Marek Benda

Předseda ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi nominace ministrů do vlády ANO, SPD a Motoristů. Chybí mezi nimi jméno poslance Motoristů Filipa Turka. Dočasné pověření vést ministerstvo životního prostředí by měl místo něj dostat lídr Motoristů a pravděpodobný ministr zahraničí Petr Macinka. Ten následně řekl, že Turek není na seznamu pouze kvůli zdravotní indispozici a v pondělí jej čeká zákrok v nemocnici. Motoristé podle něj náhradu za Turka na post ministra nehledají.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) blahopřál předsedovi ANO Andreji Babišovi ke jmenování předsedou vlády. Do jmenování zbytku kabinetu mu nabídl Hrzánský palác. Designovaný premiér plánuje ale úřadovat ve sněmovně, případně na pražském Chodově, kde sídlí ANO. Končící kabinet podle Fialy zajistí, aby předání vlády bylo zcela hladké. Blahopřání Babišovi zveřejnili i další politici budoucí opozice nebo zahraniční státníci.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na dvoudenní návštěvě Slovenska. V úterý dopoledne jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim (Hlas) a dále má naplánované schůzky s vrcholnými slovenskými politiky i s kolegy ze zemí Slavkovského formátu, jehož součástí je kromě Česka a Slovenska také Rakousko. Okamura do své delegace přibral pouze poslance ze stran nově vznikající vlády, což kritizovali zástupci opozičních stran. Zároveň oznámili vlastní cestu na Slovensko.

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

„Fakticky se ukazuje, že Piráti vadí – nejenom hnutí ANO, ale i jiným stranám,“ řekl znovuzvolený poslanec Ivan Bartoš (Piráti) k tomu, že strana v příští sněmovně nebude mít zástupce ve vedení výborů ani dolní komory. O obsazení postů bylo dle něj rozhodnuto už dříve. To odmítl znovuzvolený poslanec ODS Karel Haas. „Škoda, že Piráti a Ivan Bartoš (…) nedorostli do politické dospělosti a žijí v jakýchsi konspiračních teoriích,“ reagoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem. ČT zvala i zástupce ANO, SPD a Motoristů, nikdo z nich pozvání nepřijal.

Občanští demokraté mířící po sněmovních volbách do opozice dostali nabídku na obsazení jednoho křesla místopředsedy sněmovny a na vedení trojice výborů – bezpečnostního, kontrolního a pro evropské záležitosti, řekl po večerní schůzce s místopředsedkyní ANO Alenou Schillerovou šéf poslanců ODS Marek Benda. Nabídku posoudí klub ODS, jenž také bude nominovat kandidáty. Lidovci by podle šéfa strany Marka Výborného mohli vést ve sněmovně dva výbory.

Sněmovní strany postupně ustavují své poslanecké kluby. Zákonodárci ANO zvolili předsedkyní Taťánu Malou. Patrik Nacher (ANO) by se podle informací ČT mohl stát místopředsedou Poslanecké sněmovny. Šéfem 27 poslanců ODS bude stejně jako poslední čtyři roky Marek Benda, stejné složení má i sestava místopředsedů.

Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím zároveň seznámil členy širšího vedení strany. Reagoval tak na výsledky sněmovních voleb, v nichž vládní koalici SPOLU porazilo hnutí ANO. Nové vedení bude strana volit na kongresu 17. a 18. ledna 2026. Na něm nehodlá funkci obhajovat ani první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Piráti se obrátili na vládu, aby se v září projednal v Poslanecké sněmovně, na řádné či mimořádné schůzi, audit k bitcoinové kauze. ANO není pro mimořádnou schůzi a o té řádné se chce ještě poradit ve svém poslaneckém klubu. Podle ODS by se to nemělo před volbami ve sněmovně vůbec probírat. STAN pak nepovažuje za důležité, aby se o auditu diskutovalo ve sněmovně, ale důležité je, aby ho dostala veřejnost. Vyplynulo to z odpovědí poslanců těchto stran a hnutí v Otázkách Václava Moravce.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce příští týden zveřejnit aktualizovanou osu k bitcoinové kauze. Podle ní nyní obsahuje přes osm tisíc položek. Oznámila to na brífinku, kde opětovně vysvětlovala předčasný odchod koordinátora k objasnění kauzy Davida Uhlíře. Znovu popřela, že by koordinátor ve své funkci skončil kvůli svým zjištěním. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je k obnovení důvěry třeba postupovat jasněji.

Vedení Starostů a nezávislých (STAN) považuje za důležité, aby se k bitcoinové kauze zveřejnil bezodkladně úplný audit, nejpozději do konce srpna. Sdělilo to po jednání s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS). Předsednictvo STAN ocenilo, že šéfka resortu připustila chybu v komunikaci kolem koordinátora pro objasnění případu Davida Uhlíře. Decroix na síti X napsala, že okolnosti jeho odchodu objasní znovu na páteční tiskové konferenci.

O posledním vývoji v bitcoinové kauze diskutovali v Událostech, komentářích, které moderoval Martin Řezníček, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Skutečnost, že nevznikne zpráva koordinátora pro objasnění kauzy, způsobila napětí v koalici. Opozice požaduje mimořádnou sněmovní schůzi.

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).

V Senátu sílí hlasy, které vyzývají k úpravě novely trestního zákoníku. Tedy reformy, která má posílit alternativní tresty a ulevit přeplněným věznicím. Horní komora bude o návrhu hlasovat už na své příští schůzi. Podobu, jaká přišla ze sněmovny, je však podle zjištění ČT připraveno podpořit jen čtrnáct senátorů. Kritika míří na změny týkající se častějšího ukládání peněžitých trestů nebo na sporný trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Novela se týká také částečné legalizace držení konopí.