Ukrajina se nevzdá území výměnou za mír, očekává český velvyslanec Matula

Kompromisy považují Ukrajinci po roce utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát za nepřijatelné a nehodlají se za příslib míru vzdát svého území, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Připustil, že Ukrajinci nejsou ohledně brzkého termínu ukončení války optimističtí, zároveň ale podle něj Rusové nedokázali shromáždit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě.

Český velvyslanec na Ukrajině se obává, že válka, kterou proti svému sousedovi rozpoutalo Rusko, neskončí rychle, nevidí rychlé řešení. „Budou dál umírat vojáci na frontě, budou umírat civilisté kvůli barbarským raketovým útokům na civilní infrastrukturu, na obytné domy,“ uvedl velvyslanec.

Nedomnívá se, že by Kyjev přistoupil na to, že by se vzdal některé části ukrajinského území výměnou za mír. Zároveň je přesvědčen, že Rusové nejsou schopni spustit velkou ofenzivu, o které se hovořilo již v únoru v souvislosti s prvním výročím invaze.

„Ruským jednotkám se na frontě nedaří, fronta se nehýbe. Ruští vojáci šli do bojů dříve, než byli vycvičeni a řádně připraveni, což je zjevně důsledek politického tlaku ruského vedení,“ míní ambasador. Vedení podle něj stanovilo cíle do konce března obsadit v administrativních hranicích Doněckou a Luhanskou oblast, masivní ofenziva ale nezačala. Za zlomový okamžik by nepovažoval ani případné dobytí Bachmutu ruskými silami. To by podle Matuly mělo pro Moskvu spíše propagandistický než strategický význam.

Většina ukrajinských rodin podle diplomata už ve válce někoho ztratila

Válka podle velvyslance stále tvoří problémy v podstatě všem Ukrajincům. „Spousta lidí přišla o práci. Jsou rozdělené rodiny, protože muži jsou na frontě, ženy jsou někde doma. Rozdělené rodiny jsou i z toho důvodu, že spousta žen odešla do zahraničí, do Polska, do České republiky, do dalších zemí, nebo odešly z konfliktních oblastí do jiných oblastí na Ukrajině,“ řekl.

Strach z dalšího vývoje, možného postupu ruských vojsk či z útoků raketami a bojovými drony je všudypřítomný, řekl velvyslanec. Jsou problémy s cestováním, občas také s dodávkami elektřiny. „Největší problém je, že většina ukrajinských rodin ve válce už někoho ztratila,“ dodal.

Na východě Ukrajiny je problémem také to, že není možné využívat pozemky a polnosti. Traktory například najíždějí na miny – zaminováno je podle dostupných údajů asi 50 tisíc čtverečních kilometrů. „Potom se to projevuje i ve výkonnosti zemědělství a obecně celého hospodářství, průmyslu,“ poznamenal Matula.

Kyjev bude žádat další zpřísnění sankcí, očekává velvyslanec

Za důležité pro podporu Ukrajiny považuje český velvyslanec v Kyjevě i správné zacílení sankcí, které Západ uvalil na ruské představitele. Měly by podle něj více cílit na Putinovy propagandisty – celebrity, které ovlivňují názory v ruské společnosti.

„Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula.

Kyjev bude podle něj naléhat na to, aby zesílily sankce proti ruským bankám a na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět.

Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 55 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 3 hhodinami
Načítání...