Změnila se pravidla pro braní volna z práce. Podívejte se, na co máte právo

V červnu vstoupila v platnost flexinovela zákoníku práce, která přináší nejen změny ve výpovědní době nebo práci mladistvých během prázdnin, ale i v pravidlech pro čerpání volna v práci. Jde zejména o situace spojené se svatbami, pohřby a hledáním nového zaměstnání. Co se změnilo a na co máte od 1. června 2025 nárok?

Po úmrtí blízkého mám nárok na pětidenní neplacené volno

K dosavadnímu rozsahu placeného pracovního volna (které činí jeden až dva dny v závislosti na druhu příbuzenské vazby a případném obstarávání pohřbu) nově náleží u úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance ještě další „doplňkové volno“ v rozsahu dalších až pěti dní, to je však již neplacené. Dále byla zrušena povinnost v některých případech prokazovat, že zaměstnanec na pohřbu strávil pouze „nezbytně nutnou dobu“. Pracovní volno přísluší v rozsahu celých dnů.


Když si hledám novou práci, záleží na tom, jak skončila ta předchozí

Nově záleží na tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr ukončen. V případě výpovědi (či dohody z téhož důvodu) například kvůli porušení pracovních povinností se zkracuje výpovědní doba na polovinu, čemuž nově odpovídá i poloviční rozsah pracovního volna k vyhledání nového zaměstnání oproti ostatním případům – namísto až čtyř placených dnů tak zaměstnanci náleží nejvýše dva neplacené dny. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončí z jiných důvodů, například uplyne doba určitá, náleží až čtyři dny neplaceného volna.

Pokud zaměstnanec tento rozsah pracovního volna vyčerpá, aniž by si našel nové zaměstnání, bude moci nově využít ještě „doplňkové“ neplacené pracovní volno v rozsahu až dvou dnů, které je ale vázáno pouze na využití poradenských služeb Úřadu práce. V případě výpovědi kvůli porušení pracovních povinností se v tomto případě bavíme o jednom dni.

Pracovní volno se vždy poskytuje na nezbytně nutnou dobu, přičemž nově platí, že zameškání pouze části směny znamená „spotřebování“ celého dne pracovního volna.


Jasné volno je i při doprovodu blízkého od lékaře

Jde spíš jen o upřesnění, ale když doprovázíte blízkého do zdravotnického či školského poradenského zařízení, náleží vám pracovní volno nejen při doprovodu tam, ale výslovně i při doprovodu zpět z těchto zařízení, což bylo nutné takto vykládat i doposud.


Vyjasňují se pravidla vázaná na svatbu

Zavádí se pravidlo, že při čerpání pracovního volna v rozsahu dvou dnů z důvodu uzavření manželství se náhrada mzdy či platu poskytuje za den, kdy se konal samotný obřad. Doteď to nebylo jednoznačně stanoveno. Pouze platilo, že pracovní volno náleží v rozsahu dvou dnů a placený je jen jeden z nich. To v praxi působilo problémy u zaměstnanců s různou délkou směn, neboť nebylo jasné, za jaký den jim náhradu mzdy či platu poskytnout, tedy fakticky v jaké výši.

Stejně jako u všech ostatních překážek v práci nově výslovně platí, že manželstvím se rozumí i partnerství a manželem i partner. Výše uvedená pravidla tedy platí i pro stejnopohlavní svazky. Jednodenní placené pracovní volno mimochodem zaměstnanec dostane i na obřad svého dítěte, neplacené pak na svatbu rodiče.


Zpřesňují se pravidla pro zdravotně těžce postižené

Při loňských povodních vznikaly v praxi dohady o tom, co všechno se dá považovat za znemožnění cesty do zaměstnání z důvodu povětrnostních vlivů. Nově je proto u této překážky v práci týkající se těžce zdravotně postižených zaměstnanců stanoveno, že za relevantní překážku je třeba považovat nejen povětrnostní vlivy, ale také živelní události či jiné obdobné mimořádné události. Této skupině zaměstnanců v uvedených případech vzniká právo až na jeden den placeného volna.


Co se nemění?

Nic se od června nemění, pokud člověk onemocní, z čehož plyne pracovní neschopnost, případně zamíří do karantény. Beze změny jsou i mateřská, otcovská či rodičovská dovolená, nemění se ani pravidla péče o nemocné dítě do deseti let nebo dlouhodobá péče. Stále platí, že při splnění zákonných podmínek zaměstnanec dostane pracovní volno, pokud jde svědčit k soudu, darovat krev nebo pomáhat na dětském táboře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.