Častější využívání home officu neboli práce z domova, které se rozšířilo za pandemie covidu, v Česku zůstalo i po jejím odeznění. V roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, zatímco před příchodem covidu to byl každý dvacátý. Za pandemie to byl dokonce každý pátý pracovník, ukázala data Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Práce z domova a určitá flexibilita je nyní jedním z nejdůležitějších kritérií uchazečů o zaměstnání, shodli se odborníci v 90' ČT24.
„Trh k práci z domova směřoval a covid to určitě urychlil, protože se najednou ukázalo, že to jde, že manažeři, kteří si vymýšleli, proč nemohu lidé pracovat z domova, neměli na vybranou a museli to nějak zařídit,“ popsala prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka Manpower Group Jaroslava Rezlerová.
Připomíná zároveň, že je řada činností, které nelze dělat z domova, ať už například ve službách, nebo ve výrobě. „V mnoha firmách řeší, jak to udělat, aby lidé měli stejné výhody. Když dáte dvaceti procentům zaměstnanců v administrativních pozicích home office a ti ostatní z důvodu činnosti, kterou vykonávají, musí chodit do práce, tak je to trochu problém. Hodně firem redukuje home office i právě proto, že ho nemohou poskytnou všem svým zaměstnancům,“ uvedla Rezlerová.
Na druhou stranu podle ní víc lidí pracuje v oborech, ve kterých se dá vykonávat home office. „Na budoucím trhu práce to bude tak, že některé činnosti se budou dělat z větší části z domova a některé zase ne,“ dodala Rezlerová. Poznamenala však, že je i poměrně dost lidí, co chtějí chodit do práce, socializovat se a vidět své kolegy.
Problém je podle ní například i na straně manažerů, kteří řídí dané týmy lidí, co jsou doma, a klesá podle nich aktivita zaměstnanců. Hodně firem proto podle Rezlerové přechází na systém tři dny v práci a dva dny doma nebo na čtyři dny v práci a jeden den doma.
Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský ve většině s Rezlerovou souhlasí. „Nové technologie přinášely možnosti, covid home office urychlil naprosto brutálním způsobem,“ řekl. Záleží podle něj také na charakteru práce. Domnívá se, že práce z domova je rozhodně jednodušší pro ty, kteří ovládají technologie. „Při zadávání úkolu na dálku je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost svých dat, aby nedošlo k jejich únikům,“ upozornil. Jedním z úskalí práce z domova je podle Jakubského i například to, že zaměstnanec nesmí přesáhnout dvanáct hodin v rámci pracovní doby, ovšem není řečeno, jak to má zaměstnavatel kontrolovat.
Generace Z mění trh práce
Podle personální ředitelky Publicis Groupe CZ&SK Barbory Čermákové otázka na práci z domova během pohovoru vždy padne. „Někdy záleží na odvaze kandidáta. Je zajímavé, že pro kandidáty je důležité, jestli firma vůbec nějaký režim home officu poskytuje,“ uvedla. Je to právě podle ní mladší generace do třiceti let, která preferuje práci z domova a určitou flexibilitu pracovní doby. Zároveň zmínila, že pro firmu je důležité, aby se absolventi po škole naučili určitým pracovním návykům, aby mohli být úspěšní v práci.
Rezlerová dodala, že práce z domova patří nyní mezi benefity, ale do budoucna bude standardem. „Pokud má zaměstnavatel tu možnost, tak by ji měl nabízet. Dneska má velký problém nabrat lidi, pokud to v benefitech vůbec nemá,“ poznamenala. Práce z domova i dle průzkumů je podle ní jedna ze tří nejdůležitějších věcí, kterou kandidáti při hledání zaměstnání vyžadují. „Vůbec nejde o to, aby stoupl na kariérním žebříčku, ale jde o to, aby se v práci cítil dobře, bezpečně a aby mu zaměstnavatel umožňoval řešit své soukromé věci. To bude věc, která totálně ovlivní trh práce,“ nastínila.
