Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

9 minut
Horizont ČT24: Snahy o usmíření Arménie a Ázerbájdžánu
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Země s ohledem na letité nepřátelství neudržují formální diplomatické vztahy a společná hranice je od 90. let minulého století uzavřená. Jerevan a Ankara pověřily zvláštní vyslance procesem normalizace vztahů před čtyřmi roky.

Vztahy mezi oběma státy jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši v době první světové války, které si vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Jerevan a desítky zemí to označují za genocidu, což Turecko odmítá. Ankara tvrdí, že obětí bylo výrazně méně a že šlo o represe v kontextu války. Pašinjan podle AFP letos prohlásil, že Arménie zastaví svou kampaň za mezinárodní uznání vyvražďování Arménů jako genocidy, což je ústupek Turecku, který v Arménii vyvolal kritiku.

Turecká podpora Ázerbájdžánu

Kromě toho vztahy obou zemí komplikují úzké vazby Ankary na Ázerbájdžán a turecká podpora Baku v jeho konfliktu s Arménií, podotkla AFP. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. V září 2023 Baku Karabach bleskově ovládlo.

Z enklávy uprchla podle Jerevanu do Arménie většina ze 120 tisíců Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan a Baku se v březnu dohodly na textu mírové dohody, ale Ázerbájdžán od té doby ještě nastínil řadu požadavků, poznamenala AFP.

Turecko podpoří mírové úsilí Arménie a Ázerbájdžánu, uvedla po aktuálním setkání Erdogana s Pašinjanem v istanbulském paláci Dolmabahçe prezidentská kancelář. Lídři podle ní hovořili také o možných krocích k normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií. „Diskutovali jsme o arménsko-tureckém normalizačním procesu, regionálním rozvoji a důležitosti trvalého dialogu,“ napsal mezitím Pašinjan na síti X.

Pašinjan předtím navštívil Turecko v roce 2023, kdy se zúčastnil Erdoganovy inaugurace a oba státníci spolu jednali o rok dříve na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze, kdy se s nimi setkal také ázerbájdžánský prezident Ilhajem Alijev. Schůzka ale tehdy neměla žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...