Marek Benda strana 5 z 5

Vedení sněmovny řeší, jak zefektivnit průběh poslaneckých schůzí a schvalování zákonů, což v některé dny doprovázejí opoziční obstrukce nebo několik hodin trvající debaty o samotném programu. V úvahu připadá i změna jednacího řádu. Před tím ale opozice varuje.

Předlohu o úplném zrušení elektronické evidence tržeb (EET) měla sněmovna začít projednávat v úterý odpoledne jako první bod pokračování řádné schůze, nakonec se k ní ale vůbec nedostala, protože jen schválení programu schůze trvalo přibližně tři hodiny. Následně bylo jednání do 18 hodin přerušeno. Po pauze začali zákonodárci debatovat o vládní strategii ke zvládání uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině. Rozprava skončila přibližně po hodině, pokračovat bude ve středu ráno.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.

Elektronický systém tvorby zákonů bude plně spuštěný až od roku 2024, sněmovna schválila návrh. Na programu měli poslanci ve čtvrtek také vládní návrh na zavedení pravidel, podle nichž by úřady měly ve veřejné dopravě zajistit alespoň část provozu nízkoemisními vozidly. Poslanci rovněž interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS).

Vláda smí prodloužit nouzový stav o 58 dnů až do konce května. Povolila jí to Poslanecká sněmovna, i když opozice – ANO i SPD – byla proti. Poslanci vybírali ze dvou návrhů, vláda požádala o prodloužení do konce května, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová přednesla protinávrh, aby se nouzový stav prodloužil o 30 dnů. Poslanci také usneseními zavázali vládu, aby do Velikonoc připravila dokumenty shrnující její plány na zvládnutí uprchlické situace, aby se zasadila o diplomatické řešení situace na Ukrajině a aby předložila seznam zakázek, které se při nouzovém stavu zadaly bez výběrového řízení.

Hlasovat v zahraničí korespondenčně o nástupci prezidenta Miloše Zemana zřejmě ještě nebude možné. Vládní koalice se sice korespondenční volbu snaží ve sněmovně prosadit, jenže už teď připouští, že kvůli aktuálnímu dění se projednávání posune. Poslanci zvažují třeba i mimořádnou schůzi, jenže opozice chce takové hlasování obstruovat. ANO ani SPD totiž s korespondenční volbou nesouhlasí.

Sněmovna v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Pražská ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do podzimních komunálních voleb v koalici SPOLU. Bude stejná jako na parlamentní a vládní úrovni. Koaliční smlouvu chtějí mít hotovou do konce března. Za volební úspěch budou považovat výsledek nad třicet procent hlasů. Lídr kandidátky bude z řad občanských demokratů. TOP 09 a lidovci jsou nyní spolu se STAN v Praze v uskupení Spojené síly pro Prahu a vládnou s Piráty a Prahou Sobě, zatímco ODS je v opozici vedle ANO.

Předsedou poslaneckého klubu STAN se stal Josef Cogan. Dosavadní šéf Jan Farský se pozice vzdal kvůli stáži na univerzitě v americkém Oregonu. Dlouholetý starosta města Nová Paka Cogan byl poslancem mezi lety 2010 a 2013, do sněmovny se vrátil po loňských volbách. Dosud byl místopředsedou klubu.

Státní rozpočet nebo hlasování o důvěře nové vládě, to jsou hlavní úkoly poslanců pro začátek příštího roku. Pak ve sněmovně dojde třeba i na úpravy stavebního zákona. Pětice koaličních stran se dohodla, že bude podporovat hlavně vládní návrhy a omezí ty poslanecké. Na ně naopak sázejí opoziční ANO a SPD – předložily jich už desítky, třeba zmrazení platů politiků.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) se dohodl s prezidentem Milošem Zemanem, že hlava státu jmenuje novou vládu v podobě, jak ji Fiala navrhl, a to v pátek. Budoucí vládní koalice byla se Zemanem ve sporu kvůli jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí a ve hře byla i kompetenční žaloba. Výjimkou ale bude ještě kandidát do čela resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který je v izolaci kvůli covidu. O důvěru by chtěl Fiala v Poslanecké sněmovně žádat v týdnu od 12. ledna.

Předsedou poslaneckého klubu ODS se od pondělí stal Marek Benda, první místopředsedkyní pak Eva Decroix. Vystřídali Zbyňka Stanjuru a Janu Černochovou, kteří míří do nové vlády Petra Fialy (ODS) na pozice ministrů financí a obrany. O změně ve vedení klub rozhodl již dříve.

Poslanci se příští týden sejdou kvůli zákonům končící vlády, které mají reagovat na vysoké ceny energií. O svolání mimořádné schůze požádalo hnutí ANO. Navrhuje třeba osvobodit od DPH příští rok ceny elektřiny a plynu nebo poskytnout příspěvek až 1500 korun ročně. Budoucí vládní pětikoalice ale oponuje, že takové návrhy rostoucí ceny elektřiny dlouhodobě nevyřeší.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

Mandátový a imunitní výbor nové Poslanecké sněmovny přerušil jednání o žádosti státního zástupce o vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Poslanci z výboru tvrdí, že nedostali od dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha potřebné podklady a že státní zastupitelství na jejich požadavky nezareagovalo. To však odmítlo, že by bylo nečinné.

Nová koalice je podle předsedy ODS Petra Fialy připravena převzít vládu okamžitě – už ve středu prezidentovi předloží seznam kandidátů na ministerské posty. Jak pevné bude ale vládní spojení pěti stran a hnutí? V pořadu Interview ČT24 uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, že spojení pěti stran má za cíl hlavně napravit osm let vlády Andreje Babiše a jeho ANO. „Současnou nedůvěru občanů ve stát bude velmi těžké obnovit,“ myslí si.

Podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) má nově vznikající vládní koalice seznam ministerských nominací, které ve středu předloží prezidentovi Miloši Zemanovi. Koalice je podle Fialy připravena začít vládnout. Lídři pěti stran, které ji tvoří, se sešli vzápětí poté, co předsednictvo TOP 09 schválilo své dvě nominace. Kdo by měl v kabinetu usednout, ale politici ještě neprozradili s tím, že prezident se s nimi má seznámit jako první.

Češi žijící v zahraničí zřejmě budou moci volit korespondenčně. Návrh, aby mohli takto hlasovat ve sněmovních a prezidentských volbách, bude jedním z prvních bodů, které by měla projednat nově ustavená sněmovna. Senátem už prošel. Podporu novele avizovali zástupci většiny stran. Se zavedením korespondenční volby ze zahraničí počítá i nově vznikající vláda.

Bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) by mohl ve sněmovně vést ústavně-právní výbor. Spekuluje se o tom v kuloárech. On sám to nevyloučil. Výbory by měly vzniknout na první řádné schůzi. Posty předsedů pro jednotlivé strany a hnutí už jsou rozdělené.

Na ustavující schůzi poslanci zvolí nové vedení sněmovny. S tím má ostatně svou zkušenost třeba šéf ODS a adept na premiéra Petr Fiala, minule uspěl ve volbě místopředsedy až na třetí pokus. A i tentokrát to vypadá, že některá jména dost hlasů nezískají. Například dosavadní předseda komory Radek Vondráček (ANO).

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.