JAS-39 Gripen

Do Čáslavi se po devíti letech vrátily gripeny. Naostro začalo cvičení Lion Effort, kterého se účastní letectva vyzbrojená nejen těmito stroji. Ve vzduchu se objeví dopravní a tankovací letouny, další spojenecké stíhačky nebo domácí L-159, které budou simulovat nepřátele. Manévry se konají každé tři roky a zohledňují současné bezpečnostní hrozby.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

Armáda podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedostává příliš mnoho peněz, ale dostává to, co má. V Interview ČT24 připustila, že se nynější kabinet snaží financování obrany napravit v ekonomicky nepříznivé době, je však přesvědčena, že je to nezbytné. Zastala se také nákupu stíhaček F-35 Lightning II, na které půjde nezanedbatelná část obranného rozpočtu. Ujistila, že rozhodnutí vlády vzešlo ze stanoviska vojáků.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Armáda po čtyřech letech v sobotu otevře veřejnosti čáslavskou leteckou základnu. A nepředstaví jen svoji techniku. Zlatým hřebem dne otevřených dveří nebudou tentokrát stíhací gripeny a bitevní alky českého letectva, nýbrž stíhačky Raptor letectva amerického. Armáda se ovšem obává, že by mohly být v Čáslavi návaly. Návštěvníky proto nabádá, aby si stáhli mobilní aplikaci vytvořenou pro den otevřených dveří anebo si při příchodu vzali letáčky s pokyny, jak se na základně chovat. Základna bude otevřena od 8 hodin, letový program začne v 11 hodin.

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Českou armádu letos čekají největší nákupy vojenské techniky v novodobé historii. V roce 2020 chce uzavřít strategické smlouvy na nákup výzbroje a výstroje v hodnotě rekordních 73 miliard korun, což je skoro dvakrát více než v roce minulém. Rozhodnout se má také o dosud vůbec největší zakázce – na pořízení nových bojových vozidel pěchoty má jít 50 miliard.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.