Česko a Polsko zabezpečí slovenský vzdušný prostor. Ministři podepsali dohodu

20 minut
Studio ČT24: Podpis dohody o ochraně slovenského vzdušného prostoru
Zdroj: ČT24

Česká armáda pomůže Slovensku s ochranou vzdušného prostoru. Dohodu v sobotu podepsala česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Na ochraně se bude podílet také Varšava, pod dohodu proto svůj podpis připojil i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Česko a Slovensko budou také spolupracovat při nákupu obrněnců CV90.

„Od 1. září Česká republika a Polská republika převezmou kontrolu nad vzdušných prostorem Slovenské republiky. Je to velký moment,“ řekl Naď s tím, že tento krok potvrzuje silné spojenectví zemí. „Všechny tři země spojuje do jisté míry závislost na sovětské technice,“ řekl Černochová. Po vypuknutí války na Ukrajině se proto snaží přeorientovat na západní techniku.

Podle Černochové Polsko v tomto ohledu dláždí Česku i Slovensku cestu, protože v přezbrojování již značně pokročilo. Błaszczak doplnil, že silná obrana může odradit případného agresora. „Spolu budeme silnější,“ dodal.

„Do bezprostřední blízkosti tohoto regionu, ve kterém žijeme, přišla válka. Moc dobře si vážíme toho, co pro nás znamená svoboda. Chceme, aby stejným způsobem k té svobodě mohly směřovat i jiné země na východ od nás, konkrétně Ukrajina,“ řekla novinářům Černochová.

Dohodu na takzvaném Air Policingu podepsali ministři obrany na slovenské vojenské letecké základně Kuchyňa, kde o víkendu probíhají mezinárodní letecké dny SIAF 2022.

Slovensko čeká na americké stíhačky

Slovenský ministr požádal Česko o spolupráci v polovině června při návštěvě Černochové. Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29, zatímco objednané americké stíhačky F-16 země podle dostupných informací dostane až za dva roky. Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany letos v březnu zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.

Není vyloučeno, že starší letouny předá Bratislava Kyjevu. „Jednáme s našimi partnery a spojenci o tom, co dále budeme s těmito stroji dělat. U nás je politická vůle a má to i smysl, abychom pomohli těm, kdo to potřebují,“ řekl. Slovensko má podle dostupných informací zhruba desítku strojů MiG-29.

Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Na začátku letošního dubna české gripeny převzaly dohled nad vzdušným prostorem pobaltských zemí. Na Slovensku bude česká armáda ochraně vzdušného prostoru velet. Česko už také velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO, které po ruském napadení Ukrajiny vzniklo na Slovensku.

Česko a Slovensko společně v otázce obrněnců

Česká republika a Slovensko se dohodly na společném postupu při nákupu švédských pásových bojových vozidel CV90, dohodu v sobotu také podepsali Černochová a Naď. Česko v červenci zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun a rozhodlo se oslovit přímo švédského výrobce BAE Systems.

Slovenská vláda si už v červnu vybrala Švédsko jako dodavatele 152 obrněnců CV90 v hodnotě zhruba 1,69 miliardy eur (41,6 miliardy korun). Nabídky Bratislavě v rámci připravovaného mezivládního kontraktu předložily také Maďarsko, Španělsko a Polsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...