Marek Benda strana 5 z 5

Státní rozpočet nebo hlasování o důvěře nové vládě, to jsou hlavní úkoly poslanců pro začátek příštího roku. Pak ve sněmovně dojde třeba i na úpravy stavebního zákona. Pětice koaličních stran se dohodla, že bude podporovat hlavně vládní návrhy a omezí ty poslanecké. Na ně naopak sázejí opoziční ANO a SPD – předložily jich už desítky, třeba zmrazení platů politiků.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) se dohodl s prezidentem Milošem Zemanem, že hlava státu jmenuje novou vládu v podobě, jak ji Fiala navrhl, a to v pátek. Budoucí vládní koalice byla se Zemanem ve sporu kvůli jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí a ve hře byla i kompetenční žaloba. Výjimkou ale bude ještě kandidát do čela resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který je v izolaci kvůli covidu. O důvěru by chtěl Fiala v Poslanecké sněmovně žádat v týdnu od 12. ledna.

Předsedou poslaneckého klubu ODS se od pondělí stal Marek Benda, první místopředsedkyní pak Eva Decroix. Vystřídali Zbyňka Stanjuru a Janu Černochovou, kteří míří do nové vlády Petra Fialy (ODS) na pozice ministrů financí a obrany. O změně ve vedení klub rozhodl již dříve.

Poslanci se příští týden sejdou kvůli zákonům končící vlády, které mají reagovat na vysoké ceny energií. O svolání mimořádné schůze požádalo hnutí ANO. Navrhuje třeba osvobodit od DPH příští rok ceny elektřiny a plynu nebo poskytnout příspěvek až 1500 korun ročně. Budoucí vládní pětikoalice ale oponuje, že takové návrhy rostoucí ceny elektřiny dlouhodobě nevyřeší.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

Mandátový a imunitní výbor nové Poslanecké sněmovny přerušil jednání o žádosti státního zástupce o vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Poslanci z výboru tvrdí, že nedostali od dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha potřebné podklady a že státní zastupitelství na jejich požadavky nezareagovalo. To však odmítlo, že by bylo nečinné.

Nová koalice je podle předsedy ODS Petra Fialy připravena převzít vládu okamžitě – už ve středu prezidentovi předloží seznam kandidátů na ministerské posty. Jak pevné bude ale vládní spojení pěti stran a hnutí? V pořadu Interview ČT24 uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, že spojení pěti stran má za cíl hlavně napravit osm let vlády Andreje Babiše a jeho ANO. „Současnou nedůvěru občanů ve stát bude velmi těžké obnovit,“ myslí si.

Podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) má nově vznikající vládní koalice seznam ministerských nominací, které ve středu předloží prezidentovi Miloši Zemanovi. Koalice je podle Fialy připravena začít vládnout. Lídři pěti stran, které ji tvoří, se sešli vzápětí poté, co předsednictvo TOP 09 schválilo své dvě nominace. Kdo by měl v kabinetu usednout, ale politici ještě neprozradili s tím, že prezident se s nimi má seznámit jako první.

Češi žijící v zahraničí zřejmě budou moci volit korespondenčně. Návrh, aby mohli takto hlasovat ve sněmovních a prezidentských volbách, bude jedním z prvních bodů, které by měla projednat nově ustavená sněmovna. Senátem už prošel. Podporu novele avizovali zástupci většiny stran. Se zavedením korespondenční volby ze zahraničí počítá i nově vznikající vláda.

Bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) by mohl ve sněmovně vést ústavně-právní výbor. Spekuluje se o tom v kuloárech. On sám to nevyloučil. Výbory by měly vzniknout na první řádné schůzi. Posty předsedů pro jednotlivé strany a hnutí už jsou rozdělené.

Na ustavující schůzi poslanci zvolí nové vedení sněmovny. S tím má ostatně svou zkušenost třeba šéf ODS a adept na premiéra Petr Fiala, minule uspěl ve volbě místopředsedy až na třetí pokus. A i tentokrát to vypadá, že některá jména dost hlasů nezískají. Například dosavadní předseda komory Radek Vondráček (ANO).

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Novým předsedou pražské ODS se stal na pondělním zasedání regionálního sněmu poslanec Marek Benda. Hlasovalo pro něj 69 ze 72 delegátů. Ve funkci nahradil pražského zastupitele a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Sněm rovněž nominoval na předsedu strany jejího současného šéfa Petra Fialu, na prvního místopředsedu poslance Zbyňka Stanjuru a na řadového místopředsedu pražského zastupitele Zdeňka Zajíčka. O hlasy se budou ucházet na lednovém volebním kongresu ODS.

Na přípravu ustavující schůze nové sněmovny už zbývá jen asi týden. Začne v pondělí 8. listopadu ve dvě odpoledne. Navržený pořad obsahuje sedmnáct bodů. Vše ale zákonodárci během jediného dne nestihnou, a to s ohledem na lhůty dané jednacím řádem. Příští týden se ještě odehrají další schůze ohledně uspořádání dolní komory. Od uzavřených dohod se pak může odvíjet i průběh samotné schůze. K projednávání zákonů může sněmovna přistoupit až po svém ustavení.

Prezident podle slov Andreje Babiše (ANO) v neděli potvrdil, že ho jako předsedu nejsilnější strany pověří sestavováním vlády. ANO dle něj nebude usilovat o post předsedy Poslanecké sněmovny. Dále uvedl, že po volbách oslovil šéfa ODS Petra Fialu s nabídkou k vyjednávání o vládě. Fiala ale uvedl, že v tom nevidí smysl. Hrad se podle mluvčího vyjádří k postupu prezidenta při sestavování vlády ve středu.

Ani v nové sněmovně nebude chybět občanský demokrat Marek Benda. Zasedal už v porevoluční České národní radě, od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Je tak nejdéle sloužícím členem dolní parlamentní komory. Za sebou má už deset volebních období.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Ještě předtím, než lidé rozhodnou o novém složení sněmovny, sejde se příští týden ta současná. Její schůze poznamenala epidemie a někteří politici v tom vidí jeden z důvodů, proč teď v programu zůstává přes 350 neprojednaných zákonů. To je zdaleka nejvyšší počet, který po sobě končící poslanci zanechali. Někteří poslanci proto navrhují změny jednacího řádu.

Kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana o údajných odposleších lidí z jeho okolí bude ve čtvrtek jednat sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle člena komise Marka Bendy (ODS) a jejího místopředsedy Roberta Králíčka (ANO) šlo jen o další ze série prezidentových výstupů proti civilní kontrarozvědce. Řekli to v pondělní Devadesátce.

Hromadné žaloby nebo oddlužení během tří let, to jsou vládní návrhy ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), které už do voleb neprosadí. Šéfka resortu to zdůvodňuje koronavirovou krizí, která přinesla jiné priority. Část opozice pak viní vládní poslance, že nechtějí podpořit některé návrhy své vlastní ministryně.

Poslanci poslali s úpravami do závěrečného kola schvalování ústavní novelu – obecní, krajské a senátní volby se mají od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Odpoledne se poslanci věnovali interpelacím na premiéra a další členy vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při nich uvedl, že zatím nelze uznávat zjištěné protilátky na covid-19 za alternativu k očkování či prokázanému prodělání nemoci.

Sněmovna debatovala o nové definici znásilnění a možném zpřísnění trestů za něj. Mimořádnou schůzi vyvolala skupina poslanců v čele s Barborou Kořanovou (ANO) i v souvislosti s kauzou nyní již bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho. Podle Kořanové je nutné legislativu změnit. Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) je proti. Podle něj je důležitější se zaměřit na to, aby znásilnění bylo hlavně potrestáno. O redefinici znásilnění diskutovali Kořanová s Bendou v Událostech, komentářích.

Poslanci schválili návrh odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Projednávaly se také úpravy dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách. K hlasování o jejich přeměně na jesle ale nedošlo. Podle kritiků předloha skupiny zlikviduje, ministryně Maláčová ji hájila. Sněmovna také v prvním čtení podpořila novelu poslanců ČSSD, jejímž cílem je zmírnit podmínky pro přiznání ošetřovatelského volna.