Česko má na Ukrajině perfektní zvuk. Je potřeba na tom stavět hned, vybídl velvyslanec Pech české podnikatele

Nahrávám video

Česká republika patří k zemím, které Ruskem napadenou Ukrajinu podporují od samého počátku válečného konfliktu. Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Pecha to Kyjev nejen při diplomatických setkáních často oceňuje. Podnikům z tuzemska se podle něj i díky tomu otevřela cesta k zajímavým příležitostem. Řekl to v exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským.

„Česká republika má na Ukrajině perfektní zvuk mezi lidmi, což je pro naši diplomatickou práci velkou pomocí. Ukrajinci jsou si té podpory dobře vědomi. Určitě to bude významnou součástí našich budoucích vztahů,“ konstatoval Pech.

Mnoho Ukrajinců si dle jeho slov například všimlo nedávného vyjádření českého prezidenta Petra Pavla, který na Mnichovské bezpečnostní konferenci hovořil o možnosti dodání dalších stovek tisíc dělostřeleckých granátů.

„Dobré jméno České republiky tady prostě zní. Já považuji za velmi důležité, že tomu tak je i mezi řadovými lidmi a nejen mezi politiky, protože politické vztahy jsou ovlivňovány politickou konjunkturou a velikostí obou zemí, která bude vždy rozdílná. To, co řekl prezident Pavel v Mnichově, nicméně rezonuje i v diplomatickém sboru.

Na otázku, zdali toho Česko, potažmo čeští podnikatelé dokáží využít, měl Pech jednoznačnou odpověď. Čekat až na eventuální konec válečného konfliktu by ale podle něj bylo příliš drahé. „Na dobrém zvuku České republiky je potřeba stavět hned. V minulém týdnu i proto dorazila na Ukrajinu největší podnikatelská delegace z tuzemska od počátku války. Po Ukrajině s námi cestovalo 35 zástupců českých firem,“ připomněl velvyslanec a zároveň ocenil nasazení Tomáše Kopečného, vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny.

„Dělá výbornou práci a my se snažíme být nápomocní. Domnívám se, že je potřeba sem jezdit a s Ukrajinci o jejich potřebách mluvit, ale pochopitelně si uvědomuji i fakt, že je to nelehké a že velkým problémem je financování. To je potřeba zajistit. Proto vládní zmocněnec Kopečný například jedná s mezinárodními finančními institucemi,“ vysvětlil Pech.

„Snažíme se Ukrajincům naslouchat a něco pro ně dělat“

Diplomat, který na velvyslanectví v Kyjevě vystřídal začátkem listopadu loňského roku Radka Matulu, ocenil za četné návštěvy okupované země i tuzemské politiky.

„Pokračující projevy politické podpory, které jsou realizovatelné i odjinud, jsou důležité, ale být tady s nimi v momentech, které jsou obtížné – a zrovna teď Ukrajina z mnoha důvodů prochází těžkým obdobím – je neméně důležité. Projevy podpory jsou ale zásadní a myslím si, že Ukrajinci, jakkoli si o ně z pochopitelných důvodů musí říct i sami, to nedělají nadarmo. My se jim snažíme naslouchat, něco pro ně dělat. A Ukrajinci to vnímají, což je podstatné,“ dodal Pech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled