Radovan Vích

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Poslanec a předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) by považoval za nezodpovědné, pokud by se zástupci opozice nezúčastnili čtvrteční schůzky předsedů parlamentních stran iniciované premiérem Petrem Fialou (ODS). Řekl to v pořadu Události, komentáře, jehož hostem byl rovněž poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD). Podle něj platí, že se hnutí SPD schůzky nezúčastní, mimo jiné proto, že nesouhlasí s kroky vlády ohledně formy navyšování výdajů na obranu.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Přes 26 miliard korun zaplatila loni vláda za nadzvukové letouny F-35. Částka je o deset a půl miliardy vyšší, než plánoval kabinet v návrhu státního rozpočtu na minulý rok. Z nových dat resortu obrany to zjistila ČT. Právě i díky výraznému navýšení plateb za největší armádní zakázku v historii splnilo Česko loni závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Česko pár dní před koncem roku prakticky splnilo závazek vůči NATO dát na obranu dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany letos utratilo 158 miliard korun, což v tuto chvíli vychází na 1,98 procenta plánovaného hrubého domácího produktu. Z nových čísel o plnění státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Stát by tak alianční slib splnil poprvé po devatenácti letech.

Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, přiblížil předseda soudu Josef Baxa.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Vláda v příštím roce zmrazí platy vojáků. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je dobře, že se povedlo zařídit, aby se jim platy nesnižovaly, přestože musí snížit objem platů občanských zaměstnanců ministerstva. Celkový rozpočet resortu přitom v příštím roce vzroste o pětatřicet procent a dosáhne rekordních víc než 151 miliard korun. Vláda z této částky pošle na platy 21,5 miliardy.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

Zástupci koalice SPOLU, vítěze posledních sněmovních voleb, stále nevědí, zda bude spolupráce pokračovat i pro volby do Evropského parlamentu. Kolektivní kandidátku odmítá přinejmenším část ODS. Vyjednávání pokračují.

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Projev prezidenta Petra Pavla při inauguraci rozdělil koalici a opozici. Zástupci vládních stran nového prezidenta vesměs chválili a vyzdvihovali jeho snahu spolupracovat. Politici z opozice naopak často zmiňovali, že je projev nemile překvapil, a zaměřili se především na to, jak se prezident postaví k valorizaci důchodů.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.