Práce

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Úřad práce nebude v prvních zářijových dnech nabízet volná pracovní místa, potvrdila ČT mluvčí Jaroslava Balleková. Od středy 26. srpna přestane fungovat vyhledávač v on-line verzi, od začátku září zájemcům nepomohou ani úředníci na pobočkách. Důvodem je převod dat do nového informačního systému. Odstávka potrvá do 3. září a zasáhne i pracovní agentury.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.

Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.

Zemřel fyzikální chemik Pavel Jungwirth, který se zapsal nejen jako vynikající vědec, ale také jako komunikátor vědy a aktivní občan, který se nebál vyjadřovat se k důležitým společenských tématům.

Přibývá případů, kdy odsouzení svévolně odejdou z nestřeženého pracoviště. Za to hrozí vězňům až dalších pět let za mřížemi. Těchto prohřešků přibývá v poslední dekádě, s výjimkou covidu, prakticky každý rok. Jen od začátku roku už věznice řešily skoro šest desítek takových událostí. Prací mimo cely tráví čas víc vězňů než dříve. Tito lidé obvykle nebývají nebezpeční – trestaní jsou za méně závažné činy. Do vězení se během sedmi let vrátí každý druhý propuštěný. Právě práce mimo celu podle Vězeňské služby recidivu snižuje.

Turecko čelí rekordnímu poklesu porodnosti. Podle prognóz by se počet obyvatel země mohl do konce století snížit ze současných 86 milionů na 77 milionů. Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan krizi označil za největší bezpečnostní riziko. Ještě před dvaceti lety přitom země čelila opačnému problému. V Istanbulu doznívaly kampaně, které rodiny nabádaly počet dětí omezit. Nyní se trend obrátil: na jednu ženu v Turecku připadá 1,42 dítěte. Přirozený růst populace statistici naměřili naposledy před deseti lety. Změny souvisejí s ženskou emancipací. Častěji se zapojují do univerzitního vzdělávání a později odchází do práce. V kontrastu s tím chybí jesle a flexibilní pracovní právo.

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.

Přiznání předčasného důchodu pracovníkovi podle Ústavního soudu automaticky neznačí jeho neochotu pro zaměstnavatele dále pracovat. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti muže, jenž se na něj obrátil. Věc se tak vrací k Nejvyššímu soudu, jehož výklad v tomto případu dle ústavních soudců porušil právo stěžovatele na soudní ochranu a rovné zacházení.

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.

Ředitel americké Národní zpravodajské služby (DNI) Bill Pulte, který byl kandidátem prezidenta Donalda Trumpa, začal s rozsáhlými škrty a propouštěním ve svém úřadu. Podle zdroje CNN obeznámeného se situací se tak děje od začátku týdne. Pulte ve funkci nahradil Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů. Agentura Reuters nicméně napsala, že Gabbardová byla donucena odejít kvůli neshodám s Bílým domem.

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková rezignovala na svou funkci. Své rozhodnutí oznámila premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Důvodem rezignace je podle Fukové přesun romské agendy pod ministerstvo práce a rozdílný pohled na její další koordinování. Fuková uvedla, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.

Senát schválil roční odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování. Odklad Senát schválil i u digitalizace dávek státní sociální podpory. Na čtvrtý pokus Senát zvolil novou členku Rady Českého rozhlasu, mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Zároveň Senát podpořil zrušení lhůty omezující výplatu nemocenského pro invalidy, posílení ochrany dětí v opatrovnických řízeních či nominace na státní vyznamenání.