Závazku NATO pomohly dostát vyšší platby za F-35

Nahrávám video
Události: Výdaje na nákup letounů F-35
Zdroj: ČT24

Přes 26 miliard korun zaplatila loni vláda za nadzvukové letouny F-35. Částka je o deset a půl miliardy vyšší, než plánoval kabinet v návrhu státního rozpočtu na minulý rok. Z nových dat resortu obrany to zjistila ČT. Právě i díky výraznému navýšení plateb za největší armádní zakázku v historii splnilo Česko loni závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Celkem za 24 kusů nadzvukových letounů F-35 Česko utratí 150 miliard. První dva má mít armáda k dispozici v roce 2029. Už loni za ně vláda na zálohách zaplatila přes 26 miliard. Původně přitom počítala s 15,5 miliardy. Ministryně obrany zrychlení plateb obhajuje. I tím, že další dva stroje dostane Česko o rok dřív, tedy v roce 2030.

„Neplatíme ani korunu navíc, naopak finanční prostředky získáváme, protože ušetříme za inflaci a budou moci naši vojáci na F-35 cvičit dřív, takže i to je pro nás benefit,“ hájila nákup šéfka resortu Jana Černochová (ODS).

Exministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v žádném případě nevidí navýšení splátek na F-35 jako účelně vynaložené peníze.

V listopadu a prosinci stát armádní výdaje výrazně urychlil. Ještě k 8. listopadu utratilo ministerstvo zhruba 90 miliard. K 20. prosinci už to ale bylo 158 miliard. Klíčovým důvodem byly právě zrychlené platby za letouny F-35. Jen v prosinci za ně ministerstvo zaplatilo 15,5 miliardy.

„Investujeme do produktu, který nám zajistí posílení naší obranné kapacity. Který je špičkový z hlediska moderních technologií a který bude sloužit české obraně po desítky a desítky let,“ uvedl k letounům premiér Petr Fiala (ODS).

Proč jste nekoupili levnější gripeny, ptá se opozice

Sněmovní opozice ale kabinetu vytýká, že při obraně českého vzdušného prostoru nedal přednost levnějším gripenům. „Pokud vím, tak nespadl ani jeden, tak prostě asi není důvod to měnit. F-35 po nás nikdo nechce,“ podotkl člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).

Hned po platech pro všechny vojáky a civilní zaměstnance resortu byly letouny F-35 druhou největší položkou loňského rekordně vysokého obranného rozpočtu. Dalších osm miliard zaplatil stát třeba za zálohy na dopravní letouny embraer.

„V prosinci jsme platili například i částku necelé tři miliardy za Leopardy 2 A4,“ zmínila taky Černochová.

Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) v této souvislosti uvedl, že k tomu, aby Severoatlantická aliance mohla fungovat, je potřeba, aby všechny členské státy závazek dvou procent HDP dodržovaly.

Ministerstvo obrany má pro letošek naplánovaný rozpočet ve výši 154,5 miliardy korun. Výdaje resortu tak mají oproti loňsku poklesnout o 4,5 miliardy. Pokud by k tomu došlo, hrozilo by, že Česko v roce 2025 závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP nedodrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 37 mminutami

Jsme připraveni vyslat do Egypta repatriační lety pro Čechy v Izraeli, řekl Babiš

Česko je připraveno okamžitě vyslat repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli. Přesunout by se museli autobusem, protože letecký prostor nad Izraelem je uzavřen, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude jednat Bezpečnostní rada státu, kterou premiér svolal na pondělní ráno. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) dodal, že postup koordinuje i se slovenskou vládou. Ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům na Blízkém východě, aby se řídili doporučeními v daných zemích.
10:52Aktualizovánopřed 59 mminutami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
14:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 15 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 19:58

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31
Načítání...