Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci července po jednání o podobě rozpočtu řekl, že podpory od letoška vzrostly nelogicky, je výhodné nepracovat a Česku zaměstnanci chybí. Změny prosadila v minulém volebním období vláda Petra Fialy (ODS), hnutí ANO je podpořilo. V prvních měsících se částka zvedla, při delší době bez práce naopak poklesla. Úprava měla podle minulého kabinetu a expertů rozhýbat strnulý trh práce, usnadnit změnu místa a umožnit firmám získat nové lidi.
„Změny podpory v nezaměstnanosti se týkají její výše, kdy se navrhuje návrat k původním sazbám. (…) Změny jsou navrženy s účinností od ledna 2027. Úspora finančních prostředků dosáhne přibližně 4,5 miliardy korun,“ informoval odbor komunikace. Podle něj je cílem zvýšit motivaci nezaměstnaných k hledání uplatnění.
Podpora by se měla v prvních dvou měsících snížit z osmdesáti procent výdělku na pětašedesát. V dalších dvou měsících by měla zůstat na padesáti procentech, poté by měla vzrůst ze čtyřiceti procent zpátky na 45 procent. Lhůty se mají sjednotit. Nyní lidé nad 52 let pobírají nejvyšší částku první tři měsíce, polovinu také tři měsíce.
Maximální možná podpora by měla z osmdesáti procent průměrné mzdy klesnout na šedesát procent. Letos je možné měsíčně pobírat až 38 537 korun, podle nových pravidel by to bylo nejvýš asi 28 930 korun.
Návrh podle tiskového odboru počítá i se snížením maximální možné podpory pro lidi, jimž se do potřebné doby práce k získání peněz od státu v nezaměstnanosti započítává rodičovská či péče o blízké. V prvních dvou měsících by činila nejvýš třicet procent průměrné mzdy místo nynějších čtyřiceti procent. V dalších dvou měsících by zůstala na dvaceti procentech a poté na patnácti.
Novelu o zaměstnanosti se změnou podpor ministerstvo práce zatím nepředložilo. Dá se předpokládat, že návrh podají vládní poslanci ve sněmovně, aby se norma stihla letos schválit.
Proti jsou odbory i zaměstnavatelé
Proti návratu k dřívějšímu modelu se staví odbory i zaměstnavatelé. Ministrovi práce Aleši Juchelkovi (ANO) poslali nesouhlasný dopis.
„Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou. (…) Rádi bychom věřili, že důvodem není šetření prostředků,“ sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podotkl, že resort k návrhu nevede žádnou debatu.
Podle analýzy ministerstva práce z minulého volebního období si lidé, kteří mění zaměstnání, výdělkově polepší. Když si nový post najdou sami, mzdu si zvednou v průměru o dvanáct procent. O osm procent více pobírají pak ti, kteří nastupují na pozici z evidence úřadu práce.
„Vyšší podpora v nezaměstnanosti právě motivuje ke změně práce, a tím k vyšším výdělkům a k lepšímu párování firem a lidí,“ uvedl zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Filip Pertold. Podle něj má tuzemsko nejnižší mobilitu na trhu práce v Evropě i nízký podíl mezd na hrubém domácím produktu (HDP).
Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský podotkl, že lidé platí sociální odvody a stát jim letos v podporách vyplatí z vybraných 32 miliard korun méně než polovinu. „Podporu v nezaměstnanosti a podporu v rekvalifikaci si coby povinnou pojistku velmi štědře ze své práce průběžně předplácíme. A nynější vláda k tomu říká: Odvody plaťte dále naplno, plnění z nich vám osekáme. Přebytky použijeme kdovíkde,“ napsal analytik.
