Ukrajina se připravuje zahájit velkou jarní protiofenzivu. Dle prohlášení zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadyma Skibického chce mimo jiné zaútočit na letiště, sklady raket i dělostřeleckých systémů uvnitř Ruska.
Ukrajina plánuje jarní protiofenzivu. Chce vrazit klín do ruské fronty na jihu a bombardovat letiště nepřítele
„Je to jeden z našich strategických vojenských cílů. Budeme se snažit vrazit klín do ruské fronty na jihu – mezi Krym a Rusko. Zastavíme se až v momentu, když zemi obnovíme její hranice z roku 1991,“ řekl Skibickyj německému listu Berliner Morgenpost. „Je zároveň možné, že zničíme muniční sklady nebo vojenské vybavení na ruském území, například v okolí Bělgorodu,“ dodal.
Očekávaná jarní protiofenziva má podle Skibického „osvobodit celou zemi“ a vytlačit asi 370 tisíc ruských vojáků bojujících po celé Ukrajině. Její načasování má záviset na několika faktorech včetně dodávek zbraní ze Západu, s čímž souvisí informace listu The Wall Street Journal (WSJ), podle které představitelé Spojeného království, Francie a Německa údajně připravují pakt NATO–Ukrajina.
Přesná ustanovení paktu nejsou rozhodnuta, ale dle představitelů zmíněných států má poskytnout Ukrajině pokročilé vojenské vybavení, zbraně a munici. Nebude zahrnovat ochranu podle článku 5 nebo závazek umístit síly NATO na Ukrajině. Cílem paktu je zajistit, aby ukrajinské síly mohly provést protiofenzivu, která přivede Rusko k jednacímu stolu a odradí jakoukoli budoucí agresi, píše WSJ.
„Bod zlomu“ na jaře
Skibickyj také poznamenal, že podle dostupných zdrojů Rusko neobdrželo žádné zbraně ani střelivo od Číny, Íránu či Severní Koreje.
Jeho prohlášení přišlo poté, co nejvyšší představitelé ukrajinského ministerstva obrany uvedli, že se Ukrajina připravuje změnit válečné rozložení sil. Podle deníku The Washington Post se američtí představitelé, včetně těch z administrativy prezidenta Joea Bidena, domnívají, že „bod zlomu“ ve válce nastane letos na jaře.
Rusko v současnosti i nadále tlačí na východní frontu a po měsících intenzivního obléhání se snaží definitivně dobýt město Bachmut v Doněcké oblasti, které Ukrajinci brání navzdory nedostatku munice. Ukrajinská armáda informovala, že postup Rusů na Bachmut se bude snažit zpomalit také bombardováním nových cílů. Poté, co byla minulý týden hlášena série výbuchů v okupovaném Mariupolu na jihovýchodě země, už tato oblast totiž není pro její dělostřelectvo zcela nedosažitelná.
Útok v Rusku
Zcela nedosažitelná není ani snaha udeřit za hranicemi přímo v Rusku. Naznačily to už prosincové útoky dronů na leteckou základnu Engels v západním Rusku, které měly za cíl snížit ruskou kapacitu raket. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i proto ohlásil, že další údery na nepřátelském území mohou být „hlubší a hlubší“.
K sérii ataků bezpilotními letouny na ruské letecké základny se naopak Budanov nepřihlásil a stroze doplnil, že se k tomu bude moci vyjádřit až po skončení války.
V neděli dle generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil provedlo Rusko jedenáct náletů a sedmnáct raketových útoků. Prezident Volodymyr Zelenskyj poté v pravidelném večerním projevu sdělil, že Ukrajina kontrovala sestřelením ruského letadla poblíž frontového města Avdijivka v Doněcké oblasti.
U příležitosti devítiletého výročí ruské okupace Krymu také slíbil občanům, že poloostrov na severu Černého moře bude osvobozen. „Tohle je naše země. Naši lidé. Naše historie. Vrátíme ukrajinskou vlajku do všech koutů Ukrajiny,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal: „Vrácením Krymu obnovíme mír.“