Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.
České gripeny hlídají nebe nad pěti státy. Systém je na hraně, je nás málo, říká velitel stíhačů
Jaroslav Míka ve Studiu 6: „I ve standardním vyzbrojení letounu je Gripen schopen zasáhnout na celém území Slovenské republiky včetně východu.“ (zdroj: ČT24)
Ministerstvo obrany nyní vyjednává o pořízení nových stíhaček, součástí kontraktu by mělo být i zvýšení jejich počtu z nynějších čtrnácti na 24. To ale bude otázka až příštího desetiletí a zatím musí vše splnit jedna letka gripenů, na jejichž ochranu nyní spoléhá hned pět států Severoatlantické aliance.
Slovensko požádalo své sousedy – Česko a Polsko – o pomoc s ochranou svého vzdušného prostoru, protože ukončilo provoz migů-29, ale zároveň se zdržela dodávka stíhaček F-16, které je mají nahradit, a tak je země dočasně bez nadzvukového letectva.
Pobaltské státy tradičně spoléhají na ochranu spojenců, ale mise českých letců na základně Šiauliai se proti původním plánům o dva měsíce prodloužila. V důsledku se tedy mise na ochranu Slovenska a Pobaltí na měsíc časově protnuly.
Tři základny by byly nad naše síly, řekl Míka
„Systém je na své hraně. Proto i požadavek budoucnosti taktického letectva je ve formě 24 strojů,“ poznamenal Jaroslav Míka. Podotkl, že tolik států najednou české letectvo dosud nestřežilo. V minulosti sice létaly gripeny i nad Islandem, ale tato mise se nepřekrývala s hlídáním Pobaltí.
Zatímco stíhačky, které hlídají vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska, pobývají na základně přímo v Pobaltí, nad Slovensko létají čeští piloti z Čáslavi. I to je důsledek jejich malého počtu. „Nemůžeme si dovolit působit současně ze tří základen. Na to nemáme jak leteckou techniku, tak personál,“ připustil čáslavský velitel.
Ujistil ale, že gripeny jsou schopné operovat na celém slovenském území včetně východu i ve standardní konfiguraci, navíc je možné prověsit přídavné nádrže nebo využít tankování za letu.
Zdůraznil přitom, že letectvo považuje misi nad Slovenskem za dočasnou záležitost. „Situace není ideální, protože trvá nějaký čas, než tam doletíme,“ přiznal.
Ample Strike bez gripenů
Na druhé straně jen ochrana nebe nad Českem je záležitostí výhradně čáslavských gripenů. O Slovensko se dělí s polskými letci a podobné je to i v Pobaltí. „Nejsme jediným státem, který tam se svým letectvem působí. Jsme tam v rámci enhanced air policing, to znamená, že tam jsou ještě další tři národy, které se společně podílí na ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí,“ upozornil Míka.
Velká operační vytíženost gripenů nesoucích české znaky se projevuje v další činnosti českých stíhačů. Například původně plánovali nasazení nadzvukových letounů v aktuálním cvičení Ample Strike, ale nakonec je musely zastoupit podzvukové bitevní letouny Alca. „Pokud se zúčastníme cvičení Ample Strike s gripeny, bude se jednat o jednotlivé lety,“ připustil Míka.
Víceúčelové stíhací letouny JAS-39C/D Gripen používá české taktické letectvo od roku 2005. Česko je má pronajaté ze Švédska do roku 2027, respektive 2029. Ministerstvo obrany momentálně jedná o strojích, které bude letectvo používat potom. Ačkoli se hovořilo i o další generaci gripenů JAS-39E/F, dala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) najevo, že cílem státu je pořídit stíhačky F-35 Lightning II ze Spojených států.