Česká republika může mít dalšího astronauta. Dostala nabídku, zbývá sehnat peníze

Nahrávám video

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Pokud se peníze podaří sehnat, český astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici a na oběžnou dráhu Země by ho dopravila kosmická loď Crew Dragon SpaceX v rámci soukromého programu Axiom.

Tato mise by Českou republiku stála přibližně jednu miliardu korun a do vesmíru by se tak druhý Čech po Vladimíru Remkovi mohl podívat už příští rok.

„Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podobně to vidí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl. 

Konkrétně chce, aby let do vesmíru pomohl rozvoji českých firem dlouhodobě: „Abychom s tím dokázali spojit další přínos – vyzkoušení českých technologií, vyzkoušení českých přístrojů. A je to snaha posílit českou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.“

Každý astronaut se na oběžné dráze zapojuje do experimentů, které pocházejí z jeho domovské země, a tím přispívá k jejímu vývoji – může jít třeba o pokusy s novými materiály, v oblasti medicíny, botaniky nebo elektroniky. „Každá koruna investovaná do kosmického odvětí se vrací do ekonomiky sedm až desetkrát,“ uvádí odborný pracovník Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Zároveň by tuzemské firmy mohly mít větší šanci na zakázky od vesmírných společností – už dnes jde o desítky firem, které připravují části raket nebo družic, a proto mají zájem o vlastního astronauta i ony.

Jednání o tom, co by český astronaut přesně dělal, budou v následujících týdnech. Finální rozhodnutí pak udělá vláda.

Svoboda do vesmíru

Současně se už ví, kdo by měl být druhým Čechem ve vesmíru. Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Nahrávám video

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

Pro misi ho kvalifikuje ale především to, že se na konci loňského roku stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Tento náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání. Svoboda uspěl při výběru z více než 22 tisíc lidí.

Do kosmu s Axiomem

Společnost Axiom, která nabídku České republice učinila, je soukromá firma, která se specializuje na komerční lety do vesmíru. Roku 2016 ji založili Michael T. Suffredini a Kam Ghaffarian s cílem vlastnit a provozovat první komerční vesmírnou stanici na světě. Mezičlánkem jsou právě komerční lety. Společnost vyslala své první komerční astronauty na oběžnou dráhu v roce 2022. Plánuje také lety s lidskou posádkou do vesmíru pro vládou financované a komerční astronauty, kteří se zabývají výzkumem ve vesmíru, výrobou ve vesmíru a průzkumem vesmíru.

Firma dokázala za krátkou dobu díky kvalitnímu financování získat mezi své zaměstance řadu špičkových profesionálů – jsou mezi nimi například bývalý šéf NASA Charles Bolden a astronauti Michael Lopez-Alegria a Brent W. Jett Jr.

Mise Axiom
Zdroj: Wikimedia Commons

Do kosmu už vyslala dvě podobné mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022; cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec. Druhá proběhla na konci loňského roku, kdy na ISS letěla dvojice Saúdských Arabů a dva Američané. Ještě jedna mise má proběhnout v zimě 2023 a zatím poslední oznámená mise je plánovaná na polovinu příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 5 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.