Mezinárodní vztahy

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) bude ve sněmovních volbách 2025 kandidovat za ODS na pražské kandidátce koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ve sněmovně to ve středu oznámil spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Fialy nebudou volby jen o boji mezi levicí a pravicí, ale také o hodnotové orientaci země a její bezpečnosti.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane floridský senátor Marco Rubio. Jeho nominaci oznámil zvolený prezident Donald Trump, píší ve středu zpravodajské agentury. Třiapadesátiletý Rubio podle Trumpa bude „neohroženým bojovníkem, který nikdy neustoupí našim nepřátelům“. Za ministra spravedlnosti zase Trump chce republikánského kongresmana Matta Gaetze, na post ředitelky amerických tajných služeb pak bývalou demokratickou zákonodárkyni Tulsi Gabbardovou.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Nedávno zesnulý generální tajemník vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong zastával nejmocnější pozici v zemi třináct let, během nichž upevnil moc jako žádný jiný vietnamský politik za poslední desetiletí. Tvrdou protikorupční kampaní se zbavil oponentů a obklopil se stoupenci. Vietnam, podobně jako Čína, přešel k vládě jednoho muže. Trongovi se podařilo vést „bambusovou diplomacii“, díky níž země balancuje mezi vlivy mocností a zachovala si dobré vztahy s navzájem konkurujícími si státy, jako jsou Čína, Rusko nebo USA. Smrt ústřední figury režimu bez jasného nástupnictví ale přináší otázky.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

S dohodou o užší spolupráci Česka a Velké Británie a ve shodě na nutnosti dále podporovat Ukrajinu opustil ministr zahraničí Jan Lipavský Londýn. Na své první cestě do země ve vládní funkci jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Český ministr také převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv.

Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.

Ukrajina bude dál rozvíjet útočné operace, a to v místech, kde má logistickou výhodu. Ve středečních Událostech, komentářích to řekl politolog a odborník na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeněk Kříž. Rusové se podle něj potýkají pod ukrajinskou palbou s logistickými problémy.

Československá i ruská delegace podepsaly znění nové smlouvy o vzájemných vztazích a spolupráci. Součástí dokumentu se stala i formulace, která označila sovětskou invazi ze srpna 1968 za nepřípustné použití síly proti Československu. Stalo se tak během oficiální návštěvy prezidenta Václava Havla v Moskvě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Na oficiální státní návštěvu Československa přiletěl do Prahy prezident Jihoafrické republiky Frederik Willem de Klerk s chotí. V historii vzájemných vztahů to byl první kontakt obou zemí na tak vysoké úrovni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zpravodajský Deník ČST se na začátku roku 1992 zabýval otázkou, zda je namístě znepokojovat se rostoucími ekonomickými a politickými ambicemi sjednoceného Německa. V tehdejším Československu strmě rostl vliv německého kapitálu, který se ze všech západních investorů zdaleka nejaktivněji zapojoval do privatizace tuzemských podniků. Na mezinárodní scéně pak vyvolal rozruch jednostranný postup Berlína při uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Bratislavě začal třídenní Mezinárodní seminář o národnostních menšinách, kde se sešla téměř stovka účastníků, pozorovatelů a expertů z celkem 19 zemí. Výsledkem semináře mělo být vypracování křesťansko-demokratické charty pro menšiny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Česká televize získala exkluzivní rozhovor se saúdským ministrem zahraničí, princem Fajsálem bin Farhánem al-Saúdem. S reportérem Jakubem Szántó promluvil v Rijádu o ambiciózním programu reforem Vize 2030, navyšování role žen nebo o mezinárodní kritice saúdské účasti ve válce v Jemenu.

Bohatý denní itinerář zahrnoval návštěvu princezny Diany v internátní škole v Radlicích, projev prince Charlese na půdě Univerzity Karlovy, oběd s prezidentským párem na zámku v Lánech i prohlídku pražských památek v doprovodu Karla Schwarzenberga.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Osm měsíců po ministerské předsedkyni Margaret Thatcherové přicestovali na návštěvu Československa také první členové britské královské rodiny: prezident Václav Havel na Pražském hradě přivítal následníka trůnu prince Charlese s manželkou, princeznou Dianou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nový ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) vystoupil po svém jmenování před novináři na společném brífinku s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Kulhánek sdělil, že si předvolá ruského velvyslance Zmejevského a to na středeční šestou hodinu večer. Naplánovaný má rovněž videohovor se šéfem NATO Stoltenbergem.

Spojené státy obnoví finanční pomoc Palestincům. Oznámila to americká velvyslankyně v OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní USA převedou 15 milionů dolarů (332 milionů korun) na ekonomický rozvoj a humanitární projekty. Administrativa prezidenta Joea Bidena program obnovila poté, co ho předchozí vláda Donalda Trumpa zablokovola.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskvu příspěvek překvapil. Podle ruského ministerstva zahraničí je „v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci“ se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.