Švédsko předložilo výhodnější nabídku na pronájem gripenů, uvedl resort obrany

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Česko si čtrnáct švédských letounů JAS-39 Gripen pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Vláda se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035, kdy gripeny nahradí 24 amerických letounů F-35.

„Protože první nabídky nesplňovaly naše očekávání, požádali jsme švédské partnery o nový návrh. Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.

Podle švédské nabídky zaplatí Česko v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik podle současného kurzu švédské koruny přibližně 16,65 miliardy korun včetně DPH. Armáda má nyní dvanáct jednomístných a dva dvoumístné stroje, podle nové nabídky by využívala deset jednomístných a jako dosud dva dvoumístné.

Samotný pronájem netvoří významnou část nabídky, ujasnilo ministerstvo. Na výši nabídky má podle něj vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě už třetí dekádu, předpokládají se proto i vyšší náklady na údržbu.

„Zároveň za posledních dvacet let v odvětví vojenského letectví znatelně vzrostly ceny na trhu práce a ceny materiálu. Připravovaná smlouva tak reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr. Nabídka byla švédskou stranou pro Českou republiku vyjednána stejným způsobem, jako jsou vyjednávány nabídky pro švédské letectvo,“ dodala obrana.

Modernizace gripenů

Používané gripeny bude třeba modernizovat. „Česká armáda by za modernizace podle švédského návrhu zaplatila 3,9 miliardy korun včetně DPH. Modernizovat letouny bylo či bude potřeba již v současné periodě pronájmu (v letech 2015 až 2027), a to za téměř dvě miliardy korun včetně DPH,“ přiblížil resort.

Velitel vzdušných sil české armády Petr Čepelka považuje aktuální švédskou nabídku za přijatelnou. „I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ řekl. Pro vzdušné síly je podle něj bezproblémové prodloužení nájmu gripenů důležité i kvůli zajištění vycvičených pilotů. Jádrem pilotů nových F-35 budou právě piloti letounů JAS-39 Gripen, připomněl.

Pokud resort obrany spolu s armádou švédskou nabídku vyhodnotí jako přijatelnou, předloží návrh smlouvy vládě. Dohoda se Švédskem o prodloužení pronájmu gripenů by poté měla být podepsána ještě do konce funkčního období současné vlády, uvedlo ministerstvo.

Nabídka výhodnější není, míní ANO a SPD

„Vláda se pronájmem gripenů měla zabývat už před rozhodnutím o nadzvukovém letectvu, tedy o F-35, abychom se nedostali do současné situace, kdy máme k dispozici díky jejímu postupu pouze dražší nabídky,“ myslí si bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO). Nová nabídka podle něj ve srovnání se současnou cenou výhodnější není. „Vláda musí zabezpečit vzdušný prostor České republiky, než obdržíme nové letouny, ale kvůli jejímu postupu tak způsobí miliardové škody,“ dodal Metnar.

Také podle opozičního poslance Radovana Vícha (SPD) mělo ministerstvo jednat se Švédskem už před uzavřením smlouvy s USA, aktuální nabídka podle něj výhodnější není. „Nyní Švédsko ví, že jejich JAS-39 Gripen potřebujeme na překlenovací období a tak toho využívá a tahá za delší konec provazu,“ prohlásil.

Gripeny mají v českém letectvu nahradit americké bojové letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla současná vláda v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Celkem tak americké letouny vyjdou na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro Česko mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly dorazit do roku 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.