Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Země s ohledem na letité nepřátelství neudržují formální diplomatické vztahy a společná hranice je od 90. let minulého století uzavřená. Jerevan a Ankara pověřily zvláštní vyslance procesem normalizace vztahů před čtyřmi roky.

Vztahy mezi oběma státy jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši v době první světové války, které si vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Jerevan a desítky zemí to označují za genocidu, což Turecko odmítá. Ankara tvrdí, že obětí bylo výrazně méně a že šlo o represe v kontextu války. Pašinjan podle AFP letos prohlásil, že Arménie zastaví svou kampaň za mezinárodní uznání vyvražďování Arménů jako genocidy, což je ústupek Turecku, který v Arménii vyvolal kritiku.

Turecká podpora Ázerbájdžánu

Kromě toho vztahy obou zemí komplikují úzké vazby Ankary na Ázerbájdžán a turecká podpora Baku v jeho konfliktu s Arménií, podotkla AFP. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. V září 2023 Baku Karabach bleskově ovládlo.

Z enklávy uprchla podle Jerevanu do Arménie většina ze 120 tisíců Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan a Baku se v březnu dohodly na textu mírové dohody, ale Ázerbájdžán od té doby ještě nastínil řadu požadavků, poznamenala AFP.

Turecko podpoří mírové úsilí Arménie a Ázerbájdžánu, uvedla po aktuálním setkání Erdogana s Pašinjanem v istanbulském paláci Dolmabahçe prezidentská kancelář. Lídři podle ní hovořili také o možných krocích k normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií. „Diskutovali jsme o arménsko-tureckém normalizačním procesu, regionálním rozvoji a důležitosti trvalého dialogu,“ napsal mezitím Pašinjan na síti X.

Pašinjan předtím navštívil Turecko v roce 2023, kdy se zúčastnil Erdoganovy inaugurace a oba státníci spolu jednali o rok dříve na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze, kdy se s nimi setkal také ázerbájdžánský prezident Ilhajem Alijev. Schůzka ale tehdy neměla žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 43 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...