Koalice se uzavřením části sněmovní schůze k obraně chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice, domnívá se poslanec SPD Radek Koten. V Interview ČT24 zdůraznil, že SPD je pro „konstruktivní spolupráci“. Za smysluplnou investici do armády nepovažuje nákup nadzvukových letounů F-35. Za největší bezpečnostní hrozbu i pro Česko pak označuje evropské lídry.
Přenáší se zodpovědnost na nás, ale my se chceme bavit o obraně, říká za SPD Koten
28 minut
Radek Koten hostem Interview ČT24
Jednání vládní koalice v souvislosti s mimořádnou schůzí svolanou ke koncepci české armády označil Koten za „taškařici“ a „šaškárnu“. Té se SPD nechtělo zúčastnit, což se týkalo jak neveřejné části, tak otevřené rozpravy.
Poslancům ANO a SPD ve středu vadilo, že v úvodní veřejné části zasedání nedostali možnost vystoupit jejich řečníci s přednostním právem, považují to za snahu umlčet opozici. „To skutečně nevypovídá o tom, že by někdo chtěl, aby naše názory zazněly. Já si myslím, že tady to bylo vymlčení problému a přenesení zodpovědnosti na nás, že my se nechceme bavit, ale tak to není, my se naopak chceme bavit,“ uvedl Koten.
Vláda se chce vyhnout konfrontaci, míní Koten
Z popudu většiny vládních stran se mimořádná schůze odehrávala v neveřejném režimu. Podle koalice bylo uzavření nutné kvůli utajovaným informacím. Poslanci ANO a SPD se uzavřené části na protest odmítli zúčastnit.
Koten je přesvědčen, že koalice se neveřejnou částí chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice. „Vláda by se měla zodpovídat občanům této země a v případě, že chce takovým způsobem navyšovat na úkor občanů rozpočet na obranu a zbrojení, tak by občané měli vědět, za co to bude utrácet,“ říká Koten. Vláda avizuje růst výdajů na obranu do roku 2030 na tři procenta HDP.
V Interview ČT24 politik SPD rovněž vyjádřil pochybnosti, jestli je jednací sál sněmovny schválen pro sdělování utajovaných informací. Hnutí podle jeho slov nechá prověřit, zda nedošlo k porušení zákona. Koten je mimo jiné členem sněmovního výboru pro bezpečnost.
Smysluplná modernizace armády
Tématem středeční schůze byla armádní koncepce do roku 2035 „z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti občanů“. Koalice a opozice se v posledních týdnech ohledně obrany přou, zástupci ANO a SPD se nezúčastnili nedávné schůzky k obraně svolané premiérem Petrem Fialou (ODS).
„My říkáme: Ano, armádu modernizovat, ale podle toho, jak budou vysoutěženy smysluplné projekty, a hlavně s využitím českého obranného a bezpečnostního průmyslu,“ uvádí Koten. Je toho názoru, že pokud by vláda loni nezaplatila přes 26 miliard korun na zálohách za nadzvukové letouny F-35, nebyla by schopná rozpočet na armádu pro rok 2024 smysluplně vyčerpat. Podle vedoucího integrovaného týmu taktického letectva armády a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslava Míky jsou letouny F-35 podporou protivzdušné obrany.
Koten se ale obává „spousty problémů, které zatím nejsou dořešeny“, byť nezpochybňuje, že jde o „sofistikovaný stroj“. „Pokud máme ambice nosit jaderné zbraně až na Petrohrad s jakousi neviditelností, tak je to určitě vhodná volba, ale to si nemyslím, že bychom měli zrovna dělat,“ poznamenal také.
Za smysluplné naopak považuje investice do chybějící armádní infrastruktury a podmínek, aby „vojáci měli kde sloužit a bydlet“.
V usnesení přijatém na závěr neveřejné mimořádné schůze se sněmovna ztotožnila s návrhem vlády na navyšování výdajů na obranu na minimální úroveň tři procenta HDP nejpozději v roce 2030.
Bezpečnostní hrozbou pro Evropu jsou evropští lídři, míní Koten
Prezident Petr Pavel v projevu na mimořádné schůzi sněmovny ke koncepci armády mluvil o společném chápání hrozeb, kterým čelíme. Česká kontrarozvědka dlouhodobě říká, že nejvýznamnější hrozbu pro Česko představuje Rusko.
„Nemyslím si, že Rusko by táhlo na Českou republiku, v případě, že nebudou z České republiky vzlétat F-35 s jadernými náložemi směr Petrohrad,“ říká Koten na otázku, jestli je Rusko hrozbou. Jako největší bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu označuje Koten evropské lídry. „V případě, že někdo se snaží dohodnout příměří, popřípadě mír, tak evropští lídři okamžitě udělají summit někde jinde ve světě a tam řeknou: ‘Ještě více zbraní, ještě více zbrojení, ještě více podpory Ukrajiny a ještě více peněz do toho dáme,’“ připojil pohled SPD.
Západní země včetně těch evropských směrují na Ukrajinu významnou zbrojní pomoc, aby se dokázala ubránit agresi Ruska. To otevřeně napadlo sousední zemi před třemi roky. Moskva v úderech na Ukrajině pokračuje, po útocích v noci na pátek hlásili škody v Poltavské nebo Oděské oblasti. Ukrajinský generální štáb také ve večerní zprávě o situaci na bojišti sdělil, že ruská vojska v pátek podnikla více než padesát útoků na frontě u Pokrovska v Doněcké oblasti. Celkem ukrajinské velení za pátek napočítalo 116 bojových střetů.
