Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Snahy o usmíření Arménie a Ázerbájdžánu
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Země s ohledem na letité nepřátelství neudržují formální diplomatické vztahy a společná hranice je od 90. let minulého století uzavřená. Jerevan a Ankara pověřily zvláštní vyslance procesem normalizace vztahů před čtyřmi roky.

Vztahy mezi oběma státy jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši v době první světové války, které si vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Jerevan a desítky zemí to označují za genocidu, což Turecko odmítá. Ankara tvrdí, že obětí bylo výrazně méně a že šlo o represe v kontextu války. Pašinjan podle AFP letos prohlásil, že Arménie zastaví svou kampaň za mezinárodní uznání vyvražďování Arménů jako genocidy, což je ústupek Turecku, který v Arménii vyvolal kritiku.

Turecká podpora Ázerbájdžánu

Kromě toho vztahy obou zemí komplikují úzké vazby Ankary na Ázerbájdžán a turecká podpora Baku v jeho konfliktu s Arménií, podotkla AFP. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. V září 2023 Baku Karabach bleskově ovládlo.

Z enklávy uprchla podle Jerevanu do Arménie většina ze 120 tisíců Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan a Baku se v březnu dohodly na textu mírové dohody, ale Ázerbájdžán od té doby ještě nastínil řadu požadavků, poznamenala AFP.

Turecko podpoří mírové úsilí Arménie a Ázerbájdžánu, uvedla po aktuálním setkání Erdogana s Pašinjanem v istanbulském paláci Dolmabahçe prezidentská kancelář. Lídři podle ní hovořili také o možných krocích k normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií. „Diskutovali jsme o arménsko-tureckém normalizačním procesu, regionálním rozvoji a důležitosti trvalého dialogu,“ napsal mezitím Pašinjan na síti X.

Pašinjan předtím navštívil Turecko v roce 2023, kdy se zúčastnil Erdoganovy inaugurace a oba státníci spolu jednali o rok dříve na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze, kdy se s nimi setkal také ázerbájdžánský prezident Ilhajem Alijev. Schůzka ale tehdy neměla žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 28 mminutami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 39 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 2 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 3 hhodinami
Načítání...