Filip Pertold

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček necítí vinu za současnou situaci na trhu s energiemi, kdy pád skupiny Bohemia Energy a dalších obchodníků žene do potíží statisíce domácností. „Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce. „Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ doplnil investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda by měla ve středu v této souvislosti jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci.

Vláda už jednou podcenila podle ekonoma Filipa Pertola z IDEA CERGE-EI přípravu na epidemii, když nezačala budovat včas systém trasování a testování a pak musela sáhnout k plošnému lockdownu, což je ale vždy to nejdražší řešení, připomněl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Bývalý ministr zdravotnictví a primář Oddělení dětské hematologie a biochemie FN Brno Jan Blatný souhlasil, že by bylo velkou chybou, kdyby se případný nástup dalšího problému opět podcenil, například po návratu Čechů z dovolených.

Nouzový stav a připravovaná opatření mají vždy ekonomické dopady. Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI nejde zatím o stejný lockdown jako na jaře, nicméně se diví, že omezení z hlediska provozu nebo hromadných akcí, koncertů přicházejí tak pozdě. Navíc musí přijít podle něho i opatření ve školství, která jsou však pro společnost „velmi drahá“, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.