Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí
3 minuty
Události: Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí
Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí podle něho asociální předlohy, kterou teď dostane k posouzení horní parlamentní komora.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.
Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Zaměstnavatelé budou dávat podle schválené úpravy rozpočtového výboru čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že by zaměstnavatelé přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.
Sněmovna předlohu schválila o jeden hlas. Pro se vyslovilo 72 ze 142 přítomných členů dolní komory. Návrh zákona podpořili poslanci z vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti byli zákonodárci opozičního hnutí SPD. Poslanci opozičních ANO a Pirátů se hlasování zdrželi.
Pojišťovny by měly oznamovat, kdo má nárok na životní pojištění zesnulého
Sněmovna ve zrychleném režimu schválila novelu, podle které pojišťovny budou muset povinně oznamovat lidem či organizacím, že po úmrtí pojištěného mají nárok jeho životní pojištění. Zavést ji má od příštího roku senátní novela občanského zákoníku. Novelu nyní dostane horní parlamentní komora ke stvrzení souhlasu.
Oznamovací povinnost se má vztahovat pouze na situace, kdy mají pojišťovny k dispozici údaje, které jim umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy mohou tyto údaje zjistit z evidence, do níž mají přístup. Uzákonění informační povinnosti se má vztahovat na nově uzavřené smlouvy. Do stávajících smluv bude třeba doplnit, komu konkrétně má být částka z pojištění po úmrtí pojištěného vyplacena.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) označila za předkladatele novely navrhovanou změnu jako potřebnou kvůli dosavadním případům, kdy lidé neví, že by měli uplatnit nárok na vyplacení alespoň části životního pojištění po zemřelém. Po uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty pak tyto peníze zůstávají pojišťovnám. Životní pojištění pro případ smrti totiž podle senátorky není součástí dědictví a notáři tedy dědice upozornit nemohou.
I když vláda novelu podpořila, Marek Benda a Karel Haas (oba ODS) se postavili proti přijetí normy, kterou označili za zbytečnou s ohledem na dobrovolnou dohodu pojišťoven.
Zvýšení úhrad nákladů na základní služby pošty
Sněmovna ale schválila novelu poštovního zákona. Na jejím základě zřejmě bude moci Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně. Čisté náklady na služby, které pošta musí poskytovat na základě poštovní licence, každoročně nynější maximum 1,5 miliardy korun převyšují. V posledních letech přesahovaly 1,8 miliardy korun.
Navrhované dvě miliardy jsou kompromis, protože ministerstvo financí nesouhlasilo s návrhem na úplné zrušení limitu, tedy úhradou nákladů v plné výši ověřené Českým telekomunikačním úřadem. Zvýšený limit má platit od příštího roku. Pošta by také měla dostávat peníze čtvrtletně, a nikoli pololetně.
Zákon o poštovních službách byl naposledy zásadněji novelizován v roce 2012, jeho aktuální znění tak už plně neodpovídá stavu poštovního sektoru. Sněmovna novelu přijala beze změny, nyní ji dostane k projednání Senát.
Posílení bezpečnosti na stavbách
Sněmovna rovněž v pátek schválila novelu zákona o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle podkladů k zákonu se třetina smrtelných zranění v práci stane na staveništích. Novela má na základě poznatků z praxe omezit administrativu, posílit bezpečnost na stavbách i snížit náklady zaměstnavatelů na pracovní úrazy. Zadavatel stavby bude mít nově povinnost vytvořit koordinátorovi podmínky pro jeho činnost.
Podle podkladů k zákonu se třetina smrtelných zranění v práci stane na staveništích. V Česku je teď přes 2100 stavebních koordinátorů BOZP. Musí mít odbornou zkoušku a osvědčení. Techniky, kteří obsluhují či kontrolují plynová, elektrická, zdvihací a tlaková zařízení, bude moci za poplatek vzdělávat Technická inspekce České republiky.
Sněmovna novelu doplnila o pozměňovací návrh ministra práce Mariana Jurečky a Jiřího Navrátila (oba KDU-ČSL), který reaguje na přípravu portálu Státního úřadu inspekce práce. Jeho prostřednictvím budou hlášeny pracovní úrazy a zasílány záznamy o úrazech. Vládě umožní vydat nařízení, tak aby mohla reagovat na zamýšlené změny v přípravě digitalizace hlášení pracovních úrazů a zasílání záznamů o úrazech.
Na podporu investic by mělo jít o čtyři miliardy více
Sněmovna také podpořila navýšení letošního rozpočtu Státního fondu podpory investic (SFPI) o 4,1 miliardy korun. Z této sumy by mělo být 1,3 miliardy korun na program Živel 3, ze kterého mohou čerpat podporu lidé zasažení povodněmi. Dalších 900 milionů korun má směřovat na program Dostupné nájemní bydlení a fond je získá dotací ze státního rozpočtu.
SFPI hospodaří letos s rozpočtem 1,74 miliardy korun. Spolu s dalšími předpokládanými příjmy, které tvoří nespotřebované nároky výdajů z minulých let z kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, má k dispozici celkem 3,95 miliardy korun.
Dalších 1,9 miliardy korun, o které se dnešním rozhodnutím sněmovny rozpočet navýší, představují ušetřené peníze z předchozích let. Jde o dotace ze státního rozpočtu i evropských fondů podle realizovaných programů.
Nový zákon má zlepšit využití výzkumu
Sněmovna schválila nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má nahradit původní pravidla z roku 2002. Má zjednodušit administraci výzkumných projektů, zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům či zavést systém hodnocení účelové podpory a opatření k posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) se týká více než 180 institucí včetně vysokých škol.
Zásadní novinkou je podle ministra začlenění transferu znalostí jako systémového prvku. Výzkumné organizace i poskytovatelé podpory budou nově muset mít strategii, jak vědecké poznatky převádět do praxe – například formou licencí, spin-off firem nebo spolupráce s podniky. Zákon s ohledem na zkušenosti z covidové pandemie umožní vládě v naléhavých případech připravit specifický program podpory výzkumu ve zrychleném režimu.
Normu nyní dostane k projednání Senát. Náklady na zavedení nové legislativy, zaměřené na administrativní zjednodušení a modernizaci informačních systémů, odhadli předkladatelé na 207 milionů korun v prvním roce a 228 milionů korun v dalších letech. Zahrnují jak počáteční investice, tak provozní výdaje. Po zavedení nového systému se očekává úspora 149 milionů korun ročně díky jeho efektivnějšímu fungování.
K zavedení nových pravidel do praxe by měl podle Ženíška pomoci odklad účinnosti celého zákona na počátek roku 2027, s tím, že některá ustanovení budou účinná už během příštího roku a některá až od roku 2028.
Schvalování novely o pravomoci obcí odloženo
Ke schvalování novely o rozšíření pravomocí obcí se sněmovna podle návrhu předsedy poslanců vládní ODS Marka Bendy vrátí příští týden v pátek. Předloha čelí kritice zejména poslanců opozičního ANO. Poukazují mimo jiné na to, že mění desítku zákonů a měla podle nich projít standardním připomínkovým řízením jako vládní návrh.
Ke slovu se ze šestice přihlášených poslanců v pátek dostala Zuzana Ožanová (ANO), která se zabývala výtkami obsaženými ve stanovisku vlády k novele. Navrhovala vrátit předlohu do druhého čtení k opětovnému projednání, protože podle ní vyžaduje další pozměňovací návrhy. Přerušení do příštího pátku pak navrhl Benda se zdůvodněním, že by se také mohlo stát, že by projednávání novely mohlo vyplnit celý jednací den.
Novela předpokládá, že zastupitelstva by nově mohla stanovit začátek nočního klidu v období od června do konce září na půlnoc o nocích z pátku na sobotu, ze soboty na neděli a o nocích před státními svátky. Společenství obcí by mohla například založit společnou obecní policii.
O pravomoci obcí k nočnímu klidu se ve sněmovně vede spor. Skupina poslanců ANO a ODS v čele s Ivanou Mádlovou (ANO) prosazuje zachování současného stavu. Kritici označují novou úpravu za bezbřehou, byť se má v případě posunutí začátku nočního klidu posunovat i jeho ranní konec.