Do druhého čtení poslali poslanci novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání a pozdější využití vyrobené energie. Oproti původnímu programu to byl první zákon, k němuž se Poslanecká sněmovna v pátek dostala. Závěrečné hlasování o novele vodního zákona, který by měl snížit riziko opakování havárie, jaká se stala před čtyřmi lety v Bečvě, totiž předtím odložili poslanci na začátek května. Úvodní dvě hodiny se sněmovna ještě věnovala migračnímu paktu, i když k němu byla mimořádná schůze ve čtvrtek. Tématu se ale znovu chopili opoziční politici disponující přednostním právem.
Zrušení pevného zařazení třetího čtení novely vodního zákona z pátečního pořadu sněmovního jednání navrhl předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan s tím, že hovoří i jménem dalších koaličních stran. Novela měla být původně prvním bodem.
Na její místo se dostala novela energetického zákona. Její důležitou součástí je stanovení pravidel pro ukládání vyrobené elektřiny k pozdějšímu použití. Rozvoj akumulace je podle ministerstva průmyslu a obchodu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, pomůže také integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.
Změny by podle ministerstva měly také přizpůsobit výrobu a distribuci energie aktuálním potřebám. Měly by se tedy snížit energetické špičky a spotřeba lépe rozložit rovnoměrně přes den. Vláda napsala v důvodové zprávě, že flexibilita výrobců a spotřebitelů bude službou v právním smyslu, kterou budou tito poskytovatelé flexibility poskytovat agregátorovi a se kterou budou následně agregátoři obchodovat ve vztahu k provozovatelům sítí. Agregace by pak měla umožnit sdružovat více výrobců do jedné větší skupiny.
Novela také zaručí spotřebitelům možnost odstoupit od fixovaných smluv v případě, že nákupní politika dodavatele bude proti pravidlům. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) by se tak neměla opakovat situace, která nastala při krachu Bohemia Energy v roce 2021. Součástí návrhu, který jde do druhého čtení, je i legislativní ukotvení nezávislého srovnávače cen elektřiny.
Projde-li novela parlamentem a podepíše-li ji prezident, měla by zeštíhlit Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V současnosti je pětičlenná, v budoucnu by mohla mít jen tři členy. Bude je jmenovat vláda na návrh ministerstva průmyslu. Tato část novely je však sporná. Zúžení Rady ERÚ navrhovali již loni Piráti, ale neuspěli ve sněmovně. Poslanec KDU-ČSL David Šimek za klub své strany řekl, že snižování počtu členů rady není v současné situaci ideální a že lidovci jsou ochotni o této změně debatovat.
Přeměna divadel na veřejné kulturní instituce jim více peněz nepřinese, tvrdí opozice
První čtení má za sebou také zákon o veřejných kulturních institucích. V ně by se měly přeměnit některé současné příspěvkové organizace a dostanou možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezí se možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) bude tato forma vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry.
Stínová ministryně kultury ANO Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že změna financování kulturních institucí je nutná, aby měly více peněz na provoz, jenomže zákon o veřejných kulturních institucích nepovažuje za správné řešení. „Tento zákon toto nenaplňuje,“ řekla. Baxa oponoval, že zákon nemůže zakotvit či zaručit lepší financování, jen k němu vytvořit předpoklady. Pokorná Jermanová navrhla, aby se předloha vrátila vládě k dopracování, s tím však neuspěla.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle návrhu zákona správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Veřejné kulturní instituce tím nemají být pod politickým vlivem. Jejich řízení se má účastnit odborná veřejnost, která má mít ve správní radě alespoň třetinové zastoupení.
Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.
Poslanci při dopolední úpravě programu na páteční pořad pevně zakotvili tři body, tím posledním byla opatření proti praní špinavých peněz. Návrh předpokládá, že bude povinné hlásit převoz více než 15 tisíc eur (asi 380 tisíc korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Novelu teď posoudí rozpočtový výbor.
Poslanci se dostali ještě k úvodnímu čtení změn v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory. Ta by nově měla být dvoustupňová, účastníci by se tak mohli proti verdiktu odvolat, na druhou stranu by zákon mohl nově připouštět i dohodu o vině a trestu. První čtení však sněmovna nedokončila, ve dvě hodiny odpoledne skončila její 98. schůze.
Na zákonu o lobbingu se koalice zcela neshoduje
Nedošlo tedy nakonec na první čtení zákona o lobbingu, který původně na programu také byl. Ten ovšem přichází do Poslanecké sněmovny s výhradami některých koaličních stran k jednotlivým pasážím. Poslanci ODS jsou nespokojeni s tím, že se mají pravidla týkat i jejich asistentů. Podle Pirátů by naopak zákon potřeboval rozšířit. Schvalování pravidel tedy zřejmě nepřinese tradiční střet na linii koalice – opozice, ale problémy si budou muset vyjasnit hlavně vládní strany.
A to přesto, že zákon předložila vláda, v níž tedy nejprve musel být schválen. Podařilo se to až na několikátý pokus, přičemž z návrhu vypadl ČEZ, jehož lobbing měl zákon původně také regulovat. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by se ale měla polostátní energetická společnost do zákona vrátit. „Měl nejvíce lobbistických kauz. Není možné, aby lidé z ČEZu pobíhali po parlamentu a aby ostatní firmy měly pravidla, co musí dodržovat,“ míní.
Podle SPD v novele chybějí také kraje a obce. Podle její poslankyně Ivety Štefanové se právě v nich „dějí ty největší kauzy“.
Poslanecké asistenty chce ze zákona vyřadit kromě vládní ODS i opoziční ANO. Podle předsedy poslaneckého klubu občanských demokratů Marka Bendy nejsou asistenti lidmi, kteří by za něco nesli odpovědnost, na rozdíl od poslanců. „Neumím si představit, že by za mě nějaký zákon řešil asistent. To přece dělám já,“ přidal se poslanec ANO a předseda sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček.
Zákon o lobbingu zejména zavede registr pro evidenci lobbistů i lobbovaných. V něm budou muset lobbisté uvést, v čím zájmu lobbují, budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování.
