Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Mise je silným politickým a praktickým výrazem solidarity a závazku naplňovat kolektivní obranu NATO,“ řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vybudování jednotky je reakcí na „bezdůvodnou agresi“ Ruska vůči Ukrajině, pro kterou neexistuje v civilizovaném světě omluva, dodala.
Její předchůdce a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) mimo jiné uvedl, že mise je v souladu s mezinárodním právem a má posílit schopnost odstrašení a snížit riziko eskalace válečného konfliktu.
Cílem vyslání až 650 vojáků na Slovensko je zejména posílením obranyschopnosti východního křídla NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Češi mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a ze Spojených států. Pod jednotku ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku bude patřit také 50 vojáků, kteří provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník blízko Liptovského Mikuláše.
Rovněž ukončení členství Česka v Mezinárodní investiční bance a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce vláda navrhla kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Existuje podle ní možnost, že by Rusko mohlo využít tyto banky k obcházení sankcí. Vláda se rozhodla, že ukončí členství v těchto institucích v nejkratším možném termínu. Jde o šestiměsíční lhůtu. S výpovědí musí vyslovit souhlas i Senát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl poslancům, že vláda by s těmito návrhy přišla i bez agrese Ruska vůči Ukrajině.
Obě banky vznikly za socialismu, v období Rady vzájemné hospodářské pomoci. „Omezíme tím významný nástroj ekonomické diplomacie Ruské federace,“ řekl k vystoupení Česka ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Sněmovna také podpořila návrh na rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva. Podle unijního návrhu by se nově směla věnovat dodržování lidských práv v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a na policejní a justiční spolupráci v trestních věcech. Senát obdobný souhlas poskytl už loni v červenci, dolní komora v předvolebním složení to loni nestihla. Proti rozšíření se ve sněmovně postavili poslanci SPD, podle nichž jde o krok k federalizaci Evropy.
Pravidelné interpelace
Na programu byly dále pravidelné interpelace na členy vlády. Kvůli jednání Evropské rady v Bruselu se jich nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Současný kabinet znovu kritizoval šéf ANO a bývalý předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Zkuste vládu řídit, kdy konečně uděláte něco pro české občany?“ zeptal se. Zmínil také stavební zákon. Podle něj současná vláda svým plánem zákon odložit pouze prodlužuje „agonii stavebního řízení.“
„Budeme novelizovat zákon tak, aby skutečně došlo k zrychlení stavebního řízení a stát neměl extra náklady dvacet miliard na transformaci do nejvyššího stavebního úřadu,“ oponoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že nikdo nechce, aby se stalo to stejné jako s Národní sportovní agenturou, o jejíž „nepomoci sportu si prý štěbetají i vrabci na střeše“.
Poslanec SPD Radek Koten například zpochybnil premiérovu cestu do Kyjeva. „Voliči mi píší, že jim připadá divné, že cesta trvala tak krátkou dobu,“ prohlásil s tím, že podle některých Ukrajinců trvá cesta do Kyjeva za dobrých podmínek třicet hodin. Podle něj jde o noční můru ochranné služby a nedovede si představit, že by do této akce ochranná služba šla. Zkritizoval také cestu české delegace na světovou výstavu Expo do Dubaje. „Rád bych se zeptal, kolik zdraženého paliva to stálo,“ dodal.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dále například řekl, že se bezpečnostní opatření na Pražském hradě zatím měnit nebudou. Důvodem je ruská agrese proti Ukrajině. Zmírnit by se v souladu s původními plány bezpečnostních složek mohla až po ukončení ruské invaze. Uvedl to v reakci na dotaz poslance STAN a místostarosty Prahy 6 Jana Laciny, který se dlouhodobě zasazuje o zrušení policejních kontrol při vstupu do areálu Hradu společně s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou z klubu Starostů.
Aféra europoslance Polčáka v kauze Vrbětice
Poslanci debatovali i o aféře kolem postupu europoslance a advokáta Polčáka v kauze Vrbětice. Rakušan odmítl obvinění lídra SPD Tomia Okamury, který STAN označil za politicko-podnikatelský projekt. Rakušan dodal, že jde o „hrubou politickou chybu“ a připomněl, že Polčák rezignoval na funkci místopředsedy STAN.
Rakušan vidí v Polčákově jednání střet zájmů. „Člověk nemá dělat politika a zároveň advokáta obcí, které získají odškodnění ze zákona, který politik navrhoval,“ řekl také Rakušan s tím, že Polčák na rozdíl od expremiéra Andreje Babiše vyvodil ze svého střetu zájmů politickou odpovědnost. Zdůraznil také, že Polčák již nepokračuje ani v právním poradenství pro jednotlivé obce. „Ty smlouvy jako takové byly vypovězeny a obce si budou hledat právní zastoupení,“ řekl.
Odmítl také nařčení poslance ANO Marka Nováka, že bylo ministerstvo vnitra „zneužito“. „Zákon vznikal za úplně jiné politické situace, než je teď,“ připomněl Rakušan s tím, že minulá vláda se nyní může zaradovat, protože připravila dobrý zákon a jde vše správným směrem. Zdůraznil, že úřad nyní vyplácí odškodnění za Vrbětice v zázračně rychlých termínech.
Odmítl rovněž tvrzení SPD, že Polčák měl dostat osm milionů korun. Tato suma měla být rozpočítána mezi tři právníky, dodal. Rakušan poznamenal, že lituje chyb, které někteří členové hnutí dělají. „Pověst hnutí tím nevylepšujeme,“ posteskl si. Zdůraznil však, že to není tak, že se STAN chová v politice obecně nečestně.
„Jednání pana Polčáka nečestné bylo,“ řekla místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Okamura poukazoval na to, že Polčák kvůli odškodňovací předloze obcházel poslance, ale dopředu neřekl, že „obchoduje se zákony“. V podvečer s odkazem na tyto informace požadoval odchod STAN z vlády a Polčákovu rezignaci na mandát europoslance. Obvinil také nepřítomného premiéra Fialu, že mu vyhrožoval, a obával se kriminalizace.
Předseda poslanců ODS Marek Benda se proti tomu ohradil, stejně jako proti okřikování Okamurou. „Nekřičte na mě, nejsme tady v chlévě, i když se takhle občas chováte,“ řekl Benda předsedovi SPD. „Jestliže se chcete chovat jako v chlévě, budeme se tak chovat i k vám,“ dodal.
„Nelíbí se mi chování páté kolony Ruské federace,“ prohlásila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Zjevně mířila právě na hnutí SPD. Polčák se podle ní zastal obcí postižených výbuchem muničních skladů, za nimiž stáli podle podezření ruští agenti.
Opozičním SPD a ANO se stejně jako v předchozích dnech nepodařilo prosadit řádnou debatu o aféře na plénu. Pětice koaličních klubů navrhované zařazení nových bodů do programu schůze vetovala. Poslanci SPD a ANO chtějí k záležitosti vyvolat mimořádnou schůzi.
Zpřísnění sociálních dávek narazilo
Už v úvodním kole ve sněmovně narazilo zpřísnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi, jak je navrhla skupina poslanců opozičních hnutí SPD a ANO. Dolní komora vrátila předlohu z podnětu Jana Bureše (ODS) autorům k dopracování, což se obecně chápe jako mírnější forma zamítnutí. Změny měly podle předkladatelů mimo jiné zvýšit adresnost vyplácení příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a omezit neoprávněné vyplácení dávek. Úspory odhadli na půl miliardy až miliardu korun ročně.
„Situace ve vyloučených lokalitách se neustále zhoršuje a je alarmující,“ uvedla za předkladatele Lucie Šafránková (SPD). Podle Renaty Oulehlové (ANO) a Jaroslava Foldyny (SPD) už není čas přijetí změn odkládat. Podle kritiků z koaličních řad by ale novela k zamýšleným cílům nevedla. Podle Bureše už předloha po ruské invazi na Ukrajinu neodpovídá současným výzvám. Z vystoupení ministra financí Stanjury vyplynulo, že kabinet chce připravit vlastní úpravu vyplácení dávek v hmotné nouzi. Obvinil hnutí ANO, že za osm let jeho vládního angažmá v této věci nic neudělalo.
Sněmovna opoziční novelu rozjednala už na minulé schůzi. Pirátská místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová tehdy uvedla, že by úpravy pomohly obchodníkům s chudobou a udržovaly by chudší obyvatele v takzvané šedé ekonomice. Zastánci zpřísnění zdůrazňovali, že podporu by měli dostávat jen lidé, kteří se dočasně ocitli v hmotné nouzi a snaží se z této situace sami dostat, senioři a zdravotně postižení lidé. „Návrh neohrozí žádného slušného a poctivého člověka, který potřebuje od státu pomoc,“ uvedl předseda SPD Okamura.
Prakticky totožnou poslaneckou novelu projednávala sněmovna už v minulém volebním období. Kritizovali ji zejména Piráti. Tvrdili, že změny mohou poškodit desítky tisíc lidí včetně seniorů nebo zdravotně postižených. Dolní komora schvalování předlohy do voleb nedokončila.
Uzákonění celostátního referenda zřejmě neprojde
Také v prvním čtení sněmovna zamítla návrh poslanců ANO na rozšíření působnosti finančního arbitra. Předkladatelé navrhovali, aby arbitr mohl řešit nově i spory ze smluv o neživotním pojištění, doplňkovém penzijním spoření a penzijním připojištění. Bývalá koaliční vláda ANO a ČSSD k návrhu loni zaujala neutrální stanovisko. I tato předloha byla ve sněmovně v obdobné podobě i v minulém volebním období. Poslanci ji ani nezačali projednávat. Kancelář finančního arbitra návrh již dříve podpořila.
Sněmovna pravděpodobně odmítne zavedení pravidel celostátního referenda, která navrhli poslanci SPD. Podle jejich návrhu by předmětem všelidového hlasování mohlo být téměř cokoli. Proti předloze se postavila nejen současná vládní koalice, ale i opoziční hnutí ANO, jak oznámila jeho poslankyně Helena Válková. Předlohu loni v prosinci zamítla i bývalá vláda ANO a ČSSD. Sněmovna se v závěru jednacího dne k hlasování nedostala, pokračovat bude v některém z dalších jednacích dnů.
