Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
Resort uvedl, že je pracovní trh stabilizovaný a vyšší podpora není potřebná. Podpora se upravila od letoška. Opozice, odbory, zaměstnavatelé i experti návrat k předchozímu modelu kritizují. Návrh zákona projedná sněmovna.
Změny prosadila minulá vláda Petra Fialy (ODS). V prvních měsících se částka zvedla, při delší době bez práce poklesla. Úprava měla podle Fialova kabinetu a expertů rozhýbat strnulý pracovní trh, usnadnit změnu místa a firmám zajistit nové lidi. Hnutí ANO změny podpořilo. Jeho lídr a premiér Andrej Babiš (ANO) před nedávnem po jednání o rozpočtu řekl, že podpory vzrostly nelogicky, je výhodné nepracovat a Česku zaměstnanci chybí.
Od ledna by se měla podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících snížit podle návrhu z osmdesáti procent výdělku či vyměřovacího základu na 65 procent. Nejvýš by mohla činit šedesát procent průměrné mzdy místo 80 procent. Maximální částka pro letošek by tak byla místo 38 537 korun 28 903 korun. V dalších dvou měsících by se pobíralo stejně jako teď padesát procent výdělku, poté 45 procent místo nynějších čtyřiceti procent.
Lidem nad 52 let se mají doby s nejvyšší a prostřední částkou zkrátit ze tří měsíců na dva. Při rekvalifikaci se má vyplácet šedesát procent výdělku místo 80 procent. Těm, jimž se do potřebné odpracované doby a odvodů k získání podpory počítá rodičovská či péče o blízké, by měli mít v prvních dvou měsících místo čtyřiceti procent výdělku nově třicet procent.
„V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou... Změny přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až pět miliard korun ročně,“ uvedl na ministerském webu ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Podle něj má podpora pomoci překlenout období bez práce, ne motivovat zůstat déle bez místa.
Podpory upravuje zákon o zaměstnanosti. Ministerstvo práce novelu nepředložilo. Změny navrhlo k projednávaným normám o platformách či o transparentním odměňování, které vláda schválila v pondělí. Připomínky tak nebylo možné podávat. Zákony teď dostane k projednání sněmovna a Senát, k podpisu pak prezident Petr Pavel. Resort počítá s platností za čtyři měsíce.
Nesouhlas SPD i odborářů
Koaliční hnutí SPD se snížením podpory nesouhlasí. Předseda strany Tomio Okamura chce ale téma otevřít na jednání koaliční rady. Jde o trestání pracujících, kteří se chvilkově ocitnou bez zaměstnání a mají na krátkodobou podporu nárok, řekl v úterý ve sněmovně.
Návrh podle Okamury ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) přinesl na jednání kabinetu bez projednání v koaliční radě. Podporu by měl stát snížit těm, kdo se práci vyhýbají dlouhodobě, uvedl také.
Proti návratu k předchozímu modelu podpor jsou také odboráři a zaměstnavatelé. Před pár týdny kvůli tomu psali odmítavý dopis Juchelkovi, vyzývali k zachování nynějšího nastavení. Záměr kritizují i experti. Podle nich Česko patří k zemím s nízkými výdělky a má nejnižší mobilitu pracovní síly v Evropě, lidé státu navíc platí sociální odvody i kvůli zajištění při nezaměstnanosti. Odborníci poukazují také na to, že se pravidla mění po krátkém čase bez vyhodnocení jejich fungování.
