Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.
Podle Pojara je aktuální doba přelomová a až budoucnost ukáže, jestli byl hlavním zlomem začátek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu před více než třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ míní Pojar, podle něhož se už právě za Obamy začalo těžiště americké politiky od Evropy přesouvat jinam.
Podle Fialy je téma bezpečnosti stěžejní pro budoucnost v souvislosti s proměnou bezpečnostního systému v Evropě a Severoatlantické alianci. Česko si podle něj bude muset vybrat, na kterou stranu se postaví. Za důležité premiér považuje stát na straně NATO, udržet transatlantickou vazbu, postupovat odpovědně a „mentálně si uvědomit, že na to máme“.
Rusko si podle Fialy uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná i její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ míní.
Varování před „predátory“ a situace na Ukrajině
Bez společného postupu nebude mít Evropa dostatečnou sílu k odstrašení všech predátorů, sdělil Pojar. „A je jen otázkou času, kdy predátoři naše odhodlání a schopnosti otestují a zaútočí,“ dodal. Novému světu je podle něj potřeba se postavit čelem a realisticky. „Musíme vzít současnou situaci jako příležitost, což nám Čechům většinou nejde,“ sdělil.
Premiér pak připomněl vznik koalice zemí k podpoře Ukrajiny s tím, že iniciativy logicky koordinují nejsilnější evropské země, což jsou v současnosti Francie a Velká Británie. Fiala očekává, že se mezi centra evropské obranné architektury brzy přidá i Německo. Klíčem k bezpečnosti v Evropě ale podle něj zůstává mír na Ukrajině, přičemž nejdůležitějším prvkem bude síla dobře vyzbrojené ukrajinské armády. Vyžádá si to velké investice a o tom je třeba přesvědčit veřejnost, uvedl Fiala později.
Konference se účastnil také politolog a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza, který tuto pomoc Ukrajině označil za výhodnou pro Evropu a přirovnal ji k někdejšímu americkému Marshallovu plánu pro hospodářskou rekonstrukci západní Evropy. Bříza také apeloval na politiky. „Měli by upozorňovat občany v tom smyslu, že pro nás je nejdůležitější, aby válka na Ukrajině dopadla tak, aby Ukrajina po ní zůstala silnou a stabilní. Aby nebyla neutralizována Ruskem, a tím pádem se nestala jeho obětí,“ prohlásil.
Bříza zároveň poukázal i na konkrétní důvody, proč je něco takového podstatné. Pokud Ukrajina zůstane neutralizována a odzbrojena, bude to podle odborníka znamenat daleko větší míru emigrace z Ukrajiny, což je podle něj první bezpečnostní riziko.
„Druhý důvod je málo zmiňovaný, ale já ho řeknu otevřeně. Pokud bude Ukrajina neutralizována, tak dříve či později bude zklamána přístupem Západu, dostane se do sféry vlivu Ruska a potom se proti nám neotočí milionová ruská armáda, ale dvoumilionová rusko-ukrajinská armáda,“ dodal Bříza, podle kterého jsou toto důvody, proč by si česká společnost měla přát, aby byl mír na Ukrajině pevný a jasný.
Investice do obrany jako příležitost
Řečníci se věnovali také výdajům a investicím na obranu Česka. Vláda plánuje do roku 2030 postupně zvyšovat výdaje na obranu ze současných dvou na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Se záměrem kabinetu se ztotožnila Poslanecká sněmovna, která o tom rozhodla hlasy koalice a Pirátů. Opoziční hnutí ANO a SPD se hlasování neúčastnila.
Bez zbrojení nebude možné jakéhokoliv budoucího amerického prezidenta přesvědčit, že má smysl, aby Spojené státy postupovaly společně s Evropou při obraně Evropy a společných zájmů, míní Pojar.
„Máme-li uchovat transatlantickou vazbu a žít v následujících desetiletích v bezpečí, v jakém žijeme dodnes, musíme dávat více peněz na svou obranu, zjednodušeně více zbrojit,“ dodal.
Investice do obrany ale podle něj znamenají příležitosti pro vědu či výzkum. „Obranný průmysl je historicky velmi inovativní zejména v dobách konfliktu,“ podotkl. Pokud Česko nevyužije výdaje na obranu pro zlepšení své konkurenceschopnosti, promarní šanci. „Musíme otevřít armádu spolupráci s byznysem a průmyslem, průmysl se musí otevřít spolupráci s armádou a vysokými školami, vysoké školy spolupráci s průmyslem a armádou,“ zdůraznil Pojar.
Potenciálně budou podle poradce pro národní bezpečnost příležitosti za stovky miliard eur ročně. „Doufám, že u toho budeme, že to zase nebudou německé, švédské, americké zbrojovky, které si z toho ukrojí,“ prohlásil. Měli bychom se snažit, aby co nejvíc Čechů na této příležitosti maximálně vydělalo, doplnil. „Jako alternativu máme čekat, stěžovat si, vidět, jak opět vydělávají ostatní, nedávat víc na obranu, být odsunuti na druhou kolej a ztratit bezpečnostní záruky evropské i americké. To pocítí celá ekonomika i průmysl,“ varoval.
Podle Břízy jsou peníze i zbraně velmi důležitou věcí. Válku ale podle něj rozhodují i další faktory, které jsou stejně důležité, ne-li důležitější. Za takové faktory Bříza označil vůli a morálku, což je něco, co podle jeho názoru rozhoduje války. „My proto, abychom něco udělali s bezpečností a postoupili dále, tak musíme začít u vůle a morálky,“ zdůraznil. „Můžete dávat sebevíc peněz do zbraní, ale je to k ničemu, když nebudete mít odhodlání se bránit,“ dodal.
Spory vlády a opozice
Fiala během svého projevu přirovnal Evropu k mytickému obru, který se konečně probudil, rozhlíží se kolem sebe a pomalu se učí využívat svoji sílu. „Evropa si uvědomuje, že s ní přichází odpovědnost. Jsme silnější než naši nepřátelé, podle toho musíme jednat,“ řekl s tím, že paradoxně se podle něj nyní hledá shoda lépe na evropské půdě než domácí a odkázal na spory s opozičním hnutím ANO, když uvedl, že někteří mají překvapivou toleranci k hazardování s kritickými bezpečnostními otázkami.
Podobné tvrzení ve čtvrtek dopoledne odmítl stranický expert ANO na bezpečnost a poslanec Robert Králíček. Sdělil, že i hnutí ANO má zájem na bezpečí občanů, současně ale podle něj nechce dělat vládní koalici stafáž, když straší voliče. Za strašení označil i čtvrteční konferenci o bezpečnosti.
Neshody mezi vládou a opozicí v obranných a bezpečnostních otázkách se objevovaly i v uplynulých dnech a týdnech. Tématem bezpečnosti a obrany se před týdnem zabývala Poslanecká sněmovna, a to za účasti prezidenta Petra Pavla. Mimořádná schůze byla z iniciativy opozičního hnutí ANO svolaná k armádní koncepci do roku 2035, vládní strany na poslední chvíli prosadily, že její část byla neveřejná.
Opoziční hnutí ANO a SPD si následně stěžovala, že v otevřené části jednání neměli příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem, a hovořila o snaze opozici umlčet. Části schůze v tajném režimu se dvojice hnutí neúčastnila.
ANO se zvyšování výdajů nebrání, žádá ale efektivitu
K tématu bezpečnosti se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten poukázal na to, že opoziční hnutí mělo na mimořádnou sněmovní schůzi v navrhovaném usnesení jako první bod, že je připraveno vynakládat více než dvě procenta HDP.
ANO podle Havlíčka mělo v navrhovaném usnesení podmínky. Například by se kvůli výdajům na zbrojení neměly zvyšovat daně a neměly by dopadat na sociálně slabší občany. Zdůrazňoval také, že peníze na obranu je nutné vynakládat efektivně.
Postoj hnutí ANO potvrdil v nedělních Otázkách Václava Moravce také místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), podle kterého musí být postupné zvyšování výdajů na obranu účelné. ANO ale nechce, aby k němu docházelo na úkor poklesu reálných mezd občanů.
Podle SPD jsou dvě procenta HDP maximem
Další opoziční sněmovní hnutí SPD naopak výdaje na obranu navyšovat nechce. Místopředseda SPD Radim Fiala v nedělních Otázkách Václava Moravce vyjádřil přesvědčení, že dvě procenta HDP jsou maximem toho, co mohou země dát, aby to nemělo negativní vliv na růst ekonomiky.
Poslanec hnutí Radek Koten zase v pátečním Interview ČT24 souhlasil s tím, že armádu je třeba modernizovat. Dodal však, že se modernizace odvíjí podle toho, jak budou vysoutěženy smysluplné projekty a také k ní musí docházet zejména s využitím českého obranného a bezpečnostního průmyslu.
