Mezinárodní vztahy

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako trumf v jednáních s Čínou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal v otevřeném dopise ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli. Putin i Zelenskyj učiní kompromisy, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně. Bylo by podle něj skvělé, kdyby se oba osobně setkali.

Šéf Hizballáhu Naím Kásim odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly ve čtvrtek odpoledne tiskové agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ještě předtím řekl, že Jeruzalém bude pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Íránské revoluční gardy poté vyzvaly izraelské síly, aby se z Libanonu stáhly.

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) si nedokáže představit, že by se Filip Turek (za Motoristy) stal ministrem zahraničí. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou s tím, že by to poškodilo reputaci Česka a odešli by zahraniční investoři. Bartošek odpovídal také na otázky ohledně toho, zda by jeho strana byla ochotná podpořit nějakou podobu vlády ANO bez SPD.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.