Radovan Vích

Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, přiblížil předseda soudu Josef Baxa.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Vláda v příštím roce zmrazí platy vojáků. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je dobře, že se povedlo zařídit, aby se jim platy nesnižovaly, přestože musí snížit objem platů občanských zaměstnanců ministerstva. Celkový rozpočet resortu přitom v příštím roce vzroste o pětatřicet procent a dosáhne rekordních víc než 151 miliard korun. Vláda z této částky pošle na platy 21,5 miliardy.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

Zástupci koalice SPOLU, vítěze posledních sněmovních voleb, stále nevědí, zda bude spolupráce pokračovat i pro volby do Evropského parlamentu. Kolektivní kandidátku odmítá přinejmenším část ODS. Vyjednávání pokračují.

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Projev prezidenta Petra Pavla při inauguraci rozdělil koalici a opozici. Zástupci vládních stran nového prezidenta vesměs chválili a vyzdvihovali jeho snahu spolupracovat. Politici z opozice naopak často zmiňovali, že je projev nemile překvapil, a zaměřili se především na to, jak se prezident postaví k valorizaci důchodů.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Chemikálie, z nichž je možné připravit výbušniny, si lidé budou moci nově opatřit pouze v nízkých koncentracích, rozhodla sněmovna. Opoziční poslanci ANO a SPD navrhli také zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku a jeho pravidelnou valorizaci. Pozměňovací návrhy chtějí prosadit do vládní novely. Dolní komoru ve čtvrtek zaměstnaly i pravidelné interpelace na členy vlády. Jedním z hlavních témat se stala kauza Petra Hlubučka (STAN), opoziční poslanci ANO i SPD při té příležitosti vyzvali ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) k odstoupení. Premiér Petr Fiala (ODS) poukázal na to, že reakce hnutí STAN a následné vyvození politické odpovědnosti bylo rychlé. Dodal, že Rakušanovi důvěřuje.

Nic již nebrání tomu, aby Karel Řehka nastoupil do čela generálního štábu české armády ani tomu, aby se Otakar Foltýn ujal velení Vojenské policie. Jmenování obou projednal branný výbor Poslanecké sněmovny, což byl poslední zbývající krok poté, co nominace schválila vláda, přičemž na jméně Karla Řehky se předtím shodli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a prezident Miloš Zeman.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro běžence, která nyní činí pět tisíc korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by podle něj mělo platit od příštího pondělí.