Ukrajiny je problémem také to, že není možné využívat pozemky a polnosti. Traktory například najíždějí na miny – zaminováno je podle dostupných údajů asi 50 tisíc čtverečních kilometrů. „Potom se to projevuje i ve výkonnosti zemědělství a obecně celého hospodářství, průmyslu,“ poznamenal Matula.

Kyjev bude žádat další zpřísnění sankcí, očekává velvyslanec

Za důležité pro podporu Ukrajiny považuje český velvyslanec v Kyjevě i správné zacílení sankcí, které Západ uvalil na ruské představitele. Měly by podle něj více cílit na Putinovy propagandisty – celebrity, které ovlivňují názory v ruské společnosti.

„Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula.

Kyjev bude podle něj naléhat na to, aby zesílily sankce proti ruským bankám a na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět.

Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...