Zaměstnavatel

Britský stát by mohl obézním nezaměstnaným poskytovat nejmodernější léky na hubnutí, aby jim pomohl s návratem na pracovní trh a ušetřil výdaje státu na léčbu následků obezity. Na návrh tamního ministra zdravotnictví Wese Streetinga upozornil tento týden deník The Daily Telegraph (DT). Farmaceutická společnost Lilly provede studii, zda její lék dokáže zvýšit produktivitu obézních pacientů.

Občanští demokraté přes nesouhlas ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stále usilují o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce. Vláda bude takzvanou flexibilní novelu zákoníku projednávat ve středu. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček to řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Plus.

Pracovníci úřadu práce v úterý přímo ve školicím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnout rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a hlavně nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až patnáct tisíc korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Státní EGAP u soudu navrhl omezit majetková práva Liberty a převést je na insolvenčního správce, napsaly Seznam Zprávy.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Slevu na pojistném za zkrácené úvazky uplatnilo za loňský rok přes jedenadvacet tisíc zaměstnavatelů na víc než osmdesát tisíc svých zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Nejčastěji na zkrácený pracovní úvazek od osmi do třiceti hodin týdně pracují lidé starší pětapadesáti let, lidé do jedenadvaceti let a také rodiče malých dětí.

Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Nalákat nové zaměstnance a udržet ty kvalitní bude i v novém roce při nízké nezaměstnanosti klíčovým úkolem mnoha firem. Snaží se motivovat i pomocí nejrůznějších bonusů. Spousta z nich se tak už stala téměř samozřejmostí, například dotované obědy nebo mobilní telefony. Společnosti stále jako v době pandemie nabízejí i práci z domova nebo příspěvky na zdraví. Čím dál oblíbenější jsou i náborové benefity.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Každý má právo na odpojení. To je požadavek zaměstnanců, který je v době koronavirové stále aktuálnější. Odbory se brání, že po skončení pracovní doby lidé na home officu už nemusí vyřizovat pracovní záležitosti. Naposledy jim vyhověla belgická vláda, která tuto změnu zavedla pro 65 tisíc státních úředníků.

Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat než propouštět. Nábory plánují zejména firmy v bankovnictví či IT, naopak zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický. V mezinárodním srovnání společnosti Manpower patří Česko mezi země s nejslabšími náborovými plány.

Laboratoře v Česku v neděli odhalily 1823 případů nákazy koronavirem. Je to více než dvojnásobek oproti předchozí neděli a nejvíc za druhý víkendový den od začátku dubna, vyplývá z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V pondělí začala distribuce vakcíny Comirnaty od společností Pfizer/BioNTech do ordinací praktických lékařů, kteří si jich objednali zhruba čtyřicet tisíc. Zájem o očkování nyní narůstá, pravděpodobně kvůli novým vládním opatřením, o dalších má kabinet rozhodovat i v pondělí.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

Většina českých firem chce své zaměstnance zpátky na pracovištích, vyplývá z průzkumu mezi sedmi stovkami zaměstnavatelů. Ti často soudí, že lidé jsou doma méně produktivní nebo úplně ztrácejí pracovní návyky. Některé podniky ale i přesto připouštějí, že alespoň část práce by lidé mohli i dál dělat z domova.

Zaměstnavatel může teoreticky odstoupit od konkurenční doložky, aniž by uvedl důvod a předem měl se zaměstnancem ve smlouvě definované podmínky. Ústavní soud (ÚS) v pondělí vyhověl stížnosti firmy, která distribuuje elektroniku, ve sporu s bývalým generálním ředitelem. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Ludvík David, případem se bude znovu zabývat Okresní soud v Ostravě.

Společnost OKD odměňuje své zaměstnance za očkování proti covidu-19. Každému za to dá příspěvek až tři tisíce korun. Program má motivovat k ochraně zdraví rodin i spolupracovníků. Naočkovaní už ani nebudou muset podstupovat pravidelné testování.

Veřejná správa podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové neumí zaměstnávat lidi s postižením, jejich pracovní zapojení je minimální. Podle ní by měla jít veřejná správa příkladem, současnou situaci ale označila za tristní. Jedním z hlavních problémů je podle Šimůnkové to, že zaměstnavatelé mají možnost místo zaměstnání lidí s postižením zaplatit sankci.

Ministerstvo financí v připravované novele zákona o daních z příjmů počítá se zavedením stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak dostával peníze na stravu přímo – současný režim by ale fungoval dál. Resort si od zavedení nového systému slibuje rozšíření podpory stravování asi pro milion lidí, kteří na stravenky v současnosti nedosáhnou. V ideálním případě počítá ministerstvo se zavedením této možnosti od roku 2021. Proti návrhu se však již postavila odborová centrála ČMKOS i Unie zaměstnavatelských svazů ČR.